Jeruzalémské hradby

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jeruzalémské Staré Město a jeho hradby
Světové dědictví
Smluvní stát	Jeruzelém (Izrael)
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	ii, iii, vi
Odkaz	148 (en)
Oblast	Evropa
Zařazení do seznamu
Zařazení	1981  (5. zasedání)
V ohrožení	1982 (navrhnuto Jordánskem)
Název podle oficiálního zápisu v seznamu; oblast podle oficiálního určení UNESCO. (en)

Jeruzalémské hradby jsou téměř kilometr dlouhé a obklopují oblast jeruzalémského Starého Města (cca 1km²). Byly zbudovány v období vlády Osmanské říše v Izraeli. Stavební práce probíhaly v letech 1535-1538 z rozhodnutí tureckého sultána Sulejmana I. Délka hradeb je 4,018 km, jejich průměrná výška činí 12 metrů a průměrná tloušťka 2,5 metrů. Součástí hradeb je 34 strážných věží a sedm bran, kterými se vstupuje do Starého Města. Tyto hradby jsou posledními hradbami, které byly v průběhu let v Jeruzalémě postaveny.

Na hradby je těsně napojena tvrz Věž Davidova (blízko brány Jafo) a také Chrámová hora.

Roku 1981 byly hradby spolu se Starým městem zapsány organizací UNESCO na seznam světového dědictví.

Obsah 1 Historie hradeb 2 Odkazy 2.1 Zdroje 2.2 Související články 2.3 Externí odkazy

[editovat] Historie hradeb

Ve střední době bronzové (v době izraelských patriarchů) bylo na místě dnešního Jeruzaléma vystavěno město pojmenované Jebús, které bylo sice malé, nicméně opevněné — památky po tomto opevnění, které městu Jebus umožnilo, aby se stalo významným městem, se nacházejí ve Městě Davidově.

Podle židovské tradice, která je vyjádřena v Tanachu, nebyl Jeruzalém dobyt a zůstalo jebusitským městem i při příchodu kmene Juda a Benjamín. Až izraelský král David město ovládl a původní město přestavbou přeměnil v Město Davidovo a rozšířil hradby. Město tehdy stálo na malém pahorku, který se nachází mimo dnešní Staré město. Šalomoun, Davidův syn, zbudoval první Chrám a znovu zvětšil městské hradby tak, aby chránily i Chrámovou horu. V období prvního Chrámu (až do jeho zničení) se pak město spolu s hradbami rozšiřovalo na severozápad, do oblasti, kde se dnes nachází židovská čtvrť.

Nehamjáš, který byl perským králem pověřen vést židovské navrátilce z babylonského zajetí, inicioval obnovu a znovuzbudování jeruzalémských hradeb - tyto hradby bývají nazývány „první“. V období druhého Chrámu se pak hradby dočkaly několika přestaveb: Herodes Veliký hradby rozšířil, aby jimi obklopil i východní pahorek - jsou nazývány „druhé“ a patří k nim i věže Fasael, Hippikos a Mariamme. Agrippa I. pak začal se stavbou „třetích hradeb“, avšak za cenu zvyšování daní. Hradby byly dokončeny těsně před vypuknutím První židovské války.

Po dobytí Jeruzaléma římským vojskem byly zničeny i hradby, které byly obnoveny při výstavbě římského města Aelia Capitolina, které bylo vybudováno na místě zbořeného Jeruzaléma. V obnově se pak pokračovalo i v období arabské nadvlády. Sultán Osmanské říše Sulejman I. rozhodl, aby hradby byly znovu zcela obnoveny. Stavba trvala v letech 1535-1538 a dochovaly se dodnes.

V období 1948-1967, tj. mezi První arabsko-izraelskou a Šestidenní válkou, byla napříč městem postavena betonová zeď, která oddělovala východní (jordánský) Jeruzalém od západního (izraelského). Tato zeď však byla odstraněna po sjednocení Jeruzaléma.

V nedávné minulosti byla vystavěna bariéra okolo Jeruzaléma, tzv. „Jeruzalémský plášť“, která je součástí rozdělovacího plotu, obklopující Západní břeh Jordánu.

[editovat] Odkazy

Související články obsahuje Portál Izrael

[editovat] Zdroje

• Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku חומות ירושלים na hebrejské Wikipedii.

[editovat] Související články

• Jeruzalém
• Jeruzalémské brány

[editovat] Externí odkazy

• Fotografie jeruzalémských hradeb