Mexický záliv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mexický záliv je svým charakterem spíše polouzavřené vnitrozemské moře Atlantského oceánu rozkládající se mezi východním pobřežím Mexika (konkrétně států Tamaulipas, Veracruz, Tabasco, Campeche, Yucatán a Quintana Roo), jižním pobřežím Spojených států amerických (konkrétně států Florida, Alabama, Mississippi, Louisiana a Texas) a severním pobřežím Kuby.

Mexický záliv je s Atlantským oceánem spojen Floridským průlivem, který leží mezi poloostrovem Floridou a ostrovem Kubou. Do Mexického zálivu ústí velké řeky Mississippi a Rio Grande. Celková plocha Mexického zálivu je přibližně 1,6 miliónů km² (615 000 mi²).

Obsah 1 Morfologické poměry 2 Mořské proudy 3 Podnebí 4 Hospodářství 4.1 Rybolov 4.2 Průmysl 4.3 Doprava 5 Znečištění 6 Zajímavosti

[editovat] Morfologické poměry

Dno Mexického zálivu má poměrně vyvinutý Západofloridský šelf, který podél pobřeží přechází v užší Lousianský šelf a poměrně nevyvinutý Texaský šelf. Od Yucatánu na sever vybíhá Campešský šelf. Západofloridský šelf a Campešský šelf jsou směrem k centrální části poměrně strmě omezeny. Nejhlubší sníženina Mexického zálivu Sigsbeese se nachází v hlubokomořské rovině. Sigsbee je také nazýván Grand „Canyonem pod mořem“, neboť ve své délce dosahuje kolem 550 km. Výrazným útvarem je také náplavový kužel řeky Mississippi.

[editovat] Mořské proudy

V Mexickém zálivu vzniká všem známý teplý Golfský proud. Vody Karibského moře (Severní a Jižní rovníkový proud) se vlivem pasátů hrnou skrz Yucatánský průliv do Mexického zálivu, kde vzniká „velký kopec“ vodní masy a ta opouští následně Floridským průlivem záliv. Hlavní cirkulace probíhá především podél pobřeží.

Mexický záliv je charakteristický nízkými přílivy pod 0,5 m, stejně jako moře Středozemní. Nízký příliv a odliv je zapříčiněn poměrně úzkým propojením s oceánem, přičemž plocha (objem) zálivu je poměrně velká.

[editovat] Podnebí

Mexický záliv leží na rozmezí subtropického a tropického podnebného pásma. Jeho vody se při hladině ohřívají na průměrné lednové teploty 24 °C a červencové až 28 °C. Tyto vysoké teploty dávají možnost plného vývinu a vzniku tropických cyklón.

[editovat] Hospodářství

Přírodní zdroje Mexického zálivu jsou bohaté, rozvinul se zde rybolov, průmysl i rušný námořní provoz.

[editovat] Rybolov

Kromě ryb se zde loví také krabi (Texas, Yucatán, Campeche), langusty (Tamaulipas, Veracruz) a ústřice (Mississippi, severní Florida).

[editovat] Průmysl

Na šelfech a na pobřeží od Lousiany po Yucatán se těží ropa a zemní plyn. Ty se zpracovávají v petrochemických závodech a rafineriích. Potravinářský průmysl zpracovává plody moře a ryby. Nelze opomenou ani strojní průmysl - výroba lodí a plavidel.

[editovat] Doprava

Na pobřeží Mexického zálivu je mnoho přístavů. Mezi ty největší patří Tampa a St. Petersburg na Floridě, Mobile v Alabamě, New Orleans a Baton Rouge v Lousianě (oba přístavy nejsou bezprostředně v zálivu), Beaumont, Houston, Galvestone a Corpus Christi v Texasu, Tampico v Tamaulipas, Veracruz a Coatzacoalcoz ve Veracruzu, Progreso v Yucatánu a nakonec nelze opomenout ani přístav La Habana na Kubě.

[editovat] Znečištění

Vody Mexického zálivu jsou značně znečištěny; největší znečištění je především při pobřeží, kde se na šelfu dobývají velké zásoby ropy a zemního plynu, a na něž navazuje petrochemický průmysl, kam ústí velké severoamerické řeky a kde je hustá námořní doprava.

Od roku 1950 se množství dusíkatých sloučenin a fosfátů více než zdvojnásobilo. Současné odhady říkají, že dnes je do Mexického zálivu řekami odnášeno třikrát více dusíkatých látek než před 30 lety (2004). Ve vodě se ve velkém množství rozvíjejí fotosyntetizující organismy, které po svém zániku klesají a jejich rozklad spotřebovává velké množství kyslíku rozpuštěného ve vodě. Každé léto se jižně od Lousianského pobřeží vytváří hypoxická plocha velikosti státu Massachusetts. Takové vody nemají dost kyslíku na to aby se zde udržel život. Každoročně se zvětšující „mrtvá oblast“ je velkou hrozbou pro místní rybárenský průmysl a veřejné zdraví.

Také se zvětšila četnost rudých přílivů způsobených kvetením řas. Řasy zabíjí ryby i mořské savce a mají celkový dopad na ekosystém Mexického zálivu. Nebezpečí se ovšem týká také lidí a jejich domácích zvířat, protože se vodní květ může vyskytovat. Postižení lidé trpí dýchacími problémy. Tento problém se vyskytuje hlavně na jihozápadním pobřeží Floridy od Florida Keys po severněji ležící okrsek Pasco, Florida.

[editovat] Zajímavosti

V roce 1981 bylo na rozhraní mezi Yucatánem a Mexickým zálivem nalezeno místo dopadu obrovského asteroidu (o průměru asi 10 km), který podle některých hypotéz před 65 milióny let zapříčinil vymizení dinosaurů, pozůstalý kráter s průměrem 180 km se nazývá Chicxulub.