Relikvie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek z oblasti náboženství potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
Relikvie jsou ostatky svatých nebo jejich osobních předmětů. Stráženy bývají v církevních objektech, uloženy v relikviářích, aby mohly být uctívány a používány při náboženských obřadech jako reálná vzpomínka na významnou osobu.
Slovo relikvie má původ v latinském reliquia tj. ostatek.
Kult ostatků je silný v buddhismu. Za posvátné jsou považovány vlasy Muhameda některými muslimy (islám). V nám bližším křesťanství bylo zvykem nad hroby mučedníků stavět oltáře, což se stalo impulsem pro pozdější podoby uctívání relikvií.
[editovat] Citace
- „Jsou nám dražší než drahokamy a milejší než zlato. Pohřbili jsme je na vhodném místě; tam se budeme v radostném jásotu shromažďovat a slavit výročí jeho umučení.“ – Z dopisu křesťanů ze Smyrny o pozůstatcích jejich mučednického biskupa.
Mezi pozdější druhy úcty patří například líbání ostatků, nebo jejich vystavování k veřejné úctě. Přímo příslovečná byla úcta k ostatkům ve středověku. Za ostatky se platily horentní sumy (například trnová koruna Krista v Sainte-Chapelle v Paříži stála více, než samotná monumentální katedrála Sainte-Chapelle sama). Množily se pochopitelně i četné falzifikáty ostatků, takže máme například tři lebky svatého Vojtěcha dále máme tolik ostatků svatého kříže, že by patrně daly dohromady celý les a touha středověké duše po mystériu zplodila i mnohé kuriózní ostatky, jako předkožku Páně, mléko Panny Marie, šprušli z Jákobova žebříku, nebo například pírko z archanděla Michaela. Dnešní přístup k ostatkům je v křesťanství mnohem střízlivější. Ostatky musí být opatřeny certifikátem pravosti a hysterické projevy víry okolo ostatků jsou dnes zřídkavé.
Církev rozlišuje tři stupně ostatků - buď jsou to přímo ostatky světce, zpravidla kosti, nebo jde o věci, které užíval - například roucho sv. Jana Kapistrána a nebo jde jen o předměty, které jsou o ostatky dotýkané - jde obyčejně o svaté obrázky.
[editovat] České relikvie
Relikvie se nachází vůbec takřka v každém římskokatolickém kostele. Podle církevního práva má totiž být v každém oltáři ostatek nějakého světce.
V novogotickém hlavním oltáři katedrály sv. Víta na Pražském hradě jsou umístěny v náhrobcích relikvie sv. Vojtěcha, Víta, Václava, Ludmily, Prokopa, Cyrila a Metoděje. V klenotnici Metropolitní kapituly sv. Víta v Praze se nachází přilba a drátěná košile sv. Václava. Především v době baroka bylo uctíváno Svatováclavské palladium, měděný reliéf, který dle legendy nosil Sv. Václav na krku a kterému je připisována ochranná moc.
Relikvie jsou součástí Svatovítského pokladu. Zejména se jedná o hřeb z Kristova kříže zasazený do zlata a ostatkový kříž (zvaný korunovační). Značnou část relikvií nashromáždil Karel IV. (gotické textilie a relikviáře).
V zámecké kapli sv. Jiří v Českém Krumlově jsou uchovány ostatky sv. Kalixta (pravděpodobně dvou světců stejného jména).
Relikvie bývají i v osobních sbírkách různých zbožných osob a nejde přitom o vyloženou raritu.
