Pláštěnci
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Pláštěnci |
||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
 Sumky
|
||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||
|
||||||
|
|
||||||
|
|
||||||
| obratlovci (Craniata) |
Pláštěnci (Tunicata) jsou mořští, vývojově nejnižší strunatci. Hlavní vývojové znaky strunatců (pevná struna hřbetní spojená s nervovou trubicí) jsou vyvinuty pouze u larev. Tělo většiny dospělých obklopuje tuhý rosolovitý plášť = tunica, tvořený polysacharidem tunicinem. Pokožka je jednovrstevná. Chorda je přítomna zpravidla jen u larev. Pláštěnci žijí především v koloniích a přisedlým životem.
- cévní soustava: U dospělce otevřená, u larvy uzavřená. Otevřená - srdce vhání krev střídavě k přednímu a zadnímu konci těla
- nervová soustava: Nervová trubice je přítomna zpravidla jen u larev, u dospělců je jednoduchá - žijí přisedlým životem. V blízkosti nervové zauzliny se nachází neurální žláza s funkcí podobnou hypofýze.
- trávicí soustava: Hltan upraven k filtrování, jeho součástí je žlábek zvaný endostyl = rýha s kmitajícími brvami, která zachycuje plankton. Jsou to tedy mikrofágové.
- vylučovací soustava: vylučovací orgány chybějí, jejich funkci přebírá střevo a buňky v jeho okolí. Vylučované látky se také mohou ukládat do tzv. ukládacích ledvin.
- dýchací soustava: žaberní štěrbiny
- Rozmnožování: zpravidla hermafrodité s nepárovými pohlavními orgány. Pohlavně se množí larvální stádia. K nepohlavnímu množení dochází pučením, častá tvorba kolonií. Někdy dochází k rodozměně (metagenezi), při níž se oba způsoby střídají. Larva pláštěnců je nebarevná a vyvinutá. Po dosáhnutí dospělosti přisedne a následně je barevná a primitivnější.
Obsah |
[editovat] Systematika
Pláštěnci se dělí na tři