Jubilee Line (linka metra v Londýně)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jubilee Line je nejnovější linka Londýnského metra. Prochází městem ve směru severozápad – jihozápad, je značena šedou barvou. Její první úsek byl otevřen roku 1979.
Obsah |
[editovat] Charakter linky
Jubilee Line je podzemní linkou metra, většina její trasy vznikla ražbou (kromě povrchového severního úseku); převažuje koncepce dvou jednokolejných tunelů, stanice pak mají ostrovní nástupiště. Linka je dlouhá celkem 36 km, má 26 stanic a ročně přepraví 127 584 000 cestujících. Slouží jí depo Stratford Market.
[editovat] Historický vývoj
Když byla linka 1. května 1979 otevřena, nevznikla celá jako nová, ale byla to vlastně přeznačená větev linky Bakerloo Line. Až úsek mezi stanicemi Baker Street a Charing Cross o délce čtyř kilometrů byl eprve postaven jako nový.
Již existující stanice Charing Cross na linckách Circle, District, Bakerloo a Northern Line byla přejmenována na Embankment. Nově vzniklá stanice zde vytvořila přestupní uzel, který spojil stanice Strand na Northern Line a Trafalgar Square na Bakerloo Line.
Zamýšleným názevm pro Jubilee byl Fleet Line, podle říčky Fleet, která je největší londýnskou podzemní řekou. Nakonec však byla pojmenována na počest stříbrného jubilea královny Alžběty II. roku 1977. Taktéž původní záměr prodloužit linku až na Fleet Street byl odložen na neurčito. Podle originálního návrhu měla být použita tmavě šedá na označení linky; nakonec se používá stříbrná.
Část, která byla odevzdaná do provozu byla jen prvním úsekem celkové linky, díky problémům s financováním navazujcících traťových úseků se s výstavbou dalších začalo až na konci 90. let 20. století. II. fáze výstavby měla zahrnovat úsek ve směru Aldwych, Ludgate Circus, Cannon Street a Fenchurch Street a pod Temží až na konečnou stanici Lewisham.
Prodloužení výstavby jižního prodloužení Jubilee line ovlivnil také vznik lehkého metra – Docklands Light Railway. Nakonec však stříbrná linka přecejen prodloužena byla. Roku 1999 se ve třech etapách otevíraly nové stanice. Prodloužení se začalo stavět ze stanice Green Park a tak vznikla větev se stanicí Charing Cross, která byla tudíž nevyužitá; nakonec se rozhodlo o jejím zavření.
[editovat] Vozový park
Po svém otevření na lince jezdily soupravy vyrobené roku 1972. Jejich první výměna se uskutečnila roku 1984, starší vlaky se odsunuly na Northern Line. Ty nové se však brzy ukázaly jako nespolehlivé a problémové; například jednolisté dveře zpomalovaly provoz. Ještě před otevřením nového úseku v roce 1999 se tedy rozhodlo vozový park opět obměnit. Současné vlaky jsou tedy vyrobeny roku 1996, podobají se podobným použitým na Northern Line z roku 1995. Vybaveny byly orientačním systémem; tedy jak hlášením zastávek, tak i digitálními ukazateli směru.
Vlaky, které až do 26. prosince 2005 na Jubilee line jezdily, byly šestivozové. Na přelomu let 2005 a 2006 se rozhodlo, že se nasadí sedmivozové soupravy. Tato změna však nemohla být uskutečněna okamžitě; nebylo technicky možné aby v provozu jezdily jak šestivozové, tak sedmivozové vlaky. Linka tedy byla na celých pět dnů uzavřena, výsledek však přinesl zvýšení kapacity o 6 000 cestujících za hodinu, což je nárůst o 17 % oproti původnímu stavu. Modernizací prošlo rovněž signalizační zařízení.
[editovat] Stanice
- Stanmore
- Cannons Park
- Queensbury
- Kingsbury
- Wembley Park
- Neasden
- Dollis Hill
- Willesden Green
- Kilburn
- West Hampstead
- Finchley Road
- Swiss Cottage
- St. John's Wood
- Baker Street
- Bond Street
- Green Park
Westminster- Waterloo
- Southwark
- London Bridge
- Bermondsey
- Canada Water
- Canary Wharf
- North Greenwich
- Canning Town
- West Ham
- Stratford
[editovat] Externí odkazy
 |
Související články obsahuje Portál Doprava |
