Oxid vanadičný
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Oxid vanadičný | |
|---|---|
_oxide.jpg/200px-Vanadium(V)_oxide.jpg) |
|
| Obecné | |
| Systematický název | Oxid vanadičný |
| Triviální název | |
| Ostatní názvy | |
| Latinský název | |
| Anglický název | Vanadium(V) oxide |
| Německý název | Vanadiumpentoxid |
| Funkční vzorec | |
| Sumární vzorec | V2O5 |
| Vzhled | žlutooranžový prášek |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 1314-62-1 |
| Registrační číslo EINECS | 215-239-8 |
| SMILES | |
| InChI | |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 181,881 g/mol |
| Molární koncentrace cM | |
| Teplota tání | 690 °C (963 K) |
| Teplota varu | 1750 °C (2020 K) |
| Teplota sublimace | |
| Teplota rozkladu | |
| Teplota změny krystalové modifikace | |
| Teplota skelného přechodu | |
| Hustota | 3,357 g/cm³ ((18 °C)) |
| Viskozita | |
| Dynamický viskozitní koeficient | |
| Kinematický viskozitní koeficient | |
| Index lomu | |
| Tvrdost | |
| Kritická teplota | |
| Kritický tlak | |
| Kritická hustota | |
| Disociační konstanta pKa | |
| Disociační konstanta pKb | |
| Rozpustnost ve vodě | 0,8 g/100 ml |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
|
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech |
|
| Součin rozpustnosti | |
| Teplota hoření | |
| Meze výbušnosti | |
| Relativní permitivita | |
| Tlak páry | |
| Van der Waalsova konstanta pro stavovou rovnici | |
| Izoelektrický bod | |
| Součinitel elektrické vodivosti | |
| Součinitel tepelné vodivosti | |
| Součinitel elektrického odporu | |
| Součinitel délkové roztažnosti | |
| Součinitel objemové roztažnosti | |
| Měrná vodivost | |
| Měrný elektrický odpor | |
| Ionizační energie | |
| Povrchové napětí | |
| Průměrný výskyt | |
| Rychlost zvuku | |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | |
| Hrana krystalové mřížky | |
| Koordinační geometrie | |
| Tvar molekuly | |
| Dipólový moment | |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔfH | |
| Entalpie tání ΔHt | |
| Entalpie varu ΔHv | |
| Entalpie rozpouštění ΔHv | |
| Entalpie sublimace ΔHv | |
| Standardní molární entropie S | |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔfG | |
| Měrné teplo | |
| Izobarické měrné teplo cp | |
| Izochorické měrné teplo cV | |
| Bezpečnost | |
|
|
|
| R-věty | R20/22,R26/27/28, R36, R37, R38, R40, R48,R51/53, R63, R68 |
| S-věty | S1/2,S26, S28, S36/37 S38, S45, S46, S61 |
| NFPA 704 |
 0
3
0
|
| Číslo RTECS | YW2450000 |
| Teplota vznícení | |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Oxidu vanadičný (V2O5) je nejdůležitější oxid vanadu. Připravuje se tepelným rozkladem metavanadičnanu amonného:
- 2 NH4VO3 → V2O5 + 2 NH3 + H2O
Oxid vanadičný má žlutočernou barvu. Taje při teplotě 660 °C. Ve vodě je rozpustný velmi nepatrně, roztok reaguje slabě kysele.
Reakcí oxidu vanadičného s kyselinou chlorovodíkovou vzniká oxidochlorid vanadičný:
- V2O5 + HCl → 2 VOCl3 + 3 H2O
Tento oxid je amfoterní, ve vodě se rozpouští pouze omezeně a vzniklý roztok reaguje kysele. Rozpouštění můžeme podpořit okyselením roztoku. Tím získáme světle žlutý roztok kationtu dioxovanadičného (VO2)+. V roztocích alkalických hydroxidů jsou při vysokém pH přítomny orthovanadičnanové anionty VO43-.
[editovat] Využití
Oxid vanadičný má schopnost vratně uvolňovat kyslík, proto se velmi často používá v průmyslu jako katalyzátor. Katalyzuje např. redukce olefinů a aromatických uhlovodíků vodíkem. Nejdůležitější využití nachází při výrobě kyseliny sírové, kde oxiduje oxid siřičitý na oxid sírový.
| Oxidy s prvkem v oxidačním čísle V. | ||
|---|---|---|
| Oxid antimoničný (Sb2O5) • Oxid arseničný (As2O5) • Oxid dusičný (N2O5) • Oxid fosforečný (P2O5) • Oxid tantaličný (Ta2O5) • Oxid vanadičný (V2O5) | ||
