Přímořské Alpy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Přímořské Alpy Alpes Maritimes Alpi Marittime

Přímořské Alpy, masiv Esterel
Nejvyšší bod	Cima Argentera (3 297 m)
Délka	{{{délka}}} km
Rozloha	{{{rozloha}}} km²
Střední výška	{{{středvýška}}} m
Nadřazený celek	Západní Alpy
Sousední celky	Ligurské Alpy, Kottické Alpy, Provensalské Alpy, Apeniny
Podřazené celky	Mercantour, Argentera, Tenibre, Pelat, Niceské předhůří, Castellanské předhůří
Světadíl	Evropa
Státy	Itálie Francie
Horniny	břidlice, rula, žula
Poznámka
Povodí	Tinée, Verdon, Roya, Stura, Durance

Přímořské Alpy (francouzsky Alpes Maritimes; italsky Alpi Marittime) jsou pohoří nacházející se zcela na jihu Alp. Desetinou své rozlohy leží na italském území a většinou ve Francii. Nejvyšší hora pohoří je Cima Argentera (3297 m) nalézající se v Itálii. Historie pohoří byla pro svou krásu a divokost vzpomínána již z dob starého Říma, v jehož době ještě nemělo pevně stanovené hranice.

[editovat] Poloha

Rozloha pohoří je 7000 km² což ho činí jedním z největších celků v Alpách. Od Kottických Alp je pohoří odděleno na severu údolím řeky Stura. Silniční sedlo Colle di Tenda a tok řeky Vermenagna tvoří část hranice na východě, kde Přímořské Alpy sousedí s Ligurskými Alpami. Na západě jsou hranicí toky řek Verdon, Artuby a Argens. Jih pohoří přímo hraničí s Azurovým pobřežím.

[editovat] Geologie a geografie

Geomorfologicky jsou Přímořské Alpy součástí Vnějších krystalických Alp. Jsou tvořeny zejména krystalickými horninami jako jsou břidlice, žula a kompaktní rula. Přes poměrně velkou výšku zde ledovce dnes již neexistují, i když jsou stále uváděna některá celoroční firnoviska. Ještě na počátku 20. století zde byly dva ledovce v nejvyšší oblasti Argentera. Jako pozůstatky posledního glaciálu jsou ostře vyhloubená údolí na jihu pohoří. Nejznámějším kaňonem oblasti je Grand canyon du Verdon. Ten je dlouhý až 21 km a 700 metrů hluboký. Na jeho dně protéká řeka Verdon a je jedním z nejnavštěvovanějším přírodním koutem Francie. Dalším velkým zářezem je kaňon řeky Cians, jehož výškový rozdíl 1600 m překonává řeka na pouhých 25 km. Na italském území zasahují od severu do pohoří pouze tři významnější doliny: Vallone della Rovina, Valle Valleta a Val Sankt´Anna.

[editovat] Členění

Pohoří se dělí na několik poměrně velkých celků. Na italské straně to jsou Argentera a Tenibre. Ve Francii jsou to plošně rozsáhlé skupiny Mercantour, Pelat, Niceské předhůří a Castellanské předhůří.

[editovat] Vrcholy

Monte Pelat

Corno Stella

Nejvyšším vrcholem celého pohoří je Cima Argentera. Nejvyšším vrcholem francouzské části je Monte Gelàs.

Cima Argentera (3297 m)
Monte Stella (3262 m)
Monte Gelàs di Lourousa (3261 m)
Monte Gelàs (3135 m)
Monte Matto (3097 m)
Monte Matto (3087 m)
Monte Pelat (3053 m)
Corno Stella (3050 m)
Monte Clapier (3046 m)
Monte Tenibres (3032 m)
Cima Ghiliè (2998 m)
Monte Enchastraye (2955 m)
Monte Bego (2873 m)
Monte Monnier (2818 m)
Rocca dell' Abisso (2755 m)

[editovat] Příroda

Dolina Vallon de Mollières v národním parku Mercantour

Sedlo Col de la Bonette

Velké výškové rozdíly a tím pádem značné klimatické rozpětí má za následek velmi bohatou floru i faunu v horách a předhůří. Jsou zde například, ve Francii již vzácné, rozsáhlé modřínové lesy. Horní hranice lesů zde činí výšku kolem 2500 m. Výše se táhnou na vegetaci bohaté alpínské louky často porostlé rododendrony. Z klasické horské fauny zde žije svišť, kamzík, kozorožec či muflon. Na francouzském území se při hranici s Itálií rozkládá Národní park Mercantour (dolina Vallée des Merveilles), který je zároveň nejmladším národním parkem ve Francii, založeným v roce 1979. Plocha parku je 68 000 ha. Na italském území se nalézá přírodní rezervace Parco Naturale dell´Argentera. Poblíž sedla Colle di Tenda leží chráněná oblast Riserva Naturale della Bosco e Laghi Palanfré.

[editovat] Turismus

Hlavními turistickými centry oblasti jsou města Valdieri, lázně Therme di Valdieri (1368 m) (výchozí bod k výstupu na Cima Argentera), Cannes, Nizza, Barcelonette, Draguignan. Poblíž vrcholu Monte Bego (2873 m) byly objeveny dávné kresby staré 3-4 tisíce let. Celkem se dochovalo na 45 000 obrazců a maleb. V údolí Vallée des Merveilles se nachází další naleziště nástěnných kreseb. Komunikačně je pohoří velmi dobře přístupné. Je zde hustá síť silnic přímo křižujících horami, které často vedou přes horská silniční sedla značných výšek. V masivu Mercantour se nachází nejvýše položené alpské silniční sedlo Col de la Bonette (2810 m). Mezi horolezci je oblíbené centrum Saint Martin-Vesubie. Nejznámější zimní středisko pohoří je Isola 2000 (2091 m) postavené v roce 1971.

[editovat] Zdroje

publikace: Průvodce po Italských Alpách (vydavatelství Mirago) - ISBN 80-85922-85-1
publikace: Francouzské Alpy (Průvodce po evropských horách, vydavatelství Mirago, Ivo Petr) - ISBN 80-85922-62-2
publikace: Světová pohoří (Evropa, Jiří Šlégl a kolektiv) - ISBN 80-242-0822-9

Panorama masivu Mercantour

[editovat] Externí odkazy

Maritime Alps Natural Park na Summitpost - anglicky

Pohoří v Alpách na území Itálie - Italské Alpy

	Pohoří v Alpách na území Francie - Francouzské Alpy
	Beaufortain \| Bornes-Bauges-Aravis \| Dauphineské Alpy \| Devoluy \| Drôme \| Grajské Alpy \| Chablais-Faucigny \| Chartreuse \| Jura \| Kottické Alpy \| Ligurské Alpy \| Masiv Mont Blanc \| Provensalské Alpy \| Přímořské Alpy \| Vanoise \| Vercors \|

Kategorie: Pohoří ve Francii | Alpes-de-Haute-Provence | Pohoří v Itálii | Provincie Cuneo

See also ebooksgratis.com: no banners, no cookies, totally FREE.