Kolorektální karcinom
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kolorektální karcinom nebo ne zcela přesně rakovina tlustého střeva představuje jedno z nejčastejších nádorových onemocnění. Někdy používané označení rakovina tlustého střeva je prakticky synonymem. Podle MKN-10 nemá kolorektální karcinom jeden kód, jde o diagnózy C18, C19 a C20. Nejčastěji se vyskytuje u lidí nad 50 let. Způsobuje smrt zhruba 655 000 lidí ročně.[1] Nejpostiženějším státem na světě je Česko, které drží smutné prvenství v počtu úmrtí na tuto chorobu.[2]
Obsah |
[editovat] Vznik a rizikové faktory
Kolorektální karcinom obvykle nevzniká náhle. Na sliznici tlustého střeva nejprve vzniká benigní polyp, ve kterém dochází k dalším změnám buněk, které nakonec vyústí v karcinom. Odstranění polypu, například při koloskopickém vyšetření tak představuje vyléčení.
[editovat] Vliv prostředí
Vlivem prostředí jsou myšleny především klimatické podmínky a znečištění životního prostředí. Zdá se, že tyto vlivy nejsou pro rozvoj kolorektálního karcinomu výraznými rizikovými faktory. Za určitých okolností se mohou jako rizikové jevit dusičnany v pitné vodě.
[editovat] Životní styl
Poměrně výrazný vliv na rozvoj kolorektálního karcinomu má životní styl. Jako rizikové faktory se jeví nadbytek masa a nedostatek zeleniny v potravě, úprava potravy grilováním a smažením, konzumace uzenin, kouření a pití alkoholu.
[editovat] Vliv dědičnosti
Kolorektální karcinom se může vyskytovat v některých rodinách častěji, podkladem může být genetika, ale i jiné faktory (např. stravovací návyky). Kromě toho je několik genetických poruch, v rámci kterých se může kolorektální karcinom vyskytovat. Pro to, že je nádor součástí nějakého genetického syndromu svědčí především nízký věk nemocného (20-30 let) a mnohdy velmi častý výskyt nádorových onemocnění v nižším věku u pokrevních příbuzných.
[editovat] Familiární adenomatózní polypóza (FAP)
FAP je nejčastějším geneticky podmíněným syndromem spojeným se vznikem kolorektálního karcinomu. Název poměrně dobře popisuje onemocnění - již v poměrně nízkém věku se v tlustém střevě postiženého objevuje velké množství polypů, které se mohou dříve nebo později zvrhnout v maligní karcinom. Jedinou možnou terapií je sledování a průběžné odstraňování polypů kolonoskopicky. Onemocnění je způsobeno mutací jediného genu pojmenovaného APC.
[editovat] Gardnerův syndrom
U postižených se kromě polypů tlustého střeva vyskytují i osteomy (tj.nádory kostí) a fibromatóza (tj. mnohočetné benigní nádory vaziva).
[editovat] Turcotův syndrom
U postižených se kromě polypů tlustého střeva vyskytují i maligní nádory mozku.
[editovat] Lynchův syndrom
U postiženého vzniká již v časném věku koloraktální karcinom bez předchozího vzniku polypů (Lynch I). Syndrom Lynch II je doprovázen výskytem dalších nádorů - .děložní sliznice, žaludku, pankreatu, kůže i jiných. Byla indentifikována řada genů zodpovědných za vznik tohoto syndromu, nejčastěji je však příčinou mutace genů MSH2 a HLH1. Někdy Lynchův syndrom označuje jako HNPCC (Hereditary NonPolyposis Colorectal Cancer).
[editovat] Klinické projevy
Nebezpečí kolorektálního karcinomu spočívá v tom, že může probíhat poměrně dlouho skrytě a manifestovat se až v pokročilejším, a tedy obtížněji řešitelném, stádiu. Většinou se manifestuje krví ve stolici, méně často bolestí břicha, střídáním zácpy a průjmu, hlenem ve stolici, hubnutím nebo změnami chutě.
[editovat] Screening
Screeningově se pro záchyt podezření na kolorektální karcinom uplatňují především palpační vyšetření per rectum (nádor často roste v konečném úseku střeva v dosahu prstu) a biochemický test na přítomnost krve ve stolici. Podle doporučená by měl být vyšetřen každý muž od 50 let a poté každé dva roky jednou ze screeningových metod.
[editovat] Diagnostika
Pro definitivní diagnózu je nutné odebrat vzorek na histologické vyšetření. Histopatolog pak určí, zda jde vůbec o nádor, zda je benigní či maligní a o jaký typ nádoru jde. Podle těchto údajů se poté řídí další terapie.
Kromě typu nádoru je nutné určit ještě rozsah postižení. K tomu se běžně používá RTG plic, sonografie jater a CT malé pánve. Pro sledování dalšího vývoje choroby se změří hladina tumor markerů v krvi, obvykle jde o markery CEA a CA 19-9.
[editovat] Terapie
[editovat] Chirurgická terapie
Základem je odstranění části střeva s nádorem. Pokud je odstraněna veškerá nádorová masa, lze považovat výkon za radikální (tj. uzdravující). Za radikální výkon lze považovat za určitých okolností i odstranění metastáz v játrech.
[editovat] Radioterapie
Radioterapie se prakticky neprovádí, protože střevo je vysoce citlivé na záření.
[editovat] Chemoterapie
Chemoterapie se používá buď jako adjuvantní léčba (tj. jako další léčba při operaci, je-li vyšší riziko metastáz) nebo jako léčba pokročilého metastatického procesu. Obvykle se používá kombinace 5-fluorouracilu a leukovorinu (prototol FUFA) nebo irinotekan.
[editovat] Prognóza
Při včasném záchytu je prognóza dobrá, pětileté přežití je 80%, při záchytu pokročilých forem je prognóza špatná, průměrná doba přežití je 11 měsíců.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ Cancer []. World Health Organization, [cit. 2007-05-24]. Dostupné: <[1]>.
- ↑ http://www.radio.cz/cz/clanek/50202
[editovat] Související články
[editovat] Literatura
- PETRUŽELKA, Luboš; KONOPÁSEK, Bohuslav. Klinická onkologie. Praha : Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0395-0.
- POVÝŠIL, Ctibor, et al. Speciální patologie II. Praha : Karolinum, 2003. ISBN 80-7184-484-5.
