Louis Chiron
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Louis Chiron (* 3. srpen 1899 Monte Carlo, Monako - 22. červen 1979 Monte Carlo, Monako ) byl monacký pilot Formule 1.
Louis Chiron byl jedním z největších předválečných pilotů. Zúčastnil se mnoha významných závodů a reprezentoval nejslavnější automobilové značky, od Bugatti přes Mercedes a Delage až po Alfu Romeo. Dokázal zvítězit na domácí Grand Prix Monaka 1931, na startovním roštu se sešla taková esa jako byli Italové Achille Varzi a Tazio Nuvolari nebo Němci Rudolf Caracciola a Bernt Rosemeyer. V letech 1931 až 1933 zvítězil ve Velké ceně Československa na Masarykově okruhu s vozy Bugatti (1931 a 1932) a Alfa Romeo (1933), v roce 1949 při nemistrovském závodě F1 (předpisy známy od 1947 jako Formule A, 1. oficiální šampionát v roce 1950) odstoupil z prvního místa pro poruchu na svém Maserati. Jeho nezapomenutelný styl jízdy dal vzniknout okřídlenému rčení "Jede jako Chiron.", jímž jsou i v současnosti v okolí Brna i jinde po České republice častováni nezdravě riskantně jedoucí šoféři. Louis Chiron prožíval neobyčejně dlouhou sportovní kariéru, vždyť na Grand Prix Monaka 1955, kde s vozem Lancia D50 vybojoval šesté místo, oslavoval své 56. narozeniny!
Obsah |
[editovat] 20. léta - počátek kariéry
 |
Faktická přesnost tohoto článku je zpochybněna. Relevantní diskuse je na diskusní stránce. |
Louis Chiron započal svou závodní kariéru v roce 1923, kdy se účastnil závodů do vrchu konaných v oblasti Nice. Ale jeho opravdová kariéra začala až v roce 1926, když se seznámí se Švýcarským průmyslníkem Alfredem Hoffmanem, který ho finančně podporuje a zakládá i závodní tým. Jeho první závod na okruhu (Miramas) je spjat s vozem Bugatti 35 kde nestačil jen na Marcela Lehouxe, který má ovšem plnou tovární podporu Bugatti. První vítězství si připsal v San Gaudens. V roce 1927 už je v zorném poli Ettore Bugattiho a netrvá dlouho a objevuje se v jeho týmu, prozatím jako jezdec na záskok.
V anglickém Brooklands, skončil na pátém místě, v závodě kde zcela dominovaly vozy Delage. V roce 1928 Louis Chiron definitivně opouští Hoffmanův tým, údajně pro pletky s jeho manželkou, a stává se továrním jezdcem Bugatti.
Píše se 15. červenec 1928 a nad Velkou cenu Německa se vznáší těžké dusno letního dne, které nijak neulehčuje pilotům jejich pobyt v monopostech. Závod je poznamenán tragickou nehodu, při níž zahynul český pilot Čeněk Junek. Stejně jako vítěz Rudolf Caracciola, jsou zdrcení všichni zúčastnění nad ztrátou kamaráda. Louis Chiron přes problémy s brzdami dojíždí na šestém místě. Již při další Grand Prix San Sebastian je jasné, že Chiron se definitivně zařadil mezi piloty nejvyšší úrovně.
V královském parku v Monze, řídí Chiron své Bugatti 35C a velkolepě vítězí poté, co Williams odstupuje a poráží tak domácí jezdce Varziho na Alfě i Nuvolariho na dalším Bugatti. Závod má opět tragickou dohru, Materassiho Talbot přistál mezi diváky a 22 jich zabil.
Dne 14. července v Nurburgringu při Velké Ceně Německa zvítězil před vozy Mercedes, Alfy Romeo, Maserati, Fiat, Renault, Talbot, prakticky ve stylu start-cíl. V tomto závodě Chiron překonal traťový rekord.
[editovat] Grand Prix Monaka 1931
V roce 1930 je Bugatti stále konkurenceschopné a také Louis Chiron zůstal loajální k značce z Molsheimu. Tento rok mu na trati vyrostl nový soupeř mladý a nadějný René Dreyfus, který jezdil na soukromém Bugatti 35 B a byl mu nejvážnějším soupeřem na Grand Prix Monaka 1931. Pro tuto událost a pod nátlakem svého syna Jeana, Ettore Bugatti vyrobil nový typ 51. Z 23 vozů na startu bylo rovných 16 Bugattek, proto Velká Cena Monaka 1931 dostala přízvisko závod jedné značky. Ettore Bugatti nasadil novou 51 jen pro čtyři jezdce, Louise Chirona, Achile Varziho, Guy Bouriata a Diva. Zbytek startovního pole obsadila značka Maserati s vozem 8C řízeným Luigi Fagiolim a Clemente Biondettim. Závodu se zúčastnil i Rudolf Caracciola se svým mohutným Mercedesem SSKL (Super Sport Short Light-Weight) zkratka v tomto případě uvádí lživé údaje, protože vůz není vůbec krátký ani lehký a do monackých ulic zcela nevyhovující závodní vůz. A tak je víc než jasné, že o prvenství se střetnou modré vozy z Molsheim a červené vozy z Modeny.
Vedení se ujímá René Dreyfus, když ve stoupání k Sainte Devoté zaútočil na vítěze této Grand Prix z roku 1929, Williamse na dalším Bugatti. Ale zlomená pružina ventilu končí všechny Britovi naděje. Achille Varzi i Caracciola se přiblížily na dosah Drafusovi a Varzi ho dokázal předjet v 7 kole. Caracciolův Mercedes se v 53 kole dostal do problému a končí. Louis Chiron nebyl na začátku téměř vidět a probojovával se do předu ze zadních pozic. Svojí jízdou překonal traťový rekord, který o pár kol později překoná Luigi Fagioli a právě tito dva piloti a jejich souboje jsou ozdobou Velké ceny Monaka. Nakonec je úspěšnější Chiron a za velkých ovací vítězí.
[editovat] Roky s Alfou
Rok 1934 je rokem velkých změn Louis Chiron odešel k Alfě a závodním okruhům vládnou německé automobily Mercedes a Auto Union. Tento rok se Velká cena Francie koná na okruhu v Montlhery, a na startu 500 km dlouhého závodu se sešly tři Mercedesy W25 (Von Brauchitsch, Fagioli, Caracciola) dva vozy Auto Union C (Stuck, Momberger) dva vozy Maserati a tři Bugatti 59.
Hned na začátku se Louis Chiron popracoval z třetí pozice na startu do čela závodu následován Caraciolou, Mombergerem, Stuckem a Varzim. ke konci druhého kola se Stuck dostal před Fagioliho zatímco Chiron určuje tempo závodu. Ve třetím kole se Stuck přiblížil až na dosah Chironovi, ale po tankování se propadl na desáté místo. Čelo závodu si bezpečně hlídá Chiron a na druhou příčku se po chybě Fagioliho dostal Varzi na další Alfě Romeo a i třetí příčka patřila Milánské automobilce.
[editovat] V německých službách
Pro rok 1936 se Chiron upisuje Mercedesu až do roku 1939, kdy byl propuštěn jako ne německý řidič. Během Grand Prix Německa 1936 se Chiron vážně zranil, když jeho Mercedes nezvládl zatáčku. Chiron se dokázal vrátit během roku 1937, ale jeho výsledky nejsou přesvědčivé. Ještě než vypukla druhá světová válka dokázal zvítězit ve Francii 1937.
[editovat] Poválečné období
Poválečné období nepatří mezi nejlepší z Chironovi kariéry. Ale závodění znamená pro Chirona příliš mnoho, než aby ho pustil z hlavy stejně jak to udělal René Drayfus. A tak spolu s kamarádem a soupeřem Achile Varzim stojí znovu na startu Grand Prix, tentokrát ve Švýcarsku 1948. Oba jsou staří kozáci a jejich soupeři často příliš mladí na to aby je mohli znát. Kdo z nich mohl tušit co se přihodí? Start se lepe povedl Achilemu a Louis ho sleduje z druhé pozice. Je to trať, kterou oba absolvovali několikanásobně přesto udělal Achile chybu a prorazil dřevěné svodidla, Chiron okamžitě zastavil, aby přispěchal svému příteli na pomoc. Pozdě. Ital je mrtev na místě. Smrt jeho předválečného soupeře Chironem hluboce otřásla a vzpomíná na všechna dobrodružství a vítězství, které spolu s Achilem prožili. Achile Varzi jako jediný dokázal uspět na všech evropských tratích.
V roce 1949 oslavil padesátku přesto dokázal zvítězit v Reims a porazil Whiteheada na Ferrari a Biru na Maserati. Bylo to jeho poslední vítězství. Tento nezapomenutelný pilot zavodí ve Velkých cenách a závodech do vrchu až do konce roku 1958.
Celkově tento muž z Monte Carla zvítězil ve 14 Velkých cenách a své stáří tráví v blízkosti rychlých aut a často je vídán na sportovních akcích, ale už ne oblečen do ovrealu, ale ve slušivém obleku jen červená šála s bílými puntíky je vzpomínkou na dobu, kdy on sám krotil stovky koní pod kapotou.
[editovat] Vítězství
- 1928 - Grand Prix Říma 1928 Bugatti
- 1928 - Grand Prix Marne 1928 Bugatti
- 1928 - Grand Prix Španělska 1928 Bugatti
- 1928 - Grand Prix Itálie 1928 Bugatti
- 1929 - Grand Prix Německa 1929 Bugatti
- 1929 - Grand Prix Španělska 1929 Bugatti
- 1930 - Grand Prix Evropy 1930 Bugatti
- 1930 - Grand Prix Lionu 1930 Bugatti
- 1931 - Grand Prix Monaka 1931 Bugatti
- 1931 - Grand Prix Československa 1931 Bugatti
- 1931 - Grand Prix Francie 1931 Bugatti spolu s Varzim
- 1932 - Grand Prix Československa 1932 Bugatti
- 1933 - Grand Prix Československa 1933 Alfa Romeo
- 1937 - Grand Prix Francie 1937 Talbot
- 1947 - Grand Prix Francie 1947 Bugatti
- 1949 - Grand Prix Francie 1949 Bugatti
- 1954 - Rally Monte Carlo 1954 Lancia
[editovat] Formule 1
- 1950 9 místo 4 body Maserati 4CLT/48
- 1951 bez bodů Maserati 4CLT/48, Talbot T26C
- 1953 bez bodů OSCA 20
- 1955 bez bodů Lancia D50
- 15 Grand Prix
- 0 Vítězství
- 0 Pole positions
- 0 Nejrychlejších kol
- 1 Podium
- 4 body
[editovat] Nejlepší umístění v mistrovství světa
- 1950 3. místo Grand Prix Monaka 1950
