Nová náboženská hnutí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nová náboženská hnutí (se zkratkou NNH) jsou hnutí, jejichž vznik je motivován novou náboženskou ideou.^[1] Tyto hnutí odpovídají na potřebu nových společenských vazeb v kulturách, kde je život nějak narušen, nebo jsou přímým vyjádřením intelektuálního nesouhlasu s vládnoucí ideologií.^[2]

Většinová společnost často vnímá nová náboženská hnutí jako něco negativního.^[3] Negativní reakce vyplývá často prostě z toho, že se jedná o skupiny, ideje a praktiky, které jsou nové.^[3] U vědeckého studia nových náboženských hnutí nastává řada potíží. Jedním z vůbec prvních poblému je rozlišit, která hnutí pod pojem „nová náboženská hnutí“ zařadit.

Obsah 1 Problematika názvu „nová náboženská hnutí“ 1.1 Pojem „nová“ 1.2 Pojem "náboženská" 2 Vznik a vývoj 3 Příklady 4 Česko 5 Typologie a taxonomie 5.1 Roy Wallis 5.2 J. G. Melton 5.3 Dušan Lužný 6 Vztah k veřejnosti 7 Antikultovní hnutí 7.1 Příklady NNH s tragickým koncem 8 Vědecký přístup 9 Odkazy 9.1 Reference 9.2 Literatura 9.3 Související články 9.4 Externí odkazy 9.4.1 Organizace 9.4.2 On-line práce 9.4.3 Jiné

[editovat] Problematika názvu „nová náboženská hnutí“

Termín nová náboženská hnutí (new religious movement) se poprvé objevil v sedmdesátých letech v sociologické literatuře a sloužil pro označení některých tehdejších kontroverzních náboženských skupin.^[4] I když se tento termín stále používá i v odborné literatuře, někteří autoři se tomuto označení raději vyhýbají a uplatňují spíše termíny jako „nová náboženství“, „nová religiozita“ či „nové náboženské směry“.

[editovat] Pojem „nová“

Nelze jednoznačně určit, jak nová náboženská hnutí musí být, aby spadaly pod toto označení. U tohoto případu slovo nová označuje náboženská hnutí, která nejsou ve společnosti zavedená.^[5] V jednotlivých kulturách, geograficky či jinak odlišných, se liší kategorizace nových náboženských hnutí. Např. v České republice jsou dosud členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů (tzv. Mormoni) vnímáni jako příslušníci nové, „netradiční“ náboženské skupiny. Naopak ve Spojených státech je Mormonská církev plně začleněné náboženství.

Slovo nová je tedy nutné chápat relativně a vždy v kontextu náboženství a kultury, ke kterému se vztahuje.^[6] Pojem „nová“ navíc může být chápán odlišně nejen v jednotlivých společnostech, ale i u různých autorů. Britská badatelka Eileen Barkerová vidí předěl mezi „starými“ a „novými“ náboženstvími padesátá léta 20. století, kdy se objevilo velké množství skupin, poskytujících odpovědi na některé otázky týkající se duchovních, filozofických a náboženských problémů.^[7] Další skupina autorů v čele s Gordonem Meltonem považují za dělící zlom šedesátá a sedmdesátá léta. Někteří badatelé však jdou dále do minulosti a považují za dobu, vymezující nová náboženská hnutí, počátek víry Bahá'í (polovina 19. století) nebo dokonce vznik sikhismu v 17. století.

[editovat] Pojem "náboženská"

Dalším metodologickým problémem je slovo náboženská. Definice náboženství, která by byla přijímána většinovou vědeckou komunitou, dosud nebyla sestavena, a nevypadá to, že by byla sestavena v dohledné době. Nastává tedy problém klasifikace, která hnutí označit jako náboženská, a která ne. Není mnoho pochyb, že letniční hnutí nebo Hnutí Haré Krišna náboženská jsou.^[8] Naopak problém je s různými skupinami zabývající se alternativní medicínou, druidismem, meditací či nejrůznější UFO kulty.

Díky tomuto problému se nová náboženská hnutí mohou dělit podle návrhu holandského religionisty Jacquese Waardenburga,^[9] který hovoří o „implicitních“ a „explicitních“ náboženstvích. Nová náboženská hnutí, která se označují jako explicitní, chápou sama sebe jako náboženství a prezentují se tak i svému okolí. Naopak termín implicitní označuje ty náboženská hnutí, která se za náboženské nepovažují či toto pojmenování odmítají. Implicitní náboženství lze těžko rozpoznat, často lze nějaký fenomén přiřadit k implicitním náboženstvím až na základě analýz jeho vnějších projevů.

[editovat] Vznik a vývoj

Podle Zdeňka Vojtíška^[10] jsou nová náboženská hnutí hnutí protestu. Vznikají často z nespokojenosti s převládajícími společenskými hodnotami, odštěpují se a vytvářejí nové komunity, obvykle inspirované charismatickým vůdcem.^[11] Mohou také vyjadřovat nesouhlas se stávající ideologií některého ze „zavedených“ náboženství. Aby takové nové hnutí mohlo vzniknout, je třeba více lidí se stejným, nebo alespoň podobným smýšlením.^[11] Další vývoj nového náboženství je často vratký, až nestabilní. Patrně větší část náboženských hnutí zaniká, jelikož nenašla dostatek stoupenců, aby si udržela své postavení ve společnosti.^[12] Je pak pouze na společnosti, za jak dlouho pro ni nová náboženská skupina přestane být „nová“ a začne být vnímána jako respektované, zavedené náboženství.

Vznik nových náboženských hnutí je v různých geograficky i jinak odlišných společnostech různý. Např. anglický badatel David Barrett evidoval v Africe od šedesátých let 20. století vznik okolo 6 000 nových náboženských hnutí.

[editovat] Příklady

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam nových náboženských hnutí.

Nová náboženská hnutí hnutí jsou velmi rozdílná ve svém učení, praktikách i postavením ve společnosti. Následující příklady slouží jen pro ukázku nejrůznějších variant těchto hnutí.

Církev všech světů

Počátky Církve všech světů spadají do roku 1961 do souvislosti s malou skupinou vysokoškolských přátel. Richard Lance Christie, jeden ze studentů, se věnoval nauce seberealizace v konceptu Abrahama Maslowa. Poté, co se seznámil s Timothy Zellem, začal experimentovat s mimosmyslovým vnímáním. V této době skupina přátel četla sci-fi román Roberta Henleina Cizinec v cizí zemi, která je v mnohém inspirovala. Formálně byla Církev všech světů založena v roce 1962. V průběhu své historie zažila mnoho pádů, kdy takřka zanikla, i mnoho vzestupů. Počet stoupenců je odhadován na jeden tisíc.

Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny

Tzv. Hnutí Hare Krišna založil ve Spojených státech roku 1966 A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda (často nazýván jen zkráceně Prabhupáda) pod názvem International Society for Krishna Consciousness - odtud zkratka ISKCON. Již o dva roky později se 6 členů skupiny vydalo na misijní cestu po Velké Británii. Hnutí se pak rychle šířilo po Spojených státech, Evropě i dalších světadílech.

Hlavním pramenem ke studiu je Bhagavadgíta, nejlépe v překladu samotného Prabhupády doplněném o jeho výklady, vycházející z komentářů předchozích guruů. Velké vážnosti se v hnutí těší též další Prabhupádovy spisy. Ústřední postavou hnutí je bůh Krišna. Veřejnosti je společnost známa zejména díky průvodům v ulicích měst se zpěvem mahámantry a tancem - tzv. sankírtanům. V současnosti má ISKCON okolo miliónu stoupenců.

Vesmírní lidé

Pojmem Vesmírní lidé se označuje skupina lidí, kteří uznávají názory Ivo A. Bendy. Oficiálně však toto hnutí nebylo nikdy založeno. Základem jejich filosofie je tvrzení o existenci mimozemské civilizace, která lidstvu nezištně a láskyplně pomáhá, i když většina lidí o tom neví. Tvrdí, že nikoliv oni sami jsou Vesmírní lidé, avšak Vesmírní lidé jsou „láskyplné mimozemské bytosti“, a odmítají jakákoliv tvrzení o sektářství. Hnutí Vemírných lidí je příkladem kultu UFO.

[editovat] Česko

Za komunistického režimu byla náboženská svoboda značně omezena. Těsně před před vznikem České republiky jako samostatného státu bylo u nás registrováno 18 náboženských hnutí.^[13] Roku 1990 mezi ně přibyla ještě Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Po přijetí zákona č. 308/1991 o náboženské svobodě^[14] a zákona č. 161/1992 o registraci církví^[15] byla umožněna registrace Jehovovým svědkům a Luterské evangelické církvi a. v. v České republice.

[editovat] Typologie a taxonomie

Typologicky roztřídit nová náboženská hnutí je velmi problematické a často se u jednotlivých autorů liší. Klasifikace nových náboženských hnutí (a často i dalších náboženských systémů) se tak často provádí podle toho, k čemu budou později určeny. Valná část typologií vychází z Maxe Webera, na samotnou typologii nových náboženství je zaměřena především sociologie náboženství.

[editovat] Roy Wallis

Jedna z možných, často uváděných typologií je typologie podle sociologa Roy Wallise. Wallis, metodologicky vycházející z Maxe Webera, založil svou typologii na třech základních typech:^[16]

1. NNH přijímající svět - hnutí se snaží o sebe-realizaci jedinců ve společnosti a jsou vůči světu otevření. Daly by se sem zařadit různé směry alternativních náboženství využívající Transcendentální meditaci, dále např. Scientologie či Ničiren šóšú.
2. NNH odmítající svět - hnutí zaujímají vůči světu odmítavý postoj, často považují většinovou společnost za „zkaženou“ a svou skupiny pokládají za dokonalou komunitu. Do této skupiny by se daly zařadit hnutí jako Chrám lidu, Svědkové Jehovovi či Ježíšova armáda.
3. NNH obývající svět - hnutí obývající svět se snaží o obrodu náboženské zkušenosti a zaujímají většinou kritický postoj k zavedeným náboženským systémům; klasickým příkladem je letniční hnutí.

[editovat] J. G. Melton

Následující pokus o typologii nových náboženských hnutí vychází z Johna Gordona Meltona, amerického religionisty a badatele v oblasti nových náboženství:^[17]

1. Letniční rodina
2. Komunitní rodina
3. Rodina křesťanské vědy a metafyziky
4. Spiritualistická, psychická a New Age rodina
5. Rodina starodávné moudrosti
6. Rodina magie
7. Rodina Středního východu
8. Východní rodina
9. Nezařazené křesťanské církve

[editovat] Dušan Lužný

Dalším příkladem je typologie podle českého religionisty Dušana Lužného, kterou předložil ve své knize Nová náboženská hnutí. Tato typologie vychází z příslušnosti nového náboženského směru k širší tradici. Lužný rozlišuje (v závorkách jsou uvedeny příklady, které k náleží k jednotlivým typům):^[18]

1. Hnutí vycházející z křesťanství (Letniční hnutí, Církev sjednocení)
2. Hnutí vycházející z judaismu (Rastafariánství)
3. Hnutí vycházející z hinduismu (Šrí Činmoj, Osho
4. Hnutí vycházející ze sikhismu (Misie Božího světla)
5. Hnutí vycházející z buddhismu (Ničiren šóšú, Angažovaný buddhismus)
6. Hnutí vycházející z okultismu (Hnutí grálu, Kulty UFO)
7. Nábožensko-psychoterapeutická hnutí (Scientologie)
8. New Age (Novopohanství)

[editovat] Vztah k veřejnosti

Do podvědomí veřejnosti se nová náboženská hnutí často dostávají s nějakou „negativní“ událostí. Tyto případy spolu s masmédii zapříčinily, že je mnohdy na různá nově „objevená“ náboženská hnutí pohlíženo jako na něco, co má neblahý vliv na společnost. Jsou mnohdy označovány pejorativním výrazem sekta. S takovým postojem se samozřejmě neslučují všichni jedinci, ale v mnoha kulturách to je takto vnímáno, a to někdy i za předpokladu, že pro to není důvod.

Některá nová náboženská hnutí zaznamenala nedlouho po svém vzniku prudký rozvoj. Ten byl často způsoben finančním zajištěním skupiny díky majetným darům jednotlivých členů. Majoritní společnost však tuto i další skutečnosti začala často vnímat jako následky manipulativních praktik.^[19] Vztah společnosti a nových náboženských hnutí je tak často vypjatý a má různou intenzitu a charakter.^[20]

[editovat] Antikultovní hnutí

Podrobnější informace naleznete v článku Antikultovní hnutí.

Termínem antikultovní hnutí se označuje nejednotný proud organizací i jednotlivců, kteří se snaží upozornit na možné nebezpečí nových náboženských hnutí.^[21] První organizace, které by se daly označit za antikultovní, se začaly objevovat v 70. letech 20. století mezi evangelikálními skupinami. Mezi nejvýznamnější patřily FREECOG (z anglického Freedom for Children of God) a později CAN (Cult Awareness Network).^[22] Jedna z prvních vědeckých prací, která se zabývá problematikou antikultovních hnutí je dílo The New Vigilantes: Deprogrammers, Anti-Cultists and the New Religions od Davida G. Bromleyho a Ansona Shupeho, kteří rozlišují dva možné způsoby přístupů antikultovních hnutí k novým náboženským hnutím. Jsou to:

1. Náboženský, který pohlíží na NNH jako na dílo Satana.
2. Sekulárně-racionalistický, který zdůrazňuje psychickou manipulaci a újmu, kterou NNH navozují svým členům.^[20]

V České republice působí od roku 1993 Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů, která bývá považována za antikultovní hnutí. Provozuje poradnu pro veřejnost a snaží se poukázat na možné nebezpečí spojené s některými novými náboženskými směry.

[editovat] Příklady NNH s tragickým koncem

Jedním z prvních známých a dosud nejtragičtějších případů tragického konce nového náboženského hnutí byla hromadná sebevražda přes devíti set členů Svatyně lidu v Jonestownu v Guyaně. Tato událost se stala v roce 1978, noci ze 17. na 18. listopadu a dnes je známá jako „Bílá noc“.^[23] Po požití nebo vpíchnutí jedu tehdy zemřelo 914 mužů, žen a dětí.

Dalším tragickým případem je rok 1993 a smrt okolo 90 přívrženců Davida Koreshe, známí jako davidiáni či též Větev davidovská. Sídlo skupiny byl ranč v Texasu. Jelikož očekávali konec světa, kopali si podzemní úkryty. Poté, co začali shromažďovat zbraně, začala se o ně zajímat FBI. Ta společně s policií ranč 50 dní obléhali a 19. dubna provedly speciální jednotky podporované těžkou technikou a vrtulníky útok, jehož výsledkem byla smrt většiny obyvatel ranče.^[24]

[editovat] Vědecký přístup

Počátky vědeckého studia nových náboženství spadá do sedmdesátých let 20. století, kdy se začíná vyčleňovat v rámci sociologie a religionistiky proud badatelů, kteří se začínají specializovat na problematiku nových náboženství.^[25] V roce 1988 vznikla organizace The Center for Studies on New Religions (Centrum pro studium nových náboženství), která měla za úkol shromažďovat badatele se zájmem o nová náboženství z celého světa. Od roku 1997 pak vychází odborný časopis Nova Religio, který je zaměřen na problematiku nové religiozity.

Způsoby zkoumání NNH se dají dále členit podle způsobu, jakým ke zkoumání NNH přistupují. Dle Dušana Lužného^[26] se jedná o tyto kategorie:

1. Teologický, kdy se teolog snaží hodnotit NNH z hlediska pravdivosti, nebo též konfesní, když takto hodnotí NNH z dostupných informací běžný věřící.
2. Psychologický, který zkoumá vliv NNH na jedince.
3. Sociologický, jako součást religionistického pohledu, který nehodnotí pravdivost, a snaží se přistupovat nehodnotícím způsobem.

Psychologický přístup se potkává pouze s patologií NNH, neboť se setkává pouze s případy, kdy NNH někomu uškodila, avšak nikoliv s případy, kterým NNH pomohla.

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

1. ↑ VOJTÍŠEK, Zdeněk. Nová náboženská hnutí a jak jim porozumět. Praha : Beta Books, 2007. S. 13.
2. ↑ PADEN, William E. Bádání o posvátnu: náboženství ve spektru interpretací. Brno : Masarykova univerzita, 2002. S. 54.
3. ↑ ^{a b} VOJTÍŠEK, Zdeněk. Nová náboženská hnutí a jak jim porozumět. Praha : Beta Books, 2007. S. 7.
4. ↑ LUŽNÝ, Dušan. Nová náboženská hnutí. Brno : Masarykova univerzita, 1997.
5. ↑ VOJTÍŠEK, Zdeněk. Nová náboženská hnutí a jak jim porozumět. Praha : Beta Books, 2007. S. 18.
6. ↑ VOJTÍŠEK, Zdeněk. Nová náboženská hnutí a jak jim porozumět. Praha : Beta Books, 2007. S. 19.
7. ↑ VÁCLAVÍK, David. Sociologie nových náboženských hnutí. Brno : Masarykova univerzita, 2007. S. 94.
8. ↑ LUŽNÝ, Dušan. Nová náboženská hnutí. Brno : Masarykova univerzita, 1997. S. 22.
9. ↑ WAARDENBURG, Jacques. Bohové zblízka: Systematický úvod do religionistiky. Brno : Masarykova univerzita, 1997. S. 123-130.
10. ↑ VOJTÍŠEK, Zdeněk. Nová náboženská hnutí a jak jim porozumět. Praha : Beta Books, 2007. S. 11.
11. ↑ ^{a b} PADEN, William E. Bádání o posvátnu: náboženství ve spektru interpretací. Brno : Masarykova univerzita, 2002. S. 54.
12. ↑ VOJTÍŠEK, Zdeněk. Nová náboženská hnutí a jak jim porozumět. Praha : Beta Books, 2007. S. 111.
13. ↑ VOJTÍŠEK, Zdeněk. Netradiční náboženství u nás [online]. [Cit. 2007-12-08]. Dostupné online.
14. ↑ Zákon o slobode náboženskej viery a postavení cirkví a náboženských spoločností [DOC formát]. [Cit. 2007-12-08]. Dostupné online.
15. ↑ ZÁKON České národní rady ze dne 19. března 1992 o registraci církví a náboženských společností [online]. [Cit. 2007-12-08]. Dostupné online.
16. ↑ VÁCLAVÍK, David. Sociologie nových náboženských hnutí. Brno : Masarykova univerzita, 2007. S. 72-83.
17. ↑ LUŽNÝ, Dušan; VÁCLAVÍK, David. Nová náboženská hnutí: typologie a taxonomie [online]. [Cit. 2007-12-08]. Dostupné online.
18. ↑ LUŽNÝ, Dušan. Nová náboženská hnutí. Brno : Masarykova univerzita, 1997. S. 49-101.
19. ↑ KRATOCHVÍL, Radek. Opozice nových náboženských hnutí [PDF formát]. [Cit. 2007-12-08]. Dostupné online.
20. ↑ ^{a b} LUŽNÝ, Dušan. Antikultovní hnutí. Otázka nebezpečnosti nových náboženských hnutí a metody akademického studia náboženství [PDF formát]. [Cit. 2007-12-08]. Celé číslo časopisu Religio 1/1996. Dostupné online.
21. ↑ ZBÍRAL, David. Stručný úvod do problematiky nových náboženských hnutí [online]. [Cit. 2007-12-08]. Dostupné online.
22. ↑ LUŽNÝ, Dušan; VÁCLAVÍK, David. Nová náboženská hnutí - přehled a stručný popis jednotlivých hnutí: Antikultovní hnutí [online]. [Cit. 2007-12-08]. Dostupné online.
23. ↑ VÁCLAVÍK, David. Sociologie nových náboženských hnutí. Brno : Masarykova univerzita, 2007. S. 7.
24. ↑ HRABAL, F. R. Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností. Bratislava : CAD PRESS, 1998. S. 88.
25. ↑ MELTON, Gordon. The Rise of the Study of New Religions [online]. [Cit. 2008-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
26. ↑ LUŽNÝ, Dušan. Nová náboženská hnutí. Brno : Masarykova univerzita, 1997. S. 13.

[editovat] Literatura

• BARKER, Eileen. New religious movements: a practical introduction. 5. vyd. London : HMSO, 1995. ISBN 01-134-0927-3.
• BARRETT, David V. Sekty, kulty, alternativní náboženství. Praha : Ivo Železný, 1998. ISBN 8024000660.
• HRABAL, F. R. Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností. Bratislava : CAD PRESS, 1998. ISBN 8085349795.
• LUŽNÝ, Dušan. Nová náboženská hnutí. Brno : Masarykova univerzita, 1997. ISBN 80-210-1645-0.
• VÁCLAVÍK, David. Sociologie nových náboženských hnutí. Brno : Masarykova univerzita, 2007 8. ISBN 978-80-86702-22-3.
• VOJTÍŠEK, Zdeněk. Encyklopedie náboženských směrů a hnutí v České republice: náboženství, církve, sekty, duchovní společenství. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-798-1.
• VOJTÍŠEK, Zdeněk. Nová náboženská hnutí a jak jim porozumět. Praha : Beta Books, 2007. ISBN 978-80-86851-64-8.

[editovat] Související články

• Seznam nových náboženských hnutí
• Antikultovní hnutí

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Organizace

• (en) CESNUR - Center for Studies on New Religions
• SSSNNS - Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů

[editovat] On-line práce

• Dušan Lužný a David Václavík: Nová náboženská hnutí
• David Zbíral: Stručný úvod do problematiky NNH
• (en) Online texts about cults and new religious movements - sbírka odkazů na texty zaměřené na problematiku nové religiozity

[editovat] Jiné

• Petr Pabijan: Nová náboženská hnutí na internetu