Ještěrkovití
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Ještěrkovití |
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 ještěrka zelená (Lacerta viridis)
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
|
Ještěrkovití (Lacertidae) jsou čeledí malých až středně velkých, štíhlých ještěrů s lámavým ocasem. V Česku žijí čtyři druhy, ještěrka obecná, ještěrka zelená, ještěrka živorodá a ještěrka zední.
Obsah |
[editovat] Charakteristika
Ještěrkovití mají ještěrovité tělo, dva páry dobře vyvinutých, pětiprstých končetin a dlouhý lámavý ocas. Hřbetní a břišní část těla pokrývají šupiny stejné velikosti, pod hrdlem je vytvořený límec z šupin, které jsou rovnoměrně uložené. Jazyk je plochý a rozeklaný, zuby pleurodontní.
Jsou aktivní ve převážně ve dne, dobře běhají po zemi, některé druhy dokáží šplhat. Bývají vejcorodí, vajíčka s kožovitou skořápkou kladou do děr v zemi. Živí se hlavně hmyzem, výjimku tvoří meroles lopatonosý (Meroles anchietae), který pojídá semena.
[editovat] Rozšíření
Je známo přes 230 recentních druhů ještěrkovitých, většina je drobných, do 9 cm délky těla. Žijí v Evropě, Asii i Africe, v ČR čtyři druhy.
[editovat] Rody
V podčeledi veleještěrky jsou zařazeny dva rody, veleješterka (Gallotia) a paještěrka (Psammodromus). V podčeledi ještěrky je pak rodů 30, mají-li české jméno, rodovým jménem bývá nejčastěji ještěrka, dále paještěrka.
[editovat] Literatura
- GAISLER, Jiří. Zoologie obratlovců. 1. vyd. Praha: Academia, 1983. 536 s.
