Intravenózní aplikace
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Intravenózní aplikace je způsob vpravení tekuté látky přímo do žíly či tepny. Může být jednorázová (injekce) nebo kontinuální (infuze).
Slovo intravenózní znamená jednoduše do žíly. V porovnání s ostatními způsoby vpravování látek do těla je intravenózní aplikace nejrychlejším způsobem. Některé léky, stejně tak jako krevní transfuze a smrtící injekce mohou být aplikovány pouze intravenózně.
Výraz se používá v souvislosti s nitrožilní aplikací léků a dalších, například diagnostických látek. Při ní se po zaškrcené žíly ve vhodném místě, převážně v loketní jamce, injekční jehlou vstřikuje kapalná látka.
Některé látky není možno do žíly v loketní jamce aplikovat z důvodu vysoké hustoty látky, či osmolarity („molekulová hustota“). Poté přichází do úvahy tzv. centrální žílní přístupy, ve kterých tyto látyk nenapáchají škody (zánět žíly), tyto přístupy se týkají zejm. velké podkličkové žíly (v.subclavia), vnitřních žil krčních (v.jugularis interna) a v ojedinělých případech žíly stehenní (v. femoralis). Vstup do takovýchto žil je ovšem zatížen větším množstvím komplikací.
