Levočské vrchy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Spišská Magura | |
---|---|
Pohled z vrcholu Bachurne (1081) na západ | |
Nejvyšší bod | Čierna hora (1290 m) |
Délka | km |
Rozloha | km² |
Střední výška | {{{středvýška}}} m |
Nadřazený celek | Podhôľno-magurská oblasť |
Sousední celky | |
Podřazené celky | |
Světadíl | Evropa |
Státy | Slovensko |
Horniny | pískovec, břidlice, slepenec, brekcie |
Poznámka | {{{poznámka}}} |
Povodí | Poprad, Hornád |
Levočské vrchy jsou pohoří na severu Slovenska s výškou okolo 1000-1200 m. Je to celek Podhôľno-magurskej oblasti.
Obsah |
[editovat] Popis
Je to flyšové pohoří tvořené masivním hřbetem s nejvyššími vrcholy dosahujícími přes 1200 m. Z něho vybíhají na všechny strany rozsochy oddělené hlubokými údolími. Tvoří je silné vrstvy pískovců, tenší vrstvy břidlic, slepenců a brekcií. Levočské vrchy leží v dešťovém stínu Tater, díky čemuž zde nebývá mnoho srážek.
Nejvyšším vrcholem je Čierna hora 1290 m, dále Siminy 1287 m, Ihla 1282 m, Repisko 1250 m a Javorina 1224 m.
[editovat] Vegetace
Masivní a hůře přístupné hřbety Levočského pohoří pokrývají souvislé smrkové lesy s hojnou příměsí jedle, zejména ve vlhkých dolinách. Na jihozápadním a jižním okraji pohoří se v mírnějších polohách zachovaly plochy bukovo-dubových lesů s příměsí jedle.
[editovat] Dějiny
Oblast Levočských vrchů byla osídlená od 7. století slovanským obyvatelstvem avšak výrazněji byla osidlována až od 13. století. Po pustošivých tatarskych vpádech umožnili uherští panovníci v 13. až 14. století usadit se ve vypleněné krajině německým kolonistům, kteří dostali specifické hospodářske výhody. Pod vlivem hornictví a řemesel se v blízkosti pohoří vyvinula městská sídla Levoča, Kežmarok a Ľubica. Později během 13. až 15. století byly odlesněná údolí dosídlena valašským obyvatelstvem (Torysky, Repaše, Oľšavica).
[editovat] Zdroje
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku na slovenské Wikipedii.