Hymnus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hymnus (z řeckého „hymnos“, chvalozpěv) je především starořecká píseň sólová nebo sborová oslavného charakteru a různého rozsahu, jejímž tématem jsou nadosobní a vznešené hodnoty a jevy, jako je víra, život, vlast, lidstvo, příroda či technika. Tato píseň byla především používáná na oslavu boha nebo bohů a později i na počest některého z reků a jeho hrdinských činů.
Ze stylistických prostředků se v hymnech často používají zvolání (apostrofy) a výčty (enumerace).
Hymny byly skládány již ve starověku, k těm patří například staroegyptský Achnatonův Hymnus na Slunce.
Velkou skupinu tvoří (především středověké a barokní) křesťanské církevní hymny, oslavující Boha, ty jsou zpravidla zpívané. K jejich významným autorům patří např. Tomáš Akvinský.
V moderní poezii skládal hymny s tematikou demokracie a svobody například americký básník Walt Whitman.
U nás patřili k významným autorům hymnů Otokar Březina (Stavitelé chrámu), S. K. Neumann (Nové zpěvy), Josef Hora (Zpěv rodné zemi) či Jan Zahradníček (Pozdravení slunci).
Související články obsahuje: Portál Literatura |