Ivan Nikitovič Kožedub
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ivan Nikitovič Kožedub (ukrajinsky Іван Микитович Кожедуб, rusky Иван Никитович Кожедуб') (8. června 1920, Obražievka – 8. srpna 1991) byl sovětský pilot, letecké eso a nejúspěšnější spojenecký stíhací pilot druhé světové války. Byl trojnásobným Hrdinou Sovětského svazu a od roku 1985 byl maršálem letectva.
Obsah |
[editovat] Život
[editovat] Mládí
Narodil se v rodině rolníka 8. června 1920 ve vesnici Obražievka v Sumské oblasti na Ukrajině. Později studoval na středním chemicko-technologickém učilišti. Navštěvoval místní aeroklub ve městě Šostka.
[editovat] Druhá světová válka
V roce 1940 nastoupil do armády. Absolvoval Čugujevskou leteckou školu a později zde sloužil jako letecký instruktor. Po vpádu nacistických vojsk byla letecká škola evakuována do Střední Asie. Zde létal na cvičných strojích U-2 a I-16.
Na frontu se mu podařilo dostat až po několika žádostech. V listopadu 1942 byl nakonec přidělen k 240. IAP a 26. března 1943 se poprvé zúčastnil v rámci Voronežského frontu vzdušných bojů s nepřítelem. Při tomto letu však po jeho stroji La-5 střílela vlastní protiletadlová obrana a tak se mu podařilo s problémy vrátit na základnu (Podle jiných zdrojů jej napadl německý Messerschmitt Bf 110). 6. června sestřelil nepřátelský Ju-87. V následujících dnech dosáhl dalších úspěchů a už v srpnu 1943 byl pověřen velením letky. Velkých úspěchů dosáhl během bojů v oblasti Dněpru v polovině října 1943, kdy sestřelil v průběhu jedenácti dní 10 nepřátelských strojů.
4. února 1944 mu byla udělena první hvězda Hrdiny Sovětského svazu. Na frontě v té době odlétal 146 misí a měl na kontě 20 sestřelených nepřátelských letadel.
Od května 1944 bojoval Ivan Kožedub na stroji La-5FN (s číslem 14), vyrobeným za peníze, které státu poskytl kolchozník z Stalingradské oblasti V. V. Koněv. V průběhu několika dní na tomto stroji sestřelil Ju-87 a ještě sedm dalších nepřátelských letadel. Koncem června odevzdal svůj La-5FN č. 14 spolubojovníkovi K. A. Evstigenevovi, který byl dvojnásobným Hrdinou SSSR, a následně byl přeložen k cvičnému pluku. Ale už v srpnu se stal zástupcem velitele 176. GIAP. V té době byl pluk vyzbrojován novými stíhacími letouny Lavočkin La-7. Kožedub tehdy získal stroj s číslem 27, na kterém létal až do konce války. Už 19. srpna roku 1944 mu byl za 256 misí a 48 sestřelů udělen 2. titul hrdiny SSSR.
Při jednom z následujících bojových letů byl jeho stroj nad nepřátelským územím zasažen palbou, přičemž začala hořet palivová nádrž v křídle. V této situaci se rozhodl pro taran. Namířil svůj stroj k nejbližšímu nepřátelskému postavení, které zpozoroval a začal prudce klesat. Proud vzduchu však v té chvíli uhasil hořící křídlo. Okamžite proto vyrovnal prudké piké a nakonec se se štěstím vrátil na základnu.
Další úspěchy se dostavily během bojů v Polsku a Německu. 12. února 1945 při běžném hlídkovém letu nad frontom společně se svým „číslem“ V. А. Gromankovským zpozoroval 13 nepřátelských letounů Fw-190. V následném boji bylo pět z nich sestřeleno, z toho tři sestřelil Kožedub. Následující den nad Odrou sestřelil německý proudový Messerschmitt Me 262 I./KG(J)54. Poslední dva sestřely (Fw 190) zaznamenal nad Berlínem v posledních dnech války.
Dodnes zůstává velmi kontroverzním tématem sestřel dvou amerických letounů P-51 Mustang, kterými byl údajně napaden, když se sestava sovětských strojů přiblížila k jednomu z amerických bombardovacích svazů. Sovětské La-7 byly totiž podobné německým Fw 190. V zapeklité situaci Kožedub nehodlal riskovat vlastní život a oba dotírající Mustangy sestřelil (sestřely mu údajně nebyly uznány ani zapsány do oficiálních záznamů).
Druhou světovou válku Kožedub ukončil s více než 320 bojovými misemi a se svými 62 samostatnými sestřely se stal největším leteckým esem sovětských vzdušných sil, jakož i spojeneckých sil vůbec. Třetí hvězdu hrdiny SSSR Kožedub dostal 18. srpna 1945, až po skončení bojů v Evropě. Celkově byl Kožedub pokládán za skvělého letce, své úspěchy dosahoval podobně jako Hans-Joachim Marseille díky velké přesnosti střelby, často dokonce z velkých úhlů.
[editovat] Poválečné období
Po válce zůstal i nadále sloužit v sovětském letectvu. Prošel výcvikem na proudových strojích MiG-15. V roce 1949 absolvoval Akademii vzdušných sil, v roce 1956 Akademii generálního štábu SSSR. Během války v Koreji velel 324. IAD. Jemu však bojové lety nebyly povoleny. Během války letci jeho divize zlikvidovali údajně až 239 nepřátelských strojů.
V letech 1964 až 1971 byl prvním náměstkem velitele letectva Moskevského vojenského okruhu. Od roku 1971 sloužil ve velení vzdušných sil. V roce 1978 byl převelen do komise generálních inspektorů ministerstva obrany SSSR. V roce 1985 Ivan Kožedub dosáhl hodnost maršála letectva. Byl členem prezídia CK DOSAAF a nejvyššího sovětu SSSR.
[editovat] Zdroje
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Ivan Nikitovič Kožedub na slovenské Wikipedii.
