Pag

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

**Pag**
Pag
Lokalizace	Jaderské moře
Ostrovní oblast	Evropa
Úřední jazyky	chorvatština
Země	Chorvatsko
Župy:	Licko-senjská župa, Zadarská župa
Opčiny:	Pag..
Vesnice:
{{{část4název}}}:
{{{část5název}}}:
Rozloha	285 km²
Délka	60 km
Šířka	10 km
Nejvyšší vrchol	Sveti Vid
Nadmořská výška	348 m
Počet obyvatel	8000 (r. [[]])
Hustota zalidnění	28/km²

Ostrov Pag, chorvatsky otok Pag, italsky isola di Pago, patří do skupiny Kvarnerských ostrovů v Chorvatsku. Severní část ostrova administrativně náleží k Licko-senjské župě, jižní k župě Zadarské. Největším sídlem ostrova je město Pag.

[editovat] Geografická charakteristika

Pobřeží ostrova Pag

Ostrov je velmi protáhlý ve směru severozápad-jihovýchod – při délce 60 km se šířka pohybuje od 2 do 10 km – a zaujímá plochu 285 km². Od pevniny je po délce oddělen Velebitským průlivem (Velebitski kanal), od ostrova Rab na severu Pažským průlivem (Paški kanal), na jihovýchodním konci ho cca 340 m dlouhý Pažský most (Paški most) (bez poplatku) spojuje z mysu Fortica přes Ljubačskou úžinu (Ljubačka vrata) s mysem Ošljak na pevnině. Jinak se lze na ostrov dopravit také trajektem Prizna-Žigljen nepřetržitě (cca po 1 hodině), další lodní linka funguje mezi městy Karlobag a Pag.

Pobřeží ostrova je rozčleněno několika hlubokými zálivy a jeho celková délka tak dosahuje 269 km, z toho 84 km připadá na oblázkové a písečné pláže. Na jihovýchodě ostrova leží krasová jezera Velo blato a Malo blato. Nejvyšším bodem ostrova je Sveti Vid (348 m). U města Pag se rozkládají velké saliny (Paške solane) o ploše přes 3 km², z nichž se odedávna odpařováním mořské vody získává sůl. 33 000 tun získaných každým rokem představuje 2/3 produkce soli v Chorvatsku.

[editovat] Podnebí

Na ostrově vládne středomořské podnebí. Ovšem kvůli chladným větrům z pevniny (bóra) je možné pěstování vinné révy, zeleniny, ovoce a oliv pouze v údolích. I přes snahy místních obyvatel, kteří vystavěli kilometry kamenných zdí, je velká část ostrova holá a skalnatá. Rozšířen je chov ovcí (na ostrově kolem 40 000 kusů), v jejichž stravě se vyskytuje tymián, rozmarýn či šalvěj. Díky této neobvyklé stravě má pažský sýr (Paški sir) nenapodobitelnou chuť a stal se místní specialitou. Ostrov Pag je také proslulý krajkářstvím.

[editovat] Města

Největšími sídly jsou historické město Pag ve střední části ostrova a hlavní turistické letovisko Novalja na severozápadním pobřeží. Celkový počet obyvatel ostrova se pohybuje kolem 8 000, hlavními zdroji obživy jsou rybářství, získávání soli, vinařství a turistický ruch.

[editovat] Město Pag

Kostel Nanebevzetí P. Marie ve městě Pag

Ve starověku obýval ostrov ilyrský kmen Liburnů, později podrobených Římany. Hlavním sídlem byla tehdy Cissa (dnešní Caska) při severozápadním konci Pažské zátoky. Toto město zaniklo někdy ve 4. století n. l., kdy po zemětřesení kleslo pod vodu. Později se centrum osídlení přesunulo do střední části ostrova, dnešní lokality Stari grad. Toto sídlo, zvané Pagus (latinsky „vesnice“), leželo o něco stranou od města dnešního. Poprvé se připomíná roku 976, kdy je chorvatský král Štěpán Držislav dobyl na Byzantincích. Roku 1244 uherský a chorvatský král Béla IV. povýšil Pag na královské město. Další městská práva potvrdil Pagu král Ludvík I. Veliký roku 1376. Dlouholetá rivalita měst Pagu a Zadru skončila těžkou vojenskou porážkou pažských a zpustošením města v roce 1394. Roku 1403 byla okolní část Dalmácie včetně Pagu prodána Benátkám.

V období rostoucí turecké hrozby se místní obyvatelé rozhodli přesunout město na nové místo, vzdálené asi 3 km severněji. Tak začala 18. května 1443 výstavba dnešního města, na jehož projektování se podílel nejvýznamnější soudobý chorvatský stavitel Juraj Dalmatinac. Díky tomu je Pag jedním z mála plánovitě navržených měst v Dalmácii. Pozdně gotické a renesanční stavby a síť pravidelných uliček dnes lákají velké množství turistů. Pozůstatkem starého města je kostel sv. Jiří, od něhož se každým rokem 15. srpna koná pouť do kostela Nanebevzetí Panny Marie v novém Pagu. Na přelomu 19. a 20. století čítalo město 4 700 obyvatel, ale tento počet se záhy začal snižovat, k čemuž přispěla i plíseň, která zničila vinice v roce 1905. Mnoho lidí emigrovalo do zámoří.

[editovat] Novodobé dějiny

Za druhé světové války zřídili chorvatští ustašovci na ostrově koncentrační tábor, v němž roku 1941 povraždili na 8 000 lidí – Srbů, Židů a komunistů. Další vlna vylidňování zasáhla Pag po válce, zastavil ji teprve postupný rozvoj turistického ruchu v 60. letech. Dnes má město Pag 4 350 obyvatel.