Kyselina chlorovodíková
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Kyselina chlorovodíková | |
|---|---|
 |
|
| Obecné | |
| Systematický název | Kyselina chlorovodíková |
| Triviální název | Kyselina solná |
| Ostatní názvy | |
| Latinský název | Acidum hydrogenchloridum |
| Anglický název | Hydrochloric acid |
| Německý název | Salzsäure |
| Funkční vzorec | |
| Sumární vzorec | HClaq |
| Vzhled | Bezbarvá kapalina, technická je nažloutlá |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7647-01-0 |
| Registrační číslo EINECS | |
| SMILES | |
| InChI | |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 36,46 g/mol (HCl) |
| Molární koncentrace cM | mol/dm3 |
| Teplota tání | −35 °C (36 %ní roztok) −26 °C (38%ní roztok) |
| Teplota varu | 110 °C (20,2%ní roztok) 57 °C (36 %ní roztok) 48 °C (38%ní roztok) |
| Teplota sublimace | |
| Teplota rozkladu | |
| Teplota změny krystalové modifikace | |
| Teplota skelného přechodu | |
| Hustota | 1,19 g/cm3 (37 %ní roztok) |
| Viskozita | 1,9 mPa·s (31,5%ní roztok) |
| Dynamický viskozitní koeficient | |
| Kinematický viskozitní koeficient | |
| Index lomu | |
| Tvrdost | |
| Kritická teplota | |
| Kritický tlak | |
| Kritická hustota | |
| Disociační konstanta pKa | − 8,0 |
| Disociační konstanta pKb | |
| Rozpustnost ve vodě | Neomezeně mísitelná |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
|
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech |
|
| Součin rozpustnosti | |
| Teplota hoření | |
| Meze výbušnosti | |
| Relativní permitivita | |
| Tlak páry | 127 hPa (20 °C, 36 %ní roztok) |
| Van der Waalsova konstanta pro stavovou rovnici | |
| Izoelektrický bod | |
| Součinitel elektrické vodivosti | |
| Součinitel tepelné vodivosti | |
| Součinitel elektrického odporu | |
| Součinitel délkové roztažnosti | |
| Součinitel objemové roztažnosti | |
| Měrná vodivost | |
| Měrný elektrický odpor | |
| Ionizační energie | |
| Povrchové napětí | |
| Průměrný výskyt | |
| Rychlost zvuku | |
| Krystalová struktura | |
| Hrana krystalové mřížky | |
| Koordinační geometrie | |
| Tvar molekuly | |
| Dipólový moment | |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔfH | - 92,31 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | - 114,22 J/g |
| Entalpie varu ΔHv | - 85,03 J/g |
| Entalpie rozpouštění ΔHv | - 2 052,8 J/g |
| Entalpie sublimace ΔHv | |
| Standardní molární entropie S | 186,786 J K-1 mol-1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔfG | - 95,30 kJ/mol |
| Měrné teplo | |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,811 (0 °C) J K-1 g-1 0,799 (25 °C) J K-1 g-1 |
| Izochorické měrné teplo cV | |
| Bezpečnost | |
|
|
|
| R-věty | R34, R37 |
| S-věty | S1/2, S26, S26, S45 |
| NFPA 704 |
 3
1
|
| Číslo RTECS | MW4025000 |
| Teplota vznícení | Není vznítitelný |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Kyselina chlorovodíková (též kyselina solná a latinsky acidum hydrogenchloridum), je velmi silná kyselina, jedna z lidstvu nejdéle známých a nejvíce využívaných. Jde o vodný roztok plynného chlorovodíku (HCl).
Obsah |
[editovat] Chemické vlastnosti a výskyt
Chlorovodík je štiplavý jedovatý plyn. V laboratoři se připravuje reakcí kyseliny sírové s chloridem sodným (kuchyňskou solí), průmyslově se vyrábí buď reakcí chlóru s vodíkem nebo chlorací uhlovodíků. Vodný roztok chlorovodíku se nazývá kyselina chlorovodíková.
[editovat] Bezpečnost práce, účinky na člověka, první pomoc
Přestože se dá běžně koupit, nedoporučuje se s ní pracovat bez ochranného oděvu, rukavic a zejména brýlí. Je nutné ji uložit pouze mimo dosah dětí a v této pozici ji zabezpečit proti převrhnutí nebo spadnutí.
