Indira Gándhíová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tato biografie potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
Indira Prijadaršini Gándhíová (इन्दिरा प्रियदर्शिनी गान्धी) (19. listopadu 1917 – 31. října 1984) byla významná indická politička.
Indira Gándhíová byla dvakrát indickou ministerskou předsedkyní. Poprvé od 19. ledna 1966 do 24. března 1977 a podruhé od 14. ledna 1980 až do jejího zavraždění v roce 1984.
Indíra Gandhíová se narodila v roce 1917 v malém indickém městečku. Vystudovala nejprve bengálskou,poté oxfordskou universitu a roku 1942 se vdala za jednoho z funkcionářů strany, Feroze Gándhího.Pod otcovou patronací se Indíra zapojila do politického života a zastávala významné funkce ve straně,až se roku 1964 stala ministryní informací indické vlády. O dva roky později,na jaře 1966, byla zvolena předsedkyní strany, díky čemuž se téměř automaticky stala také ministerskou předsedkyní. Již v následujícím roce však došlo k vnitrostranické krizi a Indíra se musela funkce vzdát. Až indické vítězství ve válce s Pákistánem a reorganizace strany jí přinesly na jaře 1972 přesvědčivé volební vítězství,kterým dokázala své schopnosti političky. Úspěšně překonala několik volebních porážek,vícekrát byla svými protivníky zatčena a uvězněna,vždy se však dokázala po několika měsících či letech opět vrátit do čela země.
Za její vlády pokračovala Indie úspěšně v takzvané politice neangažovanosti, jejíž základy položil Néhrú.Jeho dcera však daleko více inklinovala ke spolupráci s Moskvou, což bylo dáno mimo jiné i čínsko-indickými spory.Populační exploze v zemi vedly premiérku k úvahám o zvýšení mezinárodní prestiže. Prostředkem k tomu se stala nejen podpora proindických hnutí v okolních zemí,ale i koketování s atomovou zbraní a kosmickým výzkumem.Neřešené domácí problémy, ať nacionální nebo náboženské,však byly rubem úspěšné zahraniční politiky. Pokusy Sikhů o získání nezávislosti Paňdžábu byly potlačovány armádou,secesionistickým záměrům mělo být definitivně zabráněno dobytím nejvýznamnější svatyně Sikhů, Zlatého chrámu,což vedlo v červnu 1984 k masakru v Amritsaru.
Tvrdá ruka Indíry Gándhíové vůči menšinám se však obrátila nejen proti ní samotné,ale i proti jejímu synovi a pokračovateli ve stranické i státní funkci Rádžívu Gándhímu.
V rozmezí sedmi let se oba stali oběťmi atentátů,čímž padla vláda rodiny Néhrú v Indii.
Její jméno nese mírová Cena Indiry Gándhíové udělovaná od roku 1986.
