Překryvadla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Překryvadla (známá v češtině též jako přikrývky, pokrývky, krydla a fafrnochy) jsou pláště, které si rytíři pokládali na helmu a nechali je splývat, jako ochranu, z vrcholu přilby na záda. Zřejmě vznikla při křižáckých výpravách do svaté země, jako reakce na přehřívání rytířova těla v těžké kovové zbroji pod žhavým arabským sluncem. Další funkcí, kterou překryvadla plnila byla částečná ochrana před sečnými útoky nepřátel.

V heraldice byla překryvadla obvykle zobrazována celistvá, jako jedno plátno. Tato tradice se výjimečně může objevit na erbech duchovních, kteří se rozhodly využívat přilbu ve svém znaku. Později se začali, pro větší efektnost kresby, zobrazovat různě děravá a poškozená. Na helmě byla překryvadla držena točenicemi, v heraldice se později za tímto účelem objevují korunky posazené na přilbu.

Překryvadla byla vybarvována obvykle dvěma hlavními erbu tinkturami, vnější strana barvou a vnitřní kovem. Pokud byl erb hodně barevný mohly být překryvadla na pravé a levé straně vybarvována různými sadami tinktur.

Vyšší šlechta používala, při použití hodnostní koruny, na pozadí erbu pláště a stany.