Okres Český Krumlov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Okres Český Krumlov
Kraj	Jihočeský kraj
Sídlo okresu	Český Krumlov
Rozloha	1 615,03 km²
Počet obyvatel • hustota zalidnění	60 708 (2007) 37,58 ob./km²
Počet obcí • z toho měst • z toho městysů	45 6 3
Vojenský újezd	1
LAU 1	CZ0312
SPZ před 2001	CK

Okres Český Krumlov (Českokrumlovsko) se nachází v Jihočeském kraji. Je současně také nejjižnějším okresem České republiky. Sídlo okresu je v Českém Krumlově. S rozlohou 1 615,03 km² se okres řadí na 6. místo v republice a na 3. místo v kraji. Počtem obyvatel 60 708 se však okres jak v rámci republiky, tak v rámci kraje řadí mezi podprůměrně lidnaté (v kraji je 2. nejméně lidnatý). Dlouhá léta měl okres nejnižší hustotu zalidnění v celé republice, v posledních letech se průměrná lidnatost však díky vysokému přirozenému přírůstku zvýšila na dnešních 37,58 obyv./1 km². Českokrumlovsko je však stále 2. nejřidčeji zalidněným okresem po sousedním okrese Prachatice. Okres tvoří celkem 45 obcí, z toho 6 měst , 3 městyse a 1 vojenský újezd (Boletice). Původní obec Rožmberk nad Vltavou byla na město povýšena až v lednu 2007, stejně jako obce Besednice, Frymburk a Křemže na městyse.

Českokrumlovsko sousedí s jihočeskými okresy Prachatice a České Budějovice. Jižní hranice je státní hranicí s Rakouskem (Horní Rakousy a Dolní Rakousy) .

Od zrušení okresních úřadů k 31. prosinci 2002 se okres člení na 2 obvody obce s rozšířenou působností (Český Krumlov a Kaplice). Tyto obvody se dále člení na 5 správních obvodů pověřených obcí (Český Krumlov, Horní Planá, Vyšší Brod v ORP Český Krumlov ; a Kaplice v ORP Kaplice).

Okresní město Český Krumlov je pro vysokou hodnotu a zachovalost svých památek od roku 1992 na seznamu UNESCO.

[editovat] Vývoj územní struktury

Okres vznikl k 1. červenci 1960 sloučením celého původního okresu Český Krumlov a většiny okresu Kaplice (kromě obce Svatý Jan nad Malší, která připadla okresu České Budějovice). Za celou dobu své existence se jako u jednoho z mála okresů jeho hranice nijak výrazně neměnila. Měnil se pouze počet obcí - z 67 v době vyhlášení , na dnešních 46. Nejnižší počet obcí (39) byl na okrese při sčítání v roce 1980 - v době, kdy probíhal proces integrace. Po pádu komunismu v roce 1989 dochází naopak k procesu dezintegrace, kdy se obrovské územní jednotky opět rozdělovaly - vznikly např. obce Pohorská Ves, Přední Výtoň, Mojné, Věžovatá Pláně a jiné.

Pohled na město a zámek v Rožmberku nad Vltavou. Oblíbený cíl vodáků i turistů.

Českokrumlovsko patří k okresům, které nejvíce postihl poválečný vývoj v českých zemích. První ranou byl odsun sudetských Němců v letech 1945-1946. Většina měst a obcí okresu měla totiž před válkou převažující německé obyvatelstvo - české byly pouze obce na sever od svahů Blanského lesa (Křemže, Brloh) a Slepičích hor (Velešín, Besednice). Nedlouho poté vzniklo přísně střežené hraniční pásmo, jemuž padlo za oběť velké množství tehdy již vybydlených obcí - z největších jmenujme Pohoří na Šumavě, Cetviny a Dolní Přibrání v Novohradských horách a Kapličky, Přední Zvonkovou a Zadní Zvonkovou na Šumavě. Další obce zanikly z důvodu zřízení vojenského újezdu Boletice v Šumavském podhůří v roce 1950 (Ondřejov, Jablonec). Poslední skupinou zaniklých obcí jsou vesnice zatopené vodami přehrady Lipno, vystavěné v letech 1950-1960. Největšími z nich byla Dolní Vltavice, Frýdava a Horka. Zatopena byla také část dnešního městyse Frymburk.

Rok	1961	1970	1980	1991	2001	2007
Počet obcí	67	49	39	45	46	46
Počet obyvatel	48 620	49 940	55 395	57 398	59 569	60 708

[editovat] Přírodní podmínky

[editovat] Struktura povrchu

Českokrumlovsko tvoří zejména horské a podhorské oblasti. Na území okresu se nacházejí 3 tisícimetrová pohoří - Šumava (jihozápadní hranice) , její podhůří (Blanský Les a Krumlovská vrchovina v severozápadní části okresu) a Novohradské hory (v jihovýchodní části okresu). Všechny horské celky geomorfologicky spadají pod šumavskou subprovincii. Nejvyšším vrcholem okresu je hora Smrčina (1 338 m) na Šumavě, u Zadní Zvonkové při hranici s okresem Prachatice. Za zmínku stojí také vrcholy Kamenec (1 072 m) - nejvyšší vrchol českých Novohradských hor a Kleť (1 083 m) - nejvyšší hora Blanského lesa, na jejímž vrcholu stojí rozhledna a významná observatoř. Na území okresu se nachází dohromady 26 vrcholů nad 1 000 m.

Nejvýše položenou samosprávnou obcí je Světlík (798 m) mezi Českým Krumlovem a Frymburkem. Celkem 8 obcí okresu se nachází v nedmořských výškách nad 700 m.

Naopak nejníže položenou obcí je Zlatá Koruna (473 m). Nejníže položený bod najdeme v místě, kde Vltava opouští území okresu (420 m).

Největší vodní nádrž v ČR - Lipno.

Průměrná nadmořská výška je na okrese 690 m.

K 31. prosinci 2003, má okres celkovou plochu 1 615,03 km², z toho:

35,75 % zemědělských pozemků, které z 38,22 % tvoří orná půda (13,66 % rozlohy okresu)
64,25 % ostatní pozemky, z toho 74,42 % lesy (47,81 % rozlohy okresu)

[editovat] Vodstvo

Nejvýznamnějším vodním tokem okresu je řeka Vltava, vytékající ze Šumavy, která okresem prochází v délce 99 km. Na svém horním toku jsou její vody vzduty naší největší vodní nádrží - lipenskou přehradou s rozlohou skoro 49 km ², objemem 306 mil. m³ vody a délkou 44 km. Součástí přehrady je vodní elektrárna u Lipna s výkonem 120 MW. Asi 10 km dále po proudu stojí daleko menší vyrovnávací vodní nádrž Lipno II s malou vodní elektrárnou o výkonu 1,5 MW. Významnějším přítokem Vltavy je na okrese asi pouze potok Polečnice v Českém Krumlově (levý přítok).

Dalším významným tokem je řeka Malše pramenící v rakouské části Novohradských hor. Okresem protéká v délce 52 km. Významným přítokem je u Kaplice zprava říčka Černá. V místech, kde řeka opouští území okresu je vzduta římovskou přehradou.

Okres není příliš bohatý na rybníky, největším je rybník Olšina na jižním okraji vojenského újezdu Boletice, s rozlohou 133 ha. Zajímavostí je, že se jedná o jeden z nejvýše položených rybníků u nás - nachází se totiž v nadmořské výšce 731 m.

[editovat] Nerostné bohatství

Nejznámější nerostnou surovinou z Krumlovska je tuha. Těžila se také v okolí samotného Českého Krumlova, kde dnes najdeme zajímavou expozici věnující se těžbě. Dalšími těženými surovinami jsou granulit a v malé míře i rašelina.

[editovat] Hospodářství

Českokrumlovsko je kvůli své periferní poloze hospodářsky zatím nejzaostalejší okres Jihočeského kraje. Má také nejvyšší nezaměstnanost v kraji - 5,7 %. Z hlediska celé České republiky však Krumlovsko zdaleka nepatří mezi zaostalé oblasti. 5 % dosahuje nezaměstnanost v okresním městě. Nejvyšší míru nezaměstnanosti má Pohorská Ves - 18 % , nulovou nezaměstnanost má potom malá obec Zvíkov.

Skladbou hospodářství je Českokrumlovsko okresem průmyslově-zemědělským.

Klášter ve Vyšším Brodě.

[editovat] Průmysl

Nejvíce pracujících v průmyslu zaměstnává průmysl papíru a celulózy (obrovský papírenský kombinát ve Větřní), a strojírenství (Jihostroj Velešín). Velký počet pracovníků má také stavební výroba (kolem 600).

[editovat] Zemědělství

Okres Český Krumlov má 580 km² zemědělské půdy. Rostlinná výroba na okrese produkuje obiloviny a zejména pícniny, větší význam má však zejm. v podhorských oblastech výroba živočišná. Pastviny v podhůří Šumavy a Novohradských hor se totiž výborně hodí k chovu skotu, který v posledních letech po zrušení hraničního pásma a rozšíření podpory ekologického chovu zaznamenal nárůst. Velká zemědělská družstva okresu mají sídlo např. v Netřebicích, Mojném, Křemži, Brlohu a Třeboníně. Velmi významné je také lesní hospodářství, neboť lesy zabírají celých 47 % plochy okresu. Největší lesní správy sídlí v Českém Krumlově, Vyšším Brodě, Benešově nad Černou a Horní Plané.

[editovat] Doprava

[editovat] Silniční doprava

Okresem prochází dvě silnice I. třídy.

Silnice I/3 (součást evropské silnice E55) patří mezi nejvýznamnější spojnice České republiky a Rakouska s velmi hustým provozem. Prochází východní částí okresu - kolem měst Velešín a Kaplice. Po 25 km končí na významném hraničním přechodu Dolní Dvořiště/Wullowitz. Českokrumlovský úsek silnice je neblaze proslulý zvýšeným počtem dopravních nehod (k nejtragičtější autobusové s 19 oběťmi došlo v březnu 2003 u Nažidel), a zvýšeným výskytem prostituce - jak pouliční, tak ve veřejných domech v přilehlých obcích (zejm. v Dolním Dvořišti).

Silnice I/39 vychází ze silnice I/3 u Kamenného Újezda na Českobudějovicku. Pokračuje jihozápadním směrem na Český Krumlov, Kájov, Hořice na Šumavě a Černou v Pošumaví. Poté vede podél vodní nádrže Lipno přes Horní Planou do Volar a na křižovatku se silnicí I/4.

Ze silnic II. třídy jmenujme silnici II/163, která vychází z Černé v Pošumaví a vede podél Lipna a řeky Vltavy přes Frymburk a Vyšší Brod do Dolního Dvořiště na křižovatku s I/3. Dále silnice II/143 a II/166, které mají význam pro spojení okresních měst Prachatice a Český Krumlov. Polookružní silnice II/157 zase spojuje Český Krumlov s 2. největším městem okresu - Kaplice, a pokračuje přes Trhové Sviny oklikou do Českých Budějovic.

[editovat] Železniční doprava

Na území okresu najdeme pouze 3 železniční tratě.

Trať 196 je od své rekonstrukce v roce 2001 elektrizovaná střídavým napětím 25 kV, zůstala však nadále jednokolejná. Vede z Českých Budějovic přes Kaplici na železniční hraniční přechod s Rakouskem Horní Dvořiště/Summerau. Trať je velmi významná pro spojení Čech se státy jako Rakousko, Švýcarsko nebo Itálie. Z toho vyplývá, že jsou po ní vedeny i mezinárodní rychlíky. Zajímavostí je, že se v podstatě jedná o nejstarší železniční dráhu na evropském kontinentě, neboť v její trase vedla již v roce 1832 koněspřežná dráha České Budějovice - Linec. V okolí trati jsou dokonce zachovány některé mostky a náspy staré koňky, více z významné technické památky je však zachováno v Rakousku.

Výhled z rozhledny na Kleti. V pozadí oblak páry vycházející z jaderné elektrárny Temelín.

Trať 194 vede v trase České Budějovice - Volary a má velký význam pro spojení jihočeské metropole s turistickou oblastí Šumavy. Trať prochází okresním městem Český Krumlov, v době výstavby lipenské nádrže musela být v úseku Nová Pec (PT) - Černá v Pošumaví poněkud přeložena.

Trať 195 - tzv. Vyšebrodská elektrická dráha byla již od svého zprovoznění v roce 1911 vedena v elektrické trakci. Jednalo se proto o druhou elektrizovanou trať na našem území. Vede z Rybníka (předposlední stanice trati 196 před hranicemi) do Lipna nad Vltavou a má velký, zejm. turistický význam. Dříve byla elektrizována stejnosměrným proudem o napětí 1 500 V , v souvislosti s elektrizací trati 196 byla však přestavěna na střídavý proud o napětí 25 kV. Přestavba byla dokončena v roce 2005.

[editovat] Cestovní ruch

Českokrumlovsko patří mezi turisticky nejatraktivnější okresy v celé České republice. Nabízí širokou škálu turistických zajímavostí od přírodních krás Novohradských hor, Šumavy a Blanského lesa, přes oblíbené možnosti vodáctví na řece Vltavě až po velkou řadu nádherných stavebních památek. Velké množství turistů se také každoročně rekreuje na březích naší největší vodní nádrže Lipna - v současné době Lipno „objevili“ ale například také turisté z Nizozemí.

Na území okresu se horská turistika v oblasti Šumavy často spojuje s koupáním a rekreací právě u lipenské nádrže.

Dosud trochu zapomunuté a ne úplně doceněné jsou Novohradské hory. Najdeme tam spoustu nádherných opuštěných míst se zachovalou přírodou, největší zajímavostí je asi Žofínský prales (nedaleko obce Pohorská Ves). Velká část Novohradských hor byla ale skoro 40 let součástí hraničního pásma, a tedy nepřístupná. Po příslušnících pohraniční stráže ale nezbyly pouze rozvaliny vesnic, ale také síť zpevněných cest vhodná pro cykloturistiku. Nejvýznamnějšími turistickými východisky do „krumlovské“ části N.hor jsou obce Benešov nad Černou, Malonty a Pohorská Ves.

Na sever od Českého Krumlova již začínají svahy nepříliš rozsáhlého pohoří Blanský les s nejvyšším vrcholem Kleť (1084 m). Můžeme se na něj dopravit sedačkovou lanovou dráhou z Krasetína. Východisky jsou obce Křemže, Holubov, Brloh a Chvalšiny, a také samotné okresní město.

Davy turistů nejen českých, ale i zahraničních, každoročně směřují do našeho snad nejhezčího okresního města - Českého Krumlova, které bylo pro zachovalost a architektonickou hodnotu svých mnohých památek již v roce 1992 zařazeno na seznam UNESCO. Mezi nejvýznamnější památky ve městě řadíme rozsáhlý komplex krumlovského zámku s obrovskou zámeckou zahradou, který se tyčí nad historickým městem. Ve městě dále najdeme celou řadu krásných renesančních i gotických domů a gotický kostel sv. Víta. Krása města je navíc podtržena jeho malebnou polohou v zákrutě řeky Vltavy.

Krajina Novohradských hor z cesty mezi Pohorskou Vsí a Tichou.

Na Krumlovsku najdeme 2 skoro současně založené, cisterciácké kláštery - klášter ve Vyšším Brodě (zal. 1259), a ve Zlaté Koruně (zal. 1263). Velmi navštěvovaný je také hrad v Rožmberku nad Vltavou, rovněž ze 13. stol. Za zmínku stojí ještě 2 rozvaliny gotických hradů - Vítkův Kámen na jihu okresu za lipenskou nádrží, a Dívčí Kámen nad řekou Vltavou nedaleko Křemže. Z dalších zachovalých sakrálních staveb jmenujme kostely v poutní kostel v Kájově, gotický kostel v Dolním Dvořišti a kostely v nedalekém Rychnově nad Malší a v zaniklé obci Cetviny.

[editovat] Ochrana přírody

Na území Krumlovska zasahuje část NP a CHKO Šumava. Celým územím do okresu patří CHKO Blanský les. V Novohradských horách se vyhlášení CHKO již velmi dlouho plánuje, zatím k němu nedošlo.Šablona:Chybí zdrog Prozatím je zřízen pouze „přírodní park“. Z hlediska ochrany přírody je zajímavý tamní Žofínský prales , který byl vyhlášen přírodní rezervací již v roce 1838 a je tedy nejstarším chráněným územím ve střední Evropě.