Mjøsa
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Mjøsa | |
|---|---|
Mjøsa od města Hamar
|
|
| Rozměry | |
| Typ: | |
| Rozloha: | 365 km² |
| Délka: | 117 km |
| Šířka: | 15 km |
| Objem: | 56 km³ |
| Povodí: | |
| Max.hloubka | 468 m |
| Prům.hloubka | |
| Min.hloubka | |
| Ostatní | |
| Nadm.výška: | 123 m |
| Pobřeží: | 273 km |
| Přítok vody: | Gudbrandsdalslågen |
| Odtok vody: | Glomma |
| Ostrovy: | Helgøya |
| Sídla: | |
| {{{spravnicelektyp4}}}: | |
| Obce: | Hamar, Gjøvik, Lillehammer |
| Distrikty: | Gjøvik, Gudbrandsdal, Hedemarken |
| Kraje: | Akershus, Hedmark, Oppland |
| Státy: |  Norsko |
| Světadíl: | Evropa |
Mjøsa je největší norské jezero. Leží v jižní části Norska, asi 100 km severně od Oslo. Jeho plocha je 365 km², objem jezera je odhadován kolem 56 km³, Obvyklá nadmořská výška hladiny je 123 m. Největší hloubka je 468 m.
Obsah |
[editovat] Pobřeží
Od jeho nejjižnějšího místa u Minnesundu v Eidsvoll až k nejsevernějšímu bodu u Lillehammeru měří jezero 117 km. V nejširším místě, poblíž Hamar, má 15 km. Délka pobřeží jezera Mjøsa se odhaduje kolem 273 km, ze kterých je 30 % zastavěno.
[editovat] Ostrovy
Největším ostrovem v jezeře je Helgøya.
[editovat] Vodní režim
Jeho hlavním přítokem je Gudbrandsdalslågen, který se vlévá do jezera ze severu; hlavním odtokem je Vorma (přítok řeky Glomma) na jihu. Přehrady postavené na řece Vormě v roce 1858, 1911, 1947 a 1965 zvýšily hladinu přibližně o 3,6 metru. Za posledních 200 let bylo registrováno 20 povodní, které přesáhly o 7 metrů běžnou hladinu jezera. Několik takových povodní zaplavilo i město Hamar.
[editovat] Využití
Města Hamar, Gjøvik a Lillehammer byla založena podél břehů jezera. Jezero je splavné. Kromě rekreačních plavidel a parníku Skibladner není na jezeru žádný provoz. Na většině břehů převládají zemědělské plochy, některé části pobřeží patří k nejúrodnějším v Norsku.
Po východním břehu jezera vede hlavní železniční trať mezi Oslo a Trondheimem, přičemž vlaky stavějí i v Hamaru a Lillehammeru.
