Limbus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Limbus (latinsky hranice, okraj či lem) je podle některých římskokatolických teologů označení pro dočasný stav duší dobrých lidí, kteří zemřeli před vzkříšením Ježíše Krista, a trvalý stav nepokřtěných dětí (aniž by spáchali jakékoliv osobní hříchy, ale také aniž by z nich byl sňat prvotní hřích). V přeneseném význam být v limbu označuje obecně stav nezájmu, přechodný stav, u osoby také spánek.

Česky se limbus někdy překládá jako předpeklí.

Limbus je sice lidově chápán jako „místo, kam přijde duše“, ale tento termín popisuje a vyjadřuje i určitou teologickou nejistotu (neboť je předmětem diskusí, co by se jinak s dotyčnými dušemi stalo). Jako takové není limbus součást oficiálního učení církve (na rozdíl od očistce). Tím zůstává, že stav těchto duší (které si zřejmě nezaslouží peklo, nemohou ovšem následovat ani cestu do nebes) je v limbu – jinými slovy jejich osud zná pouze Bůh. V současné teologii je koncept limbu již opuštěn.

Koncept limba nepřijímá žádná protestantská denominace.

[editovat] Externí odkazy

• Víra ve spásu nepokřtěných dětí je smysluplnější než limbus z Tiskového střediska České biskupské konference
• Michal Novotný: Limb

Tento článek týkající se křesťanství je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.