Johana z Rožmitálu
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Johana z Rožmitálu | ||
---|---|---|
Česká královna | ||
Korunovace | 1458 | |
Místo narození | Rožmitál | |
Úmrtí | 12. listopad 1475 | |
Mělník | ||
Přechůdce | Alžběta Lucemburská | |
Následník | Barbora Braniborská | |
Panovník | Jiří z Poděbrad | |
Potomci | Hynek z Poděbrad | |
Rod | Lvové z Rožmitálu | |
Otec | Jan z Rožmitálu |
Johana z Rožmitálu (* kolem 1430 – 12. listopad 1475, Mělník) byla česká královna a manželka Jiřího z Poděbrad. Stejně jako její manžel, i Johana byla jedinou českou královnou pocházející ze stavu domácí šlechty.
[editovat] Sňatek s Jiřím z Poděbrad
Johana se za Jiřího z Poděbrad vdala roku 1450 (iniciátorem byl pravděpodobně její bratr, protože otec zemřel už v jejím dětství), rok po smrti jeho první manželky Kunhuty. Jako katolička byla coby manželka husitského magnáta příkladem náboženské snášenlivosti, snad to byl jeden z důvodů sňatku. Mladá Johana se ta tak stala druhou manželkou vdovce s šesti dětmi.
Nedlouho po sňatku, v roce 1452, se obratný Jiří stal českým zemským správcem krále Ladislava Pohrobka. Ten ovšem zemřel v roce 1457 na leukémii a vyvstala otázka, kdo bude po bezdětném Ladislavovi králem. V Čechách u Uhersku se jeho nástupci stali představitelé domácí šlechty - Matyáš Korvín v Uhersku a Jiří z Poděbrad v Českém království. Po boku Jiřího se tak Johana stala v roce 1458 korunovanou královnou.
[editovat] Královna Johana
Johanna byla velkou Jiřího oporou také v politice, kdy mu byla nejen rádcem, ale sama se na ní aktivně účastnila – účastnila se jeho politických jednání. Získala si ovšem uznání i jako manželka a matka. Ke svým vlastním i nevlastním dětem do králova sídla na Starém Městě v Praze Přijala i mladičkého Matyáše Korvína a saskou princeznu.
Bratrovi Zdeňkovi Johana propůjčila svůj průvodní list na cestu ze západní Evropy v letech 1465-7. Nechala pro manžela zhotovit Modlitební knihu krále Jiřího. Když papež Jiřího proklel, vztahovalo se to i na jeho ženu a všechny děti.
V srpnu 1470 svolala královna zemskou hotovost a v jejím čele se vydala proti vojsku Matyáše Korvína. Jako královně-vdově (Jiří zemřel v roce 1471) se jí podařilo prosadit Jiřího záměr a českým králem se stal Vladislav Jagellonský. Nový král si byl dobře vědom významu osobnosti Johany a Johana mu byla velkým pomocníkem.
Roku 1473 zahájila zemský sněm v Benešově, kde stavům připomněla politický odkaz svého manžela a jeho snahu o kompromis mezi katolicismem a utrakvismem. Zřejmě od roku 1473 Johana přesídlila do tradičního sídla českých královských vdov, do Mělníka. Zdejší královské kolegiátní kapitule sv. Petra a Pavla odkázala šest tisíc hřiven stříbrných.
Královna Johana zemřela 12. listopadu 1475. Podle své poslední vůle měla spočinout v mělnickém kostele, ale jiné prameny však uvádějí, že byla chrámu sv. Víta vedle Jiřího z Poděbrad - za účasti Vladislava Jagellonského.
Nejvýznamnější z jejích zřejmě pěti potomků je Hynek z Poděbrad, představitel renesance v českých zemích.
[editovat] Přečtěte si
- URBÁNEK, Rudolf. Husitský král. Praha, 1926.
- URBÁNEK, Rudolf. Věk poděbradský. 4 svazky. Praha, 1915–1962.
- MACEK, Josef. Jiří z Poděbrad. Praha, 1967.
Česká královna | ||
---|---|---|
Předchůdkyně: Alžběta Lucemburská |
1458 - 1471 | Nástupkyně: Barbora Braniborská |