Ludvík XIII.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ludvík XIII. (* 27. září 1601 zámek ve Fontainebleau - † 14. května 1643 Saint-Germain-en-Laye) byl králem Francie a Navarry. Byl nejstarším synem Jindřicha IV. Navarrského z rodu Bourbonů a Marie Medicejské z rodu Medici.
Stal se králem v devíti letech. Regentkou byla ustanovena Marie Medicejská. Byl mrzoutským a samotářským dítětem, o kterého se starala nikoliv jeho sobecká matka, ale kuchaři, panoši, komorníci a vychovatelé. Jeho matka doufala, že zanedbáváním jeho výchovy a prohlašováním jeho mentální slabosti a zaostalosti (král občas koktal) prodlouží jeho nezletilost a tak svou regentskou vládu. Marie Medicejská byla ovládána Leonorou Galigai, svou soukojenkou a jejím manželem Concinim. Oběma zajistila vysoké tituly (maršál d´Acre) a vysoké příjmy. Ač Jindřich IV. důsledně prosazoval protišpanělskou politiku, která tolik ovlivnila i jeho syna, Marie Medicejská dojednala Ludvíkův sňatek se španělskou infantkou Annou Rakouskou a naproti tomu se španělský následník trůnu, budoucí Filip IV. oženil s Ludvíkovou sestrou Alžbětou Francouzskou. Ve věku šestnácti let přikázal zavraždit Conciniho a dle svého prohlášení se teprve tehdy stal králem. Zemi i krále i nadále oslabovaly vnitřní války mezi ním, jeho matkou a vysokou šlechtou.
Vztah mezi Ludvíkem a Richelieuem je předmětem historických pojedání i románů. Biskup z Luconu, Armand Jean du Plessis, kardinál de Richelieu byl původně sekretářem Marie Medicejské, ale v pravý čas krále upozornil na svou loajalitu. Ludvík měl nejprve obavu z agilního a nebezpečného preláta, ale poději v důsledku působení otce Josefa, mystického kapucína, došlo k setkání krále s kardinálem a nic poté nebránilo Richelieuovo vstupu do královské Rady s tím, že se posléze stal královým prvním ministrem. Richelieu byl oddaný králi a Francii. Ludvík se však s jeho takřka neomezenou mocí často špatně smiřoval. Proslul jeho výrok, kdy dal Richelieuovi přednost ve dveřích při vstupu do místnosti proto, že je prý stejně on považován za krále Francie. Kardinál sice vstoupil první, ale dle jeho slov pouze proto, aby králi posvítil. Za Ludvíkovy vlády dochází k poklesu moci Habsburské dynastie. Význam pro vnitřní politiku mělo omezení moci francouzské šlechty a zrušení některých privilegií udělených hugenotům Ediktem nantským.
První dítě se v manželství s Annou Rakouskou narodilo až 23 let po svatbě. Je jím však následník trůnu, budoucí Ludvík XIV. O dva roky později přijde na svět druhý syn Filip. Následnictví francouzského trůnu bylo zajištěno.
Ludvík XIII. umírá nedlouho po Richelieuovi. Svou závětí ustanovil radu sestavenou z mužů vybraných Richelieuem, jež měla za nezletilosti Ludvíka XIV. dozírat na regentku Annu Rakouskou.
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec | |
| matka |
Marie Medicejská
|
| manželka | |
| syn | |
| syn | |
| bratr |
Gaston Orleánský
|
| sestra |
Henrietta Marie Bourbonská
|
| děd |
Antoine de Bourbon
|
| babička |
Jana III. d´Albret
|
| děd |
František I. Toskánský
|
| babička |
Jana Rakouská
|
| Předchůdce: Jindřich IV. |
 |
(Dolno)Navarrský král Ludvík II. 1610 - 1643 |
|
Nástupce: Ludvík III. |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Dějiny - Francie - Kapetovci - Valois - Bourboni - Bonapartové |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
