Kimi Räikkönen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kimi Räikkönen
Kimi Räikkönen při Grand Prix Austrálie 2007
Stát	Finsko
Vůz #	1
Současný tým	Scuderia Ferrari Marlboro
Kariéra ve Formuli 1
Závody	127 (126 startů)
Mistr světa	1 (2007)
Vyhrané závody	17
Stupně vítězů	52
Pole positions	15
Body	491
Nejrychlejší kola	27
První závod	Grand Prix Austrálie 2001
První vítězství	Grand Prix Malajsie 2003
Poslední vítězství	Grand Prix Španělska 2008
Umístění v roce 2007	1. (110 b.)

Kimi-Matias Räikkönen (* 17. října 1979 v Espoo, Finsko) je finský pilot Formule 1. V roce 2007 se stal poprvé mistrem světa ve Formuli 1. Mezi jeho další úspěchy patří zisk druhého místa v mistrovství světa v letech 2003 a 2005, obojí v barvách týmu McLaren. Za svou kariéru jezdil v týmech Sauber (2001), McLaren (2002-2006) a od roku 2007 za Ferrari, kde má smlouvu až do konce roku 2009.

Obsah 1 Kariéra před Formulí 1 2 Formule 1 2.1 2001: Sauber 2.2 2002–2006: McLaren 2.2.1 2002 2.2.2 2003 2.2.3 2004 2.2.4 2005 2.2.5 2006 2.3 Od roku 2007: Ferrari 2.3.1 2007 2.3.2 2008 3 Kompletní výsledky ve Formuli 1 3.1 Výsledky v ostatních formulových kategoriích 4 Rekordy ve Formuli 1 5 Fakta 6 Externí odkazy

[editovat] Kariéra před Formulí 1

Kimi dlouho jezdil na motokárách, konkrétně od deseti let, a v roce 1999 skončil druhý v Evropském šampionátu Formule Super A. Souběžně také jezdil sérii Formule Ford Euro Cup. Ve dvaceti letech vyhrál Britskou Formuli Renault Winter Series, když vyhrál první čtyři závody sezóny. Roku 2000, vyhrál sedm z deseti závodů šampionátu Britské Formule Renault. Jeho bilance v sériích Formule Renault byla obdivuhodná, Räikkönen vyhrál 13 z 23 závodů, což znamená 56 % vyhraných závodů.

[editovat] Formule 1

[editovat] 2001: Sauber

Ač toho Kimi zase tolik nenajezdil, dal mu Peter Sauber, šéf týmu Sauber, šanci testovat v září roku 2000. Po testech na Jerezu a Barceloně, podepsal Sauber s Räikkönenem smlouvu na rok 2001. Na adresu mladého Fina ale byla i vlna kritiky, ohledně udělení superlicence, bez které by nemohl závodit. Prezidentovi FIA se nelíbilo, že Kimi odjezdil ve formulových závodech pouhých 23 závodů a považoval ho za velice nezkušeného. Nicméně Kimi předvedl hned v prvním závodě, že jezdit umí, když si vyjel bod za šesté místo v Grand Prix Austrálie. Zajímavostí bylo, že Räikkönen ještě 20 minut před závodem spal (Kimi řekl, že spí rád natolik, že před kvalifikacemi a závody musí být probuzen.). Räikkönen působí velice klidně, chladně a výborně kalkuluje závodní strategii a vysloužil si přezdívku „Iceman“ („Ledový muž“). Tuto přezdívku má dokonce i na své helmě. Jeho další přezdívky, které v té době dostal jsou například Kimppa, Räikkä a Kimster (tak mu říkali mechanici). Někteří Finové mu vtipně říkají „Räkkä“, což ve finštině znamená nudle u nosu. Tato přezdívka vznikla ze slova Häkä (ve finštině uhlíkový monoxid), která byla přezdívkou Miky Häkkinena. Ale vraťme se k jeho první sezóně v F1, která pro něj byla velmi solidní, 4x bodoval a 8x skončil v první osmičce. Celkem vybojoval 9 bodů a společně s týmovým kolegou Nickem Heidfeldem (ten získal 12 bodů), pomohli týmu Sauber k nejlepšímu umístění v poháru konstruktérů a konkrétně ke čtvrtému místu.

[editovat] 2002–2006: McLaren

Räikkönen po sezóně 2001 odešel od Sauberu. Možnosti byly hned dvě. Ferrari, které dodávalo Sauberu motor, si na něj dělalo zálusk, ale jezdce už oba mělo a to kvalitní. A tak Räikkönen zamířil do McLarenu, kde vystřídal svého krajana a dvojnásobného mistra světa, Miku Häkkinena, který ukončil kariéru. McLarenu se ale dostalo kvůli mladému Finovi kritiky, když ho upřednostnili před Nickem Heidfeldem, který jezdil v roce 2001 u Sauberu lépe než Kimi.

[editovat] 2002

Při svém debutu v McLarenu, zaznamenal Räikkönen třetí místo v Australské Grand Prix. Nejblíže k vítězství byl Kimi v Grand Prix Francie, kde figuroval na prvním místě, ale kvůli oleji na trati z vozu Allana McNishe, se dostal mimo trať a skončil druhý. Přestože měl McLaren problém se spolehlivostí motorů Mercedes, získal Kimi 24 bodů a čtyři pódiová umístění a byl jen o maličko horší než týmový kolega David Coulthard. Na konci sezóny tedy figuroval na šestém místě, jednu pozici za Coulthardem. Společně tak vybojovali pro McLaren třetí pozici v poháru konstrukérů.

[editovat] 2003

V zahajovacím závodě v Austrálii, se Räikkönen kvalifikoval v náhradním voze až jako patnáctý. V závodě však vedl, ale až do chvíle, kdy dostal penalizaci za překročení rychlosti v pit lane. Tuto nepříjemnost však způsobila závada v elektronickém systému auta. I tak ale Kimi dosáhl skvělého třetího místa. První závod vyhrál Räikkönen v Malajsii, kde startoval ze sedmého místa. V průběhu dalšího závodu v Brazílii, byl opět vyhlášen vítězem, a to po zastavení závodu v kole 55. Pravidla říkají, že výsledky závodu by měly být takové, jaké byly 2 kola před zastavením závodu. O týden později však bylo rozhodnuto a prověřeno, že závod byl zastaven v kole 56 a výsledky platí tedy z kola 54. Tím pádem vyhrál Giancarlo Fisichella a Räikkönen musel trofej vrátit a převzít trofej za místo druhé.

Většina týmů své vozy vylepšuje, avšak McLaren používal šasi z roku 2002, což auta trochu brzdilo. I tak ale skončil Räikkönen druhý v Imole. Na okruhu ve Španělsku udělal Kimi chybu v kvalifikaci a musel startovat ze zadních pozic. Smůlu měl i v závodě kde odstoupil, když havaroval s Antoniem Pizzoniou, který zůstal stát na startu.

V dalších závodech sázel McLaren spíše na dobrou strategii, než na rychlost. V Grand Prix Rakouska měl Kimi problémy s řízením vozu a jen taktak uhájil druhou pozici před Rubensem Barrichellem. Blízko k vítězství měl Fin v Monaku, ale nakonec zůstal o méně než vteřinu druhý za Juanem Pablem Montoyou. V Kanadě startoval Räikkönen z pit lane, když v kvalifikaci měl problémy s nedotáčivostí vozu a vyjel mimo trať. V závodě dojel šestý, ale o více jak minutu za vítězným Michaelem Schumacherem.

Při Grand Prix Evropy vybojoval Räikkönen pole position a vedl závod až do 25. kola, kdy mu vypověděl službu motor. Jeho soupeř v boji o titul, Michael Schumacher dojel pátý a získal náskok 4 bodů na Räikkönena. Další souboj těchto dvou jezdců byl ve Francii, kde Fin skončil čtvrtý, jednu příčku za Němcem. Při Grand Prix Velké Británie si však pozice prohodili. V Německu Kimi nedokončil, když se zapletl do kolize v první zatáčce s Ralfem Schumacherem a Rubensem Barrichellem. V dalším závodě, v Maďarsku, dojel Räikkönen druhý.

McLaren před Grand Prix Itálie oznámil, že ročník dokončí se starým šasi MP4-17D a neukáže se v novém MP4-18, jak oznámil předtím. Räikkönen dojel v Itálii čtvrtý a ztratil na vítěze Michaela Schumachera dalších 5 bodů.

V Grand Prix USA vybojoval Kimi další pole position, přesto dojel druhý za Michaelem Schumacherem. V posledním závodě tak stačilo Schumacherovi získat jeden bod, aby získal titul mistra světa. Räikkönen tedy musel vyhrát a doufat, že Schumacher bude bez bodu. Po osmém místě z kvalifikace dojel Kimi druhý a Schumacher osmý. Němec se tak radoval z šestého titulu mistra světa. Odstoupení Juana Pabla Montoyi rovněž znamenalo ,že Räikkönen bude celkově druhý, pouze dva vody za mistrem světa. McLaren však druhou pozici v poháru konstruktérů ztratil a skončil třetí, dva body za druhým Williamsem a 12 bodů za Ferrari. Vše bylo rozhodnuto až v posledním závodě, před ním mohl vyhrát pohár kterýkoliv z těchto tří týmů. Sezóna 2003 tak byla rozhodně jednou z nejvyrovnanějších.

[editovat] 2004

Sezóna 2004 začala pro Räikkönena přímo katastrofálně. V prvních sedmi závodech získal pouhý bod. Jeho McLaren, nebo spíše motor Mercedes, měl neustálé poruchy, a tak Kimi dokončil jen dva závody z úvodních sedmi. Räikkönen měl tedy jeden bod, oproti lídrovi šampionátu Michaelu Schumacherovi, který měl bodů 60. Šance na titul, či na zopakování druhého místa z minulého roku, vzaly rázem za své. V Kanadě nastaly problémy znovu, Räikkönen musel 5x do boxů, i tak ale skončil pátý, ale jen díky diskvalifikaci Williamsu a obou Toyot. V druhém závodě za mořem, v USA, dojel šestý.

Při Francouzské Grand Prix představil McLaren nový typ MP4-19B. Räikkönen dokončil závod jako sedmý, o příčku za týmovým kolegou Davidem Coulthardem. Na okruhu v Silverstone vybojoval Kimi konečně pole position a v závodě dojel druhý, za vítězem Michaelem Schumacherem. Tento výsledek McLaren povzbudil a v příštím závodě v Německu startovaly oba vozy z druhé řady. Oba jezdci měli dobrý start, ale Kimi ve 13. kole ztratil přední křídlo a musel odstoupit, když pronásledoval vedoucího Michaela Schumachera. V Maďarsku musel Räikkönen odstoupit znovu ve 13. kole, po startu z 10. místa. Ale v Belgii se už konečně zadařilo. Kimi se kvalifikoval jako desátý, ale v 11. kole převzal vedení, které do konce už nepustil a McLaren se radoval z prvního, ale nutno říci i posledního vítězství v sezóně. Další víkend se jelo v Monze a číslo 13 se opět projevilo jako číslo nešťastné. Räikkönen totiž odstoupil už potřetí v 13. kole, tentokrát kvůli problémům s elektronikou. V dalším závodě v Číně dojel třetí, ale pouze 1,4 sekundy za vítězným Rubensem Barrichellem.

V Japonsku se Räikkönen v prvním kole střetl s Felippem Massou, což mělo za následek potíže s ovladatelností vozu. Přesto ale dojel šestý, 2,5 sekundy za Fernandem Alonsem. Při Grand Prix Brazílie, předjel Kimi vítěze kvalifikace Barrichella, ještě před zatáčkou Curva De Sol. Poté bojoval s Juanem Pablem Montoyou o vedení a nakonec dojel o sekundu za ním a byl druhý. Celkově skončil Räikkönen na sedmém místě, se ziskem 45 bodů a čtyřmi umístěními na stupních vítězů, pouze o bod za šestým Jarnem Trullim.

I přes mizivý výkon v roce 2004, byl Kimi stále viděn jako nadcházející hvězda, společně s Fernandem Alonsem a stájovým kolegou v roce 2005, Montoyou. Odborníci předpovídali, že rok 2005 bude pro tým McLaren rokem výborným, hlavně díky Räikkönenovi a Montoyovi. Kimi byl též označen Rossem Brawnem a Jeanem Todtem jako jezdec, který bude v budoucnu jezdit za Ferrari. V listopadu 2004, oznámil Räikkönen, že chce vytvořit společně se svým manažerem Stevem Robertsonem svůj vlastní tým, s názvem Räikkönen Robertson Racing (známý i jako „Double R“). Tento tým měl v roce 2005 jezdit ve Formuli 3.

[editovat] 2005

Start do sezóny 2005 se Kimimu opět nevydařil. Vůz byl na pneumatikách Michelin pomalý, čemuž odpovídaly kvalifikační časy. Nejlepší umístění v kvalifikaci pro McLaren bylo v prvních 3 závodech 6. místo. Tohoto místa dosáhl Räikkönen v prvním závodě v Austrálii. Závod dokončil jako osmý a získal jen jeden bod. V Malajsii měl blízko ke stupňům vítězů, ale potíže s pneumatikou ho odsunuly mimo body. Na okruhu v Bahrajnu už ale vystoupal na pódium, když skončil třetí.

Poté se už celkem začalo dařit. Räikkönen si vyjel pole position v San Marinu, Španělsku a Monaku. Vyhrát mohl už v San Marinu, kde ho ale zradila hnací hřídel. Ostatní dva závody kde stál na pole position už ale vyhrál a na lídra šampionátu Alonsa ztrácel 22 bodů. Při Grand Prix Evropy si při předjíždění Jacquese Villeneuva o kolo poškodil pneumatiku a následné vibrace v posledním kole poškodily zavěšení. Räikönen tak skončil v ochranné bariéře (někteří komentátoři dávali Kimiho odstoupění za vinu Villeneuvovi, protože mu prý dal málo místa k předjetí). Alonso vyhrál a zvýšil tak svůj náskok v čele šampionátu. Kdyby si ale mohl Räikkönen pneumatiku vyměnit, zaručilo by mu to celkem jistě třetí místo. Výměna pneumatik však byla v roce 2005 zakázána a povolena jen v případech, kdy je pneumatika prasklá nebo velmi poničená.

Alonsova první velká chyba v roce 2005 přišla v Kanadě, kde vyhrál Räikkönen. Následující víkend v USA nastala ta známá aféra s pneumatikami Michelin. Do závodu startovali jen jezdci na pneumatikách Bridgestone, ostatní z bezpečnostních důvodů nestartovali. Ve Francii byl Kimi posunut na startovním roštu o deset míst dozadu, když musel vyměnit motor. Startoval třináctý, avšak v závodě dojel druhý za Alonsem. O týden později ve Velké Británii měl Kimi opět problémy s motorem díky úniku oleje a místo ze druhého startoval z dvanáctého místa. V závodě skončil třetí.

Při Grand Prix Německa byl Räikkönen v pohodě ve vedení a dominoval vlastně celému víkendu. Kimi však nedojel, jelikož měl problémy s hydraulikou a Alonso si díky vítězství zvýšil opět náskok v čele bodování.

V dalším závodě v Maďarsku se ale už opět zadařilo a Räikkönen vyhrál a v závodě ve Velké ceně Turecku se stal prvním jezdcem, který na novém okruhu zvítězil. O dva týdny později v Itálii mohl Kimi stát na pole position, ale motor ho zase odsunul o deset míst vzad. Strategie měla být taková, že Räikkönen pojede na rozdíl od ostatních jen na jeden pit stop. Problém s levou zadní pneumatikou ho ale stál o jednu zastávku v boxech víc a propadl se na dvanácté místo. Pak ale zabral a rázem byl třetí. Pak se ale dostal do hodin a závod dokončil na čtvrtém místě.

Závod v Belgii stejně jako minulý rok vyhrál. V dalším závodě v Brazílii dojel druhý za Montoyou a třetí skončil Alonso. Alonsovi tento výsledek stačil na to, aby si zajistil titul mistra světa. V předposledním závodě v Japonsku zajel Räikkönen asi nejlepší závod kariéry, když se ze sedmnáctého místa na startu (z důvodu deště a výměny motoru) propracoval až k vítězství a vyhrál posedmé v sezóně. Tohoto vítězství dosáhl, když v posledním kole předjel Giancarla Fisichellu. Tento předjížděcí manévr označil žurnalista Peter Windsor jako nejvíce působivé předjetí v sezóně.

Celkově tak Kimi obsadil druhé místo a časopisy F1 Racing a Autosport ho označili jako „Jezdce roku“.

[editovat] 2006

V zahajovacím závodě v Bahrajnu měl Räikkönen při pátečním tréninku problémy s elektronikou a se zadním zavěšením při kvalifikaci. To ho odsunulo na poslední místo na startu. Nicméně se prokousával startovním polem a nakonec skončil na skvělém třetím místě, před ním dojeli jen Fernando Alonso a Michael Schumacher. Při Grand Prix Malajsie do Räikkönena zezadu naboural jezdec stáje Red Bull, Christian Klien. Kimimu se poškodilo zavěšení a musel odstoupit.

McLaren do závodu v Austrálii zaostával za vozy Renault, v tomto závodě ale Räikkönen dojel druhý. Při stíhání Fernanda Alonsa zajel Kimi v posledním kole nejrychlejší kolo a skončil za vítězem jen o 1,8 sekundy. V San Marinu byla zvolena špatná strategie a navíc udělal Räikkönen chybu v kvalifikaci, kde byl osmý, v závodě se McLareny snažily udržet za Alonsem a Schumacherem. Kimi ale dojel pátý a jeho stájový kolega Montoya třetí. Šéf týmu McLaren, Ron Dennis, dokonce Fina obvinil za špatný výkon, měl prý na to, dojet na stupně vítězů.

Kvalifikace ve Španělsku skončila Kimiho devátým místem, ale už v prvním kole závodu se dostal na místo páté. Na této pozici zároveň závod dokončil. Pár dní po závodě prohlásil, že nemá šanci získat titul mistra světa v roce 2006. V ulicích Monte Carla se Räikkönen kvalifikoval jako třetí. V průběhu závodu se dostal o příčku výš a držel krok s Alonsem. Přesto nakonec ze závodu odstoupil při safety caru poté co začal hořet výfuk u vozu.

Kvalifikace ve Velké Británie znamenala pro Fina druhé místo za Alonsem a příčku před Michaelem Schumacherem. Při zastávce v boxech se ale Schumacher před Kimiho dostal a odsunul jej na třetí místo na kterém nakonec dojel. V Kanadě dosáhl Räikkönen dalšího pódiového umístění. Grand Prix USA však nedokončil po střetu se stájovým kolegou v kolizi sedmi vozů. Ve Francii se kvalifikoval jako šestý. Jeho týmový kolega Montoya z týmu odešel a nahradil ho testovací jezdec Pedro de la Rosa. Závod skončil Kimiho pátým místem. První pole position vybojoval Räikkönen v Německu. Na tomto okruhu ještě nikdy závod nedokončil, ale tentokrát se mu to povedlo a dojel třetí po boji s Jensonem Buttonem. Další pole position přišlo v Maďarsku, ale tady Kimi kolidoval v 25. kole s Vitantoniem Liuzzim a počtvrté v sezóně nedokončil závod.

Kolize se Scottem Speedem v první zatáčce v Turecku znamenala prasklou pneumatiku a poničené zavěšení. Po výměně pneumatiky se ale Räikkönenovi stále nedařilo. Asi v polovině dalšího kola skončil v zatáčce 4 ve svodidlech. V Italské Grand Prix sebral pole position Michaelu Schumacherovi o 2 tisíciny sekundy. V úvodu závodu vedl, ale jen do chvíle kdy ho při pit stopu předjel Schumacher. Na druhém místě setrval už po zbytek závodu. Po závodě prohlásil Michael Schumacher že po sezóně končí s kariérou. Později Ferrari oznámilo, že sedminásobného mistra světa nahradí v roce 2007 právě Kimi Räikkönen.

Čínská Grand Prix znamenala další odstoupení pro Kimiho kvůli problému s motorem. Poslední dvě Grand Prix, v Japonsku a Brazílii, znamenaly dva dojeté závody, ale zároveň dvě pátá místa, takže na stupně vítězů Kimi opět nedosáhl. Svou kariéru u McLarenu Mercedes zakončil pátým místem v poháru jezdců, přičemž jeho tým se umístil v poháru konstruktérů na místě třetím v sezóně bez vítězství.

Mimochodem Räikkönenův tým Räikkönen Robertson Racing v Bristké Formuli 3 zaznamenal velký úspěch, když britský jezdec Mike Conway získal titul a vyhrál prestižní Grand Prix Macau.

[editovat] Od roku 2007: Ferrari

Po Grand Prix Itálie 2006 Ferrari oznámilo, že tým podepsal s Räikkönenem tříletou smlouvu na sezóny 2007-2009. Räikkönen po podepsání smlouvy prohlásil, že je s výměnou velmi spokojený a že přeje McLarenu v budoucnu hodně štěstí. Fin se stal týmovým kolegou Brazilce Felippeho Massy, který je ve Ferrari od roku 2006. Možná právě proto dostal Räikkönen vůz číslo 6, zatímco Massa podědil Schumacherův vůz číslo 5. Po odchodu Michaela Schumachera se stal Kimi nejlépe placeným jezdcem ve Formuli 1, když se jeho výdělek měl blížit k 51 milionům dolarů ročně.

[editovat] 2007

Hned v prvním závodě za Ferrari v Grand Prix Austrálie vybojoval Räikkönen pole position a zajel nejrychlejší kolo. Stal se také po Nigellu Mansellovi v roce 1989 prvním jezdcem, který při svém debutu u Ferrari vyhrál závod. Poprvé v kariéře tak získal Kimi „hattrick“, když zaznamenal pole position, nejrychlejší kolo a vítězství. V Grand Prix Malajsie byl Räikkönen předjet nováčkem Lewisem Hamiltonem po startu a zůstal za ním po zbytek závodu a dojel třetí. Při Bahrajnské Grand Prix startoval Kimi ze třetí pozice, ale byl předjet svým nástupcem v McLarenu Fernandem Alonsem. Nakonec se ale Fin před Španěla dostal a dojel třetí. V Grand Prix Španělska Räikkönen odstoupil po pouhých 10 kolech z důvodu problému s elektronikou. V poháru jezdců se tak propadl na čtvrté místo za týmového kolegu Massu. Při kvalifikaci v Grand Prix Monaka se dostal do kontaktu s bariérou a poškodil zavěšení. Startoval tak z šestnácté pozice a dojel osmý.

V Grand Prix Kanady Räikkönen vybojoval v kvalifikaci čtvrtou pozici a dojel pátý po bitvě s Alonsem dokud nevyjel naposledy safety car a Alonso ztratil přilnavost a byl předjet Takumou Satem. Räikönenův stájový kolega Massa byl diskvalifikován. V druhém závodě za mořem, v Grand Prix USA, se Räikkönen kvalifikoval jako čtvrtý a též také dojel čtvrtý.

V Grand Prix Francie obsadil Kimi třetí místo v kvalifikaci, ale v první zatáčce předjel Lewise Hamiltona. Následně se držel za týmovým kolegou Massou, kterého ale přdjel při zastávkách v boxech a vyhrál tak druhou Grand Prix v sezóně. Celkově to pro něj bylo 11. vítězství v kariéře.

Do Grand Prix Velké Británie odstartoval Räikkönen z druhého místa a jen těsně přišel o nejlepší postavení na startu. V závodě se dostal do vedení opět při pit stopech, nejdříve se dostal před Lewise Hamiltona, následně pak před Fernanda Alonsa a nakonec tedy zvítězil.

V kvalifikaci na Grand Prix Evropy obsadil Kimi druhé pole position v sezóně, ale v deštivém závodě musel v 35. kole odstoupit po problému s hydraulikou. V poháru jezdců se opět propadl na čtvrté místo.

Grand Prix Maďarska přinesla drama již v kvalifikaci, kdy Fernando Alonso zbrzdil v boxech svého týmového kolegu Lewise Hamiltona, který tak nestihl dokončit své letmé kolo. španěl kvalifikaci vyhrál, ale poté byl vedením závodu za zdržení Hamiltona v boxech potrestán posunem o pět míst na startovním roštu. Celý závod rozhodnul start, kdy nejlépe odstartoval Hamilton na pole-position a dojel si pro své třetí vítězství. Ovšem druhý Räikkönen za ním zostal pouze o necelou vteřinu.

Grand Prix Turecka znamenala double pro Ferrari. Po defektu Lewise Hamiltona, který se propadl na celkové páté místo, se z vítězství radoval Massa před Räikkönenem.

O to hůř se vedlo rudým vozům z Maranella při domácí Grand Prix Itálie. V tréninku postihla Räikkönena havárie, ze které naštěstí Fin vyvázl nezraněn. Závod byl v režii jezdců McLarenu. Vyhrál Alonso před Hamiltonem. Třetí skončil Räikkönen, který alespoň trochu tímto výsledkem napravil nepodařený víkend.

Před Grand Prix Belgie se znovu rozeběhla aféra kolem špionáže McLarenu. Po zasedání světové rady motorsportu byl tým McLaren uznán vinným. Načež byl vyloučen z poháru kostruktérů a potrestán pokutou ve výši 100 milionů dolarů. V závodě poté dominovalo Ferrari. Vítězný Räikkönen ukázal, že se mu ve Spa opravdu daří, Massa dojel druhý. Oba McLareny skončily na třetím a čtvrtém místě. V celkovém pořadí vedl Hamilton s náskokem pouze dvou bodů před Alonsem. Räikkönen jich ztrácel třináct.

Grand Prix Japonska se jela poprvé na okruhu ve Fudži. Regulérnost závodu ovlivnil silný déšť, na který doplatilo mnoho jezdců havárií. Mezi nimi byl i Fernando Alonso. Z celkového čtvrtého vítězství v sezóně se radoval Lewis Hamilton před dvojcí Finů Kovalainenem a Räikkönenem. Dva závody před koncem mistrovství, tak dávaly největší šance na titul Hamiltonovi, který díky nehodě Alonsa zvýšil svůj náskok v čele šampionátu na dvanáct bodů. Kimi Räikkonen jich ztrácel dokonce sedmnáct.

V Grand Prix Číny se tak mohl Lewis Hamilton radovat z premiérového titulu mistra světa, nebýt deště. Hamilton doplatil na velkou opořebovanost pneumatik, která se nejprve projevila několika smyky, ale při nájezdu do boxové uličky, která byla mokrá víc než zbytek asfaltu, se mu stala osudným. Nevešel se do zatáčky a vyjel mimo asfalt do štěrku, z něj se i přes úsilí několika komisařů už nedostal. Závod vyhrál Räikkönen, druhé místo si pohlídal Alonso před Massou.

Před posledním závodem tak byl stav v celkovém pořadí jezdců následující: Lewis Hamilton 107 b, Fernando Alonso 103 b, Kimi Räikkonen 100 b. Po 21 letech se o titulu rozhodovalo v posledním závodě mezi třemi jezdci.

Na rozhodující Grand Prix Brazílie tak čekal celý svět. Kvalifikaci nejlépe zvládl domácí miláček Felipe Massa. Do první řady ho doprovodil lídr šampionátu Lewis Hamilton. Z druhé řady odstartovali Räikkönen a Alonso. Po kvalifikaci byl vyšetřován Hamilton za to, že když vyjížděl z boxů, údajně zbrzdil Kimiho Räikkönena v jeho letmém kole. Potrestán byl ovšem jen tým McLaren pokutou 15 tisíc dolarů. Do závodu nejlépe odstarovaly oba vozy Ferrari. Do první zatáčky vjely bok po boku.

Za nimi, o třetí místo bojoval Alonso s Hamiltonem, který na to doplatil krátkým výletem mimo trať, po kterém se propadnu na sedmou pozici. V dalším kole se posunul o pozici vpřed, ale poté mu z ničeho nic vypověděl službu vůz (problém s převodovkou - ta místo 3.rychlostního stupně zařadila neutrál) a Hamilton prudce zpomalil. Asi po 20 sekudnách pomalé jízdy, se Hamilton zase rozjel do plné rychlosti, avšak se propadl až na 18.místo. Toho využili jezdci Ferrari a začali se Alonsovi vzdalovat. Hamilton vsadil vše na jednu kartu a postupně se prokousával celým starovním polem vpřed. Musel však změnit svoji strategii zastávek v boxech z původních dvou na tři. Nakonec z toho nebylo lepší než sedmé místo. Po druhých zastávkách v boxech se do čela dostal Räikkönen, který vydržel před zastávkou kroužit na trati o něco déle, než jeho týmový kolega. Pár kol před cílem si obě Ferrari hlídali první dvě pozice, s luxusním 57 vteřinovým náskokem na Alonsa. Cílovou pásku protnul jako první Räikkönen, který se tímto vítězstvím posunul na konečné první místo, o pouhý bod před oba McLareny a mohl tak slavit svůj prví titul mistra světa Formule 1, který po mokrém Fudži rozhodně nikdo nečekal. O druhém místě v celkovém pořadí rozhodl, při bodové rovnosti obou McLarenů, větší počet druhých míst Lewise Hamiltona.

Po závodě bylo u obou vozů BMW Sauber a u Rosbergova Williamsu zjištěno, že teplota jejich paliva klesla pod hranici, kterou povolují pravidla. Po šesti a půl hodinovém prošetření došli stewardi k závěru, že kvůli nedostatku patřičných důkazů nemohu být jezdci nijak potrestáni. Vedení McLarenu se však kvůli tomuto rozhodnutí odvolalo k Mezinárodnímu odvolacímu soudu FIA, s nadějí, že Heidfeld, Kubica a Rosberg budou ze závodu diskvalifikováni. Soud se sešel 15.listopadu a o den později oznámil rozhodnutí, že odvolání McLarenu bylo nepřípustné a potvrdil výsledky Grand Prix Brazílie 2007 a celé sezóny, mistrem světa je tedy oficiálně Kimi Räikkönen.

[editovat] 2008

Pro úřadujcího světového šampióna nezačala nová sezona nejlépe. Už v první části kvalifikace na Grand Prix Austrálie musel odstavit svoje Ferrari před boxovou uličkou a kvalifikace tím pro něj skončila. Do závodu odstartoval z patnácté pozice, rychle se propracoval na osmé místo a vypadalo to na dobré umístění. Tyto plány ovšem zhatily problémy ostatních závodníků, kteří jeden po druhém odpadávali, to mělo za něsledek časté výjezdy safety-caru. Räikkönen, se po zajetí safety-caru dostal do souboje s Kovalainenem, což mělo za následek Kimiho nedobrždění do zatáčky a výlet do kačírku. Po zastávce v boxech se zařadil na průběžné jedenácté místo a vydal se stíhat desátého Glocka. Zanedlouho ho dostihnul, ale další jezdeckou chybou se dostal do hodin a veškeré snažení v posunu polem vpřed přišlo nazmar. Přesto se díky strategii jedné zastávky v boxech dostal na průběžné páté místo, před Alonsa s Kovalainenem. Za chvíli byl oběma jezdci předjet a začal na ně enormně ztrácet. Pět kol před cílem odstavil svoje Ferrari, stejně jako v kvalifikaci, před boxovou uličkou. V cíli byl klasifikován na 9.místě. Po diskvalifikaci Barrichella nakonec bral jeden bod za 8.místo. Úvod do seriálu MS je určitě pro mistra světa zklamáním.

Kimi odpověděl na neúspěšný start do sezony nejlepším možným způsobem. V Malajsii neměl konkurenci a s přehledem si dojel pro letošní první vítězství. Radost Ferrari mohla být ještě o něco větší, kdyby Felipe Massa neudělal ve třicátém kole jezdeckou chybu, po které skončil se svým vozem ve štěrku, z něhož se mu už nepodařilo vyjet zpět na trať. Na stupních vítězů doplnili Kimiho Robert Kubica a Heikki Kovalainen.

Kimi navázal na vítězství v Malajsii druhým místem v Bahrajnu a díky vítězství Felipeho Massy, se Ferrari mohlo radovat z prvního double v sezóně. V Grand Prix Španělska v Barceloně, v prvním závodě na evropském kontinentu v letošní sezóně, si Ferrari opět vedlo mistrovsky. Kimi už v kvalifikaci potvrdil pozici nejrychlejšího muže startovního pole a po získání pole-position vyhrál celý závod stylem start-cíl, další double pro Ferrari stvrdil druhý Felipe Massa. Závod nedopadl dobře pro Heikkiho Kovalainena, který po defektu levé přední pneumatiky vylétl z trati a v plné rychlosti narazil do bariéry z pneumatik. Fin naštěstí vyvázl z težké nehody "pouze" s otřesem mozku a naraženým loktem.

V Turecku chtělo Ferrari navázat na double z loňského roku a především Felipe Massa, zde toužil dokonat hattrick, díky triumfům z posledních dvou let. To se mu nakonec bez menších problémů povedlo. V závodě plném krásných předjížděcích manévrů, se tak především bojovalo o druhé místo. O něj svedli tuhý boj Räikkönen s Hamiltonem. Kimi, který doplatil na nepříliš povedenou kvalifikaci a poškození předního křídla, se kterým musel absolvovat celý závod, se nakonec musel před Britem sklonit. I přesto si Kimi udržel vedení v průběžném pořadí mistrovství světa.

[editovat] Kompletní výsledky ve Formuli 1

(Legenda: tučně vyznačené závody znamenají zisk pole position, závody vyznačené kurzívou zajetí nejrychlejšího kola v závodě)

Rok	Tým	Šasi	Motor	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12	13	14	15	16	17	18	19	Body	Umístění
2001	Sauber Petronas	Sauber C20	Petronas 01A (Ferrari 049) 3.0 V10	AUS 6	MAL DNF	BRA DNF	SMR DNF	ESP 8	AUT 4	MON 10	CAN 4	EUR 10	FRA 7	GBR 5	GER DNF	HUN 7	BEL DNF	ITA 7	USA DNF	JPN DNF			9	10. místo
2002	West McLaren Mercedes	McLaren MP4-17	Mercedes-Benz FO 110M 3.0 V10	AUS 3	MAL DNF	BRA 12	SMR DNF	ESP DNF	AUT DNF	MON DNF	CAN 4	EUR 3	GBR DNF	FRA 2	GER DNF	HUN 4	BEL DNF	ITA DNF	USA DNF	JPN 3			24	6. místo
2003	West McLaren Mercedes	McLaren MP4-17D	Mercedes-Benz FO 110M 3.0 V10	AUS 3	MAL 1	BRA 2	SMR 2	ESP DNF	AUT 2	MON 2	CAN 6	EUR DNF	FRA 4	GBR 3	GER DNF	HUN 2	ITA 4	USA 2	JPN 2				91	2. místo
2004	West McLaren Mercedes	McLaren MP4-19	Mercedes-Benz FO 110Q 3.0 V10	AUS DNF	MAL DNF	BHR DNF	SMR 8	ESP 11	MON DNF	EUR DNF	CAN 5	USA 6											45	7. místo
		McLaren MP4-19B											FRA 7	GBR 2	GER DNF	HUN DNF	BEL 1	ITA DNF	CHN 3	JPN 6	BRA 2
2005	West McLaren Mercedes	McLaren MP4-20	Mercedes-Benz FO 110R 3.0 V10	AUS 8	MAL 9	BHR 3	SMR DNF	ESP 1	MON 1	EUR 11	CAN 1	USA DNS	FRA 2	GBR 3	GER DNF	HUN 1	TUR 1	ITA 4	BEL 1	BRA 2	JPN 1	CHN 2	112	2. místo
2006	Team McLaren Mercedes	McLaren MP4-21	Mercedes-Benz FO 108S 2.4 V8	BHR 3	MAL DNF	AUS 2	SMR 5	EUR 4	ESP 5	MON DNF	GBR 3	CAN 3	USA DNF	FRA 5	GER 3	HUN DNF	TUR DNF	ITA 2	CHN DNF	JPN 5	BRA 5		65	5. místo
2007	Scuderia Ferrari Marlboro	Ferrari F2007	Ferrari 056 2.4 V8	AUS 1	MAL 3	BHR 3	ESP DNF	MON 8	CAN 5	USA 4	FRA 1	GBR 1	EUR DNF	HUN 2	TUR 2	ITA 3	BEL 1	JPN 3	CHN 1	BRA 1			110	1. místo
2008	Scuderia Ferrari Marlboro	Ferrari F2008	Ferrari 056 2.4 V8	AUS 8	MAL 1	BHR 2	ESP 1	TUR 3	MON	CAN	FRA	GBR	GER	HUN	EUR	BEL	ITA	SIN	JPN	CHN	BRA		35	1. místo

[editovat] Výsledky v ostatních formulových kategoriích

Sezóna	Série	Tým	Vůz	Závody	Vítězství	Pole Position	Podium	Body	Konečné umístění
1999	Formule Renault 2000 V. Británie (Zimní série)	Manor Motorsport	Renault FR2000	4	4	0	4		1. místo
	Formule Renault V. Británie	Haywood Racing		4	0	0	1
	Formule Ford Evropa								5. místo
2000	Formule Renault 2000 V. Británie	Manor Motorsport	Renault FR2000	10	7	6	10	316	1. místo
	Formule Renault 2000 Eurocup	Manor Motorsport	Renault FR2000	2	2	2	2	62	7. místo

[editovat] Rekordy ve Formuli 1

• Kimi Räikkönen se dělí o rekord 7 vítězství v sezóně, ve které ale nezískal titul mistra světa. Stejně dopadl v roce 1984 a 1988 Alain Prost a v roce 2006 Michael Schumacher.
• V roce 2005 se Kimi Räikkönen podělil o rekord 10 nejrychlejších kol v sezóně. O rekord se dělí s Michaelem Schumacherem, který byl 10x nejrychlejší v sezóně 2004.
• Kimi Räikkönen je devátý v tabulkách o dosažení nejrychlejších kol a je tak nejvýše postaveným aktivním jezdcem (k roku 2007).
• Kimi Räikkönen je prvním jezdcem od roku 1989,který při svém debutu u Ferrari zvítězil. Naposledy se to povedlo Nigelu Mansellovi.
• Kimi Räikkönen je prvním jezdcem po Juanu Manuelovi Fangiovi, který při svém debutu u Ferrari zaznamenal vítězství, pole position a nejrychlejší kolo.
• Kimi Räikkönen je v současnosti nejlépe placeným jezdcem F1.^[zdroj?]

[editovat] Fakta

• Räikkönenův průměrný bodový zisk za závod je 3,74 body.^[zdroj?]
• Räikkönenův průměrný bodový zisk za sezónu je 65,14 bodů.^[zdroj?]

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální stránky Kimiho Räikkönena
• Neoficiální stránky Kimiho Räikkönena
• Neoficiální stránky Kimiho Räikkönena
• Neoficiální stránky Kimiho Räikkönena
• Neoficiální stránky Kimiho Räikkönena

Formule 1 - Mistr světa
Předchůdce: Fernando Alonso	2007 Kimi Räikkönen	Nástupce: -

Mistři světa Formule 1

Fernando Alonso | Mario Andretti | Alberto Ascari | Jack Brabham | Jim Clark | Giuseppe Farina | Emerson Fittipaldi | Mika Häkkinen | Mike Hawthorn | Phil Hill | Damon Hill | Graham Hill | Denny Hulme | James Hunt | Alan Jones | Niki Lauda | Nigel Mansell | Juan Manuel Fangio | Nelson Piquet | Alain Prost | Kimi Räikkönen | Jochen Rindt | Keke Rosberg | Ayrton Senna | Jody Scheckter | Michael Schumacher | Jackie Stewart | John Surtees | Jacques Villeneuve

Finští jezdci Formule 1

Leo Kinnunen | Mikko Kozarowitsky | Keke Rosberg  | J J Lehto | Mika Häkkinen  | Mika Salo | Kimi Räikkönen  | Heikki Kovalainen |

s . d . e  Konstruktéři a piloti účastnící se Mistrovství světa formule 1 v roce 2008
Ferrari	BMW	Renault	Williams	Red Bull	Toyota	Toro Rosso	Honda	Super Aguri	Force India	McLaren
F2008	F1.08	R28	FW30	RB4	TF108	STR2	RA108	SA08	VJM-01	MP4-23
1 Räikkönen 2 Massa	3 Heidfeld 4 Kubica	5 Alonso 6 Piquet jr.	7 Rosberg 8 Nakadžima	9 Coulthard 10 Webber	11 Trulli 12 Glock	14 Bourdais 15 Vettel	16 Button 17 Barichello	18 Sató 19 Davidson	20 Fisichella 21 Sutil	22 Hamilton 23 Kovalainen