Levočské vrchy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Spišská Magura
Pohled z vrcholu Bachurne (1081) na západ
Nejvyšší bod	Čierna hora (1290 m)
Délka	km
Rozloha	km²
Střední výška	{{{středvýška}}} m
Nadřazený celek	Podhôľno-magurská oblasť
Sousední celky
Podřazené celky
Světadíl	Evropa
Státy	Slovensko
Horniny	pískovec, břidlice, slepenec, brekcie
Poznámka	{{{poznámka}}}
Povodí	Poprad, Hornád

Levočské vrchy jsou pohoří na severu Slovenska s výškou okolo 1000-1200 m. Je to celek Podhôľno-magurskej oblasti.

Obsah 1 Popis 2 Vegetace 3 Dějiny 4 Zdroje

[editovat] Popis

Je to flyšové pohoří tvořené masivním hřbetem s nejvyššími vrcholy dosahujícími přes 1200 m. Z něho vybíhají na všechny strany rozsochy oddělené hlubokými údolími. Tvoří je silné vrstvy pískovců, tenší vrstvy břidlic, slepenců a brekcií. Levočské vrchy leží v dešťovém stínu Tater, díky čemuž zde nebývá mnoho srážek.

Nejvyšším vrcholem je Čierna hora 1290 m, dále Siminy 1287 m, Ihla 1282 m, Repisko 1250 m a Javorina 1224 m.

[editovat] Vegetace

Masivní a hůře přístupné hřbety Levočského pohoří pokrývají souvislé smrkové lesy s hojnou příměsí jedle, zejména ve vlhkých dolinách. Na jihozápadním a jižním okraji pohoří se v mírnějších polohách zachovaly plochy bukovo-dubových lesů s příměsí jedle.

[editovat] Dějiny

Oblast Levočských vrchů byla osídlená od 7. století slovanským obyvatelstvem avšak výrazněji byla osidlována až od 13. století. Po pustošivých tatarskych vpádech umožnili uherští panovníci v 13. až 14. století usadit se ve vypleněné krajině německým kolonistům, kteří dostali specifické hospodářske výhody. Pod vlivem hornictví a řemesel se v blízkosti pohoří vyvinula městská sídla Levoča, Kežmarok a Ľubica. Později během 13. až 15. století byly odlesněná údolí dosídlena valašským obyvatelstvem (Torysky, Repaše, Oľšavica).

[editovat] Zdroje

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku na slovenské Wikipedii.