Vrtačka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vrtačka je obráběcí stroj, určený k vrtání otvorů pomocí vrtáků. Každá vrtačka obsahuje sklíčidlo jež umožňuje upnutí vrtáků do vrtačky. Původně byly vrtačky poháněny ručně, jednalo se o ruční nástroje. Dnešní vrtačky jsou poháněny zpravidla elektromotory.

Nejednoduššími nástroji pro vrtání otvorů jsou klasické nebozezy. Jinými nástroji pro vrtání otvorů jsou také kolovrátky. Existuji i ruční vrtačky opatřené svidříkovým závitem, dále též mechanické ruční vrtačky poháněné klikou pomocí ozubeného převodu.

Ruční přenosné elektrické vrtačky poháněné jednofázovým elektromotorem bývají často vybaveny příklepem t.j. vibračním mechanismem, jenž usnadňuje rozrušování zdiva při vrtání do betonu a jiných stavebních materiálů.

Obsah 1 Dělení 1.1 podle pohonu 1.2 podle polohy vřetene 2 Dělení obráběcích strojů k vrtání 2.1 Vrtačky 2.2 Vyvrtávačky 3 Poznámky

[editovat] Dělení

[editovat] podle pohonu

• ruční
• strojní

[editovat] podle polohy vřetene

• vertikální
• horizontální
• jiné

[editovat] Dělení obráběcích strojů k vrtání

[editovat] Vrtačky

• stolní
• sloupové
• stojanové

[editovat] Vyvrtávačky

• vodorovné vyvrtávačky
  • stolové
  • s příčným stolem
  • deskové
• jemné vyvrtávačky

[editovat] Poznámky

• Zubní vrtačka pracuje na principu frézy
• Pro vrtání otvorů do Země respektive při stavbě zemních vrtů, se obvykle používají celé vrtné soupravy, což jsou složitá specializovaná technologická soustrojí
• K vrtání středových otvorů do rotačně souměrných součástek lze použít soustruh
• Při hromadné průmyslové výrobě se často používají složité vyvrtávací stroje tzv. vyvrtávačky

Tento technologický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.