Roháč obecný
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Roháč obecný |
||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Roháč obecný - samec
|
||||||||||||||
Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
||||||||||||||
Lucanus cervus L., 1758 |
Roháč obecný (Lucanus cervus Linné, 1758) je nejznámějším představitelem brouků z čeledi roháčovitých a největším broukem Evropy. Žije v dutinách starých stromů a v mrtvých pařezech v lesích a hájích.
S odstraňováním starých stromů a pařezů mizí i přirozené prostředí a zdroj obživy tohoto brouka. Snižuje se tak populace roháče obecného, ale i ostatních druhů brouků žijících ve stejném prostředí a roháč obecný se tak dostává na světový seznam ohrožených druhů.
Dospělí jednici se objevují od konce května do začátku srpna a jsou nejvíce aktivní ve večerních hodinách. Samičky roháče kladou svá vajíčka do rozkládajícího se dřeva. Larvy, které mají tvar podobný písmeni „C“, jsou slepé a živí se rozkládajícím se dřevem pařezů, starých stromů a keřů, hnijících kůlech plotů v kompostových hromadách a listovkách. Larvy mají měkké, krémově zbarvené průsvitné tělo se šesti oranžově zabarvenými nohami a oranžovou hlavou, na které se vyjímají ostrá, hnědě zbarvená kusadla. Na svých nohách mají larvy kartáčky, které používají pro komunikaci (tzv. stridulaci) s ostatními larvami stejného druhu. Larva prochází několika fázemi vývoje a po 4 až 6 letech se zakukluje. Entomolog Charlie Morgan koncem 70. let objevil, že kukla roháče žije asi tři měsíce v půdě a v létě se vylíhne dospělý brouk, který se odlétá pářit s jedincem opačného pohlaví. Dospělí brouci žijí pouze několik měsíců a živí se nektarem a šťávou stromů a rostlin. Létají za soumraku a jejich pomalý let je doprovázen charakteristickým hluboce bzučivým zvukem. Samci létají mnohem častěji než samice. Přirozenými nepřáteli roháčů jsou straky, jezevci, lišky, ježci, kočky a hlavně datlové.
U roháče obecného se projevuje sexuální dimorfismus, který spočívá v tom, že samci mají větší kusadla a jsou celkově i větší než samice. Ačkoliv samčí kusadla vypadají hrozivěji, jsou příliš slabá na to, aby ublížila. Naopak menší kusadla samice mohou způsobit bolestivé kousnutí. Samčí kusadla se podobají paroží jelena a brouci je používají stejně jako jeleni k zápasu mezi sebou a tato podoba dala tomuto brouku vědecké i obecné jméno v mnoha jazycích.
Obsah |
[editovat] Ochrana
Lucanus cervus je zapsán ve druhém dodatku směrnic lokalit Evropské unie z roku 1992, která požaduje, aby členské státy stanovily zvláštní území ochrany přírody pro ohrožené druhy. Druh je též zapsán ve třetím dodatku „Dohody o ochraně evropských živočichů a přírodních nalezišť“ (Bernská dohoda z roku 1982).
[editovat] Seznam poddruhů
Nejznámějšími poddruhy jsou:
- Lucanus cervus cervus
- samci: 35 - 92 mm, samice: 35 - 45 mm
- Výskyt: Evropa
- Lucanus cervus akbesianus
- samci: 50 - 100 mm, samice: 40 - 45 mm
- Výskyt: Sýrie, Turecko
- Lucanus cervus judaicus
- samci: 50 - 100 mm, samice: 40 - 50 mm
- Výskyt: Sýrie, Turecko
- Lucanus cervus turcicus
- samci: 35 - 75 mm, samice: 35 - 40 mm
- Výskyt: Bulharsko, Řecko, Turecko
[editovat] Fotogalerie
[editovat] Literatura
- Bernhard Klausnitzer: Die Hirschkäfer (Lucanidae). [Die Neue Brehm-Bücherei Bd. 551]. Westarp & Spektrum, Magdeburg, Heidelberg, Berlin und Oxford 1995, ISBN 3-89432-451-1
[editovat] Externí odkazy
- obrázky roháče obecného na Google.com
- fotografie roháče obecného
- roháč obecný na stránkách Natura2000
- Roháč obecný - informace, dřevěné modely brouků a fotografie
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Lucanus cervus na anglické Wikipedii.