Rukojeť
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rukojěť je část nástroje nebo přístroje sloužící k jeho držení a ovládání. Používá se velmi hojně od vzniku prvních nástrojů až po dnešní moderní technologie.
Obsah |
[editovat] Druhy rukojetí
Obecně se rukojeti dají rozlišit takto:
- dlouhá
- krátká
- kulatá
[editovat] Dlouhá rukojeť
Dlouhá rukojeť se používá zejména u pracovních nástrojů ve stavebnictví a v zemědelství (lopaty, motyky, hrábě, apod.), neboť zde je opracovávaný předmět značně vzdálen. Rukojetí bývá v tomto případě dřevěná tyč zasazená do většinou do železné pracovní části nástroje. Tato tyč musí být dobře opracovaná, aby se jí pracující nezranil. Rukojeti tohoto typu se obvykle říká násada a lze ji běžně zakoupit v obchodě. Dlouhá rukojeť bývá někdy zakončená „téčkem“, zatímco např. u kosy je to výběžek k uchycení přibližně uprostřed rukojeti.
[editovat] Krátká rukojeť
Krátká rukojeť je nejčastěji používaná rukojeť vůbec. Pracuje se s ní většinou na vyvýšené ploše, např. na stole. Nemá žádný specifičtější obor využití. V některých případech získala i zvláštní název – topůrko.
[editovat] Kulatá rukojeť
Je to nejméně často používáná rukojeť. Můžeme ji spatřit jako volant či kohoutek.
[editovat] Materiál rukojetí
Rukojeti bývají nejčastěji vyrobeny ze dřeva, plastu, železa nebo z jiných odlehčených materiálů.
[editovat] Další specifika rukojetí
Rukojeti mívají na sobě i ovládání přístroje, ojediněle i nástroje. Z nástrojů to je například pojistka u kapesního nože. U přístrojů se ovládání na rukojeti vyskytuje zpravidla často. Někdy se ovládacími prvky na rukojeti ovládá pouze spínání a ostatní parametry se nastavují jinde na přístroji. Příkladem můžeme uvést vrtačku. Tvarováním rukojetí se zabývá věda ergonomie.
