Hermafrodit
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hermafrodit (vzácně též oboupohlavní živočich) je živočich schopný produkovat současně vajíčka i spermie. Hermafrodit má buďto varlata i vaječníky, nebo jsou oba tyto orgány nahrazeny tzv. obojetnou pohlavní žlázou.
Termín pochází z řecké mytologie, podle které Hermafrodítos, syn bohů Herma a Afrodity, srostl s nymfou Salmakis v jedinou oboupohlavní bytost.
Obsah |
[editovat] Skupiny živočichů, u nichž je hermafroditismus rozšířen
- měkkýši (mimo hlavonožců a mlžů)
- ploštěnci
- kroužkovci
- pláštěnci
- některé ryby
[editovat] Sebeoplození
Sebeoplození je zvláštní případ rozmnožování hermafroditů. Je poměrně vzácné, vyskytuje se především u takových organismů, které by nebyly kvůli svému způsobu života schopny sehnat partnera k páření. Typickým příkladem jsou endoparazité, například tasemnice bezbranná. K sebeoplození dochází také u samosprašných rostlin.
[editovat] Zvláštní typy hermafroditismu
[editovat] Postupný hermafroditismus
Hraničí s gonochorismem. Jde o situaci, kdy jedinec během svého života změní nebo střídá pohlaví. Vyskytuje se například u některých ryb s výrazným teritoriálním chováním samců - mladé ryby, které by neměly šanci se prosadit, tedy mají samičí pohlaví a teprve až když vyrostou, přejdou na pohlaví samčí.
[editovat] Hermafroditismus jako defekt
Jako hermafrodit se rovněž označuje defektní jedinec gonochoristických druhů, který má základy obou pohlavních orgánů (ženských i mužských). Zpravidla však nejsou funkční obě - buďto funguje jenom jedna nebo žádná. U člověka nebyl hermafrodit s oběma funkčními soustavami zaznamenán, zbylé dva případy ano.
[editovat] Rostlinný hermafroditismus
V botanice je obdobou hermafrodita jednodomá rostlina, tj. vyšší rostlina, která vytváří buďto oba typy květů (samčí i samičí), nebo květy oboupohlavní. V říši rostlin toto uspořádání převládá.