Plynný chlorovodík je bezbarvý, silně dráždivý plyn, leptá sliznice, pokožku a způsobuje slzení. Zasaženého je nutné umístit na čerstvý vzduch a přivolat lékařskou pomoc.
Vodný roztok leptá, při zasažení je třeba poraněné místo důkladně několik minut oplachovat tekoucí vodou (případně ještě zneutralizovat uhličitanem sodným - jedlou sodou), při zasažení očí je nutné provést velmi důkladný výplach, nejlépe za pomocí druhé osoby tak, že druhá osoba drží té první rozevřená oční víčka (člověk sám má tendence se výplachu bránit a zpravidla jej neprovede dostatečně). Následně je nezbytně nutné co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc. Poleptání očí koncentrovanou kyselinou většinou končí slepotou.
Při požití je nutné vypít větší množství vody a nevyvolávat zvracení, žaludek je zvyklý na nízké pH a zvracení by způsobilo jen další poleptání jícnu. Následovat musí vyhledání lékařské pomoci.
Poleptání kyselinou se v celém svém rozsahu může projevit až po několika dnech a proto nesmí být nikdy podceňováno.
[editovat] Výroba
V průmyslové výrobě se nejčistší HCl vyrábí syntézou chloru a vodíku
![\mathrm{H_2 + Cl_2\ \xrightarrow[]{800~^\circ C}\ 2\ HCl}](../../../../math/2/6/7/267307f7e68384bce2c91b361c516a63.png)
nebo chlorací uhlovodíků
- R-H + Cl2 → R-Cl + HCl
Kyselina chlorovodíková je vodný roztok HCl a připravuje se exotermickou absorbcí HCl ve vodě:
- adiabaticky - získává se přibližně 20% HCl, tento způsob nejčastěji používaný při chloraci uhlovodíků
- izotermicky - možno získat až 38% HCl (dýmavou), obvykle z praktických důvodů se ale připravuje méně koncentrovaná (32-35%)
[editovat] Využití
Průmyslově využívaná, tzv. koncentrovaná kyselina chlorovodíková je 37% vodný roztok chlorovodíku. V této koncentraci má nejmenší pH, je tedy nejúčinnější (a nejnebezpečnější). Kyselina chlorovodíková je po kyselině sírové nejpoužívanější kyselou látkou v průmyslu.
V geologii a paleontologii se používá k detekci vápence (CaCO3), protože při jeho rozpouštění uvolňuje množství oxidu uhličitého a šumí.
Koncentrovaná v kombinaci s kyselinou dusičnou v poměru 3:1 tvoří lučavku královskou, kterou lze užít k rozpouštění zlata.
Kyselina chlorovodíková je aktivátor žaludečního enzymu pepsinu, denaturuje zkonzumované bílkoviny a zabíjí bakterie v potravě. Je vylučována v trávicím traktu všech savců, často se vyskytuje i u jiných tvorů. Vnitřní stěna žaludku je na velmi nízké pH stavěna, pokud však dojde k poruše slizového krytu, vznikne žaludeční vřed. Ve dvanáctníku je neutralizována. Přesto se pití kyseliny chlorovodíkové, zvláště na lačno, nedoporučuje ani při nízkých koncentracích.
Koncentrovaná kyselina chlorovodíková se dá použít k čištění bazénů (i foliových) od vodního kamene.
[editovat] Neutralizace
Reakcí s hydroxidem sodným je dokonale neutralizována (při poměru 1:1 je výsledné pH 7) za vzniku vodného roztoku chloridu sodného (kuchyňské soli). Při poleptání pokožky ji co nejrychleji neutralizujeme mýdlem. Zasažení očí většinou způsobuje slepotu. Při jakémkoliv potřísnění koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou nejprve poskytněte první pomoc a následně volejte lékařskou pomoc.
[editovat] Literatura
- JIŘÍ VOHLÍDAL, ALOIS JULÁK, KAREL ŠTULÍK Chemické a analytické tabulky Praha: Grada Publishing, První vydání, 1999, ISBN 80-7169-855-5
