Kragujevac
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kragujevac  Kragujevac Крагујевац |
|
|---|---|
| poloha | |
| zeměpisná šířka: |
44° 02 sev. šířky |
| zeměpisná délka: |
20° 92 vých. délky |
| Okruh]]: | Šumadijský okruh |
| administrativní dělení: | 5 opštin |
 |
|
| rozloha a obyvatelstvo | |
| rozloha: | 835 km² |
| počet obyvatel: | 211 580 |
| hustota zalidnění: | obyv. / km² |
| etnické složení: | Srbové |
| náboženské složení: | Pravoslaví |
| správa města | |
| starosta: | Veroljub Stevanović |
| oficiální web: | www.kragujevac.org.yu |
Kragujevac (srbsky Крагујевац) je město v Srbsku, hlavní město Šumadijského okruhu na řece Lepenica.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Středověk a 19. století
Poprvé je město zmiňované ve středověku, z tureckých zdrojů, v roce 1476 – tehdy to byla malá osada. Podle archeologických nálezů však celá Šumadija byla osídlena již před 40 000 lety, v době paleolitu. Rozvíjet se město začalo až po osvobození od Osmanské nadvlády v roce 1818, když ho Miloš Obrenović ustanovil hlavním městem nového srbského státu. Roku 1835 tu také byla prohlášena nová srbská ústava.
V 2. polovině 19. století se tehdejší hlavní město rozvíjelo jako metropole demokratického státu, stejně jako jiná města v Evropě. Kromě hlavního, politického vlivu na celé Srbsko, byl také důležitý jako kulturní centrum země; vznikla zde první střední škola v zemi (Prva kragujevačka gimnazija), první lékárna a první tiskárna. Studovali zde mnozí učenci, vědci i politici.
Roku 1851 tu byla úspěšně otevřena továrna na zbrojní výrobu; ta tak utvářela charakter výroby po celý konec 19. století i pro začátek století minulého. Po napojení města na železnici s Bělehradem a Niší v roce 1886 začal růst i vývoz do zahraničí.
[editovat] 20. století
První vážnou škodu utrpělo město za 1. světové války. Do Kragujevace byly přesunuty některé důležité státní instituce, včetně velitelství armády, město ztratilo 15 % svých obyvatel. Tu největší katastrofu mělo ale ještě před sebou – o více jak 20 let později, za 2. světové války 21. října roku 1941 tu němečtí fašisté zabili několik tisíc jeho obyvatel.
Po válce byla nutná obnova, rozvíjel se dále i průmysl. Vznikla automobilka, textilní a kožedělné závody; velká část výroby z nich šla opět na vývoz. V době své největší slávy, automobilka Zastava zaměstnávala desetitisíce lidí. Útlum přinesla až válka v 90. letech, následné sankce a definitivním koncem se stalo bombardování jednotkami NATO v roce 1999. Nyní město trápí ohromná nezaměstnanost.
[editovat] Charakter města
Kragujevac je známý hlavně díky již zmíněné automobilce Zastava, která zde má svojí továrnu. Většina zástavby je ze tří různých období – nejstarší je turecká, pak je zde také secesní a velká část města, včetně radnice, byla vybudována po válce v moderním stylu z oceli a betonu. Od roku 1976 je Kragujevac univerzitním městem; místní univerzita má 8 fakult.
[editovat] Externí odkazy
- City of Kragujevac, the first in everything
- http://www.kragujevac.org.yu/ - Oficiální stránky
|
|
 |
|||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
||||||||||||
