Lev Prchala

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Lev Prchala (23. března 1892 Slezská Ostrava – 11. června 1963 Feldbach) byl český generál a exilový politik.

Během první světové války byl v roce 1916 jako nadporučík rakousko-uherské armády zajat na východní frontě. Již dalšího roku vstoupil do Československých legií v Rusku, v jejichž řadách se účastnil bojů proti německým vojskům a později proti Rudé armádě.

Zpět do své vlasti se dostal v roce 1920 přes Vladivostok. Po studiu na vysoké válečné škole v Paříži působil v několika funkcích v československé armádě. V roce 1925 se stal brigádním generálem, 1928 divizním generálem a 1936 armádním generálem. V době Mnichovské krize velel 4. armádě, která měla bránit jižní Moravu. Stavěl se důrazně proti kapitulaci, navštívil i Edvarda Beneše, aby mu tlumočil svůj názor, a účastnil se i příprav nikdy neuskutečněného převratu.

Po kapitulaci byl Prchala jmenován vojenským velitelem Podkarpatské Rusi a členem tamní vlády. 15. března 1939 nařídil vojenskou obranu proti maďarskému útoku, která se udržela 3 dny.

Po obsazení Podkarpatské Rusi Prchala uprchl do Polska, kde organizoval česko-slovenské vojenské jednotky. 17. září 1939 odjel do Francie, později byl nucen emigrovat do Velké Británie. V exilu patřil mezi výrazné odpůrce politiky Edvarda Beneše, který jej také v říjnu 1940 postavil mimo vojenskou službu.

Do Československa se Prchala již nikdy nevrátil. V roce 1945 byl zbaven hodnosti armádního generála, kterou později úspěšně vysoudil u britského soudu zpět. V exilu se nadále politicky angažoval, mimo jiné spolupracoval i se sudetoněmeckými organizacemi.

[editovat] Externí odkazy

• Lev Prchala – životopis
• Lev Prchala – životopis a fotografie
• Václav Chyský: Exil jako důsledek totalitarismu