Polka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Polka je tanec v 2/4 taktu, který vznikl okolo roku 1830 v Čechách. O vzniku polky není zcela jasno, podle národopisce Čeňka Zíbrta polku vymyslela k písni „Strejček Nimra“ děvečka Anna Chadimová (později provdaná Slezáková, 1805–1884), když sloužila v Kostelci nad Labem u měšťana Klášterského. Podle jiných pramenů jde ovšem pouze o velmi nepravděpodobnou legendu.
Původně se tento tanec jmenoval „maděra“, ale podle svého polovičního rytmu byl přejmenován na „půlka“. Tento název se později změnil na „polka“, patrně jako výraz sympatií k národně utlačovaným Polákům (povstání v roce 1830), podle jiného pramene na počest polské zpěvačky Esmeraldy. Po svém vzniku se velmi rychle rozšířil a již v r. 1840 se polka celkem běžně hrála ve Vídni. Do Prahy uchvácené rytmem polky zavítal i Johann Strauss starší který pak sám složil několik skladeb v rytmu polky; k dalším známým autorům polek patří Bedřich Smetana.
Polka je párový tanec, který se řadí mezi tzv. „kolové tance“ (tančí se dokola kolem sálu). Výhodou tohoto tance je možnost kombinace kroků s tanci stejného typu a značné množství figur.
Zajímavostí je, že ačkoliv má polka standardní taneční držení, pár se nemá vzájemně dotýkat těly.