Opavští Přemyslovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jako opavští Přemyslovci je označována vedlejší větev přemyslovské dynastie, která po meči vymřela v roce 1521.

Obsah

1 Vznik vedlejší linie rodu
2 Úpadek opavských Přemyslovců
3 Členové rodu
4 Rodokmen
5 Externí odkazy

[editovat] Vznik vedlejší linie rodu

Zakladatelem opavské linie Přemyslovců se stal Mikuláš I. Opavský, nemanželský syn Přemysla Otakara II. a Anežky z Kuenringu, pro kterého Přemysl vytvořil opavské vévodství (jako vévodství ovšem definitivně až od 1318, předtím v pramenech jen zdůrazňováno vydělení opavské provincie). Přestože se Přemyslu Otakaru II. podařilo u papeže vymoci uznání Mikuláše za svého syna, nepodařilo se prosadit Mikuláše jako dědice českého trůnu. Pravděpodobně i proto nikdy žádný z opavských Přemyslovců pokud je známo nevznesl nárok na českou korunu, a to ani po roce 1306, kdy se Mikuláš II. Opavský se stal významným diplomatem ve službách Jana Lucemburského a později i Karla IV. V roce 1338 získal za své služby do držby i ratibořské knížectví, které rodu zůstalo až do jeho vymření. Zajímavostí je, že v majetku rodu byl mimo jiné také dnešní Faustův dům.

[editovat] Úpadek opavských Přemyslovců

Smrtí Mikuláše II. (1365) skončila největší doba slávy rodu, nadále byli v jeho řadách spíše nevýrazní jedinci. Z ekonomického hlediska byla pozice rodu oslabována zvykem převzatým z piastovského Slezska, podle kterého se doména dělila mezi všechny mužské dědice. V roce 1377 tak vznikly větev ratibořská opavských Přemyslovců a vlastní opavská větev. Po husitských válkách ztráceli zástupci rodu také na politickém významu. Vévoda Arnošt Opavský byl natolik zadlužen, že opavské vévodství prodal českému králi Jiřímu z Poděbrad. Ten území koupil pro své syny, Viktorín z Poděbrad odtud ale utekl před uherským králem Matyášem Korvínem. Nemanželští Přemyslovci tak zůstali pouze ratibořickými knížaty až do roku 1521, kdy se jejich posledním zástupcem stal Valentin Hrbatý.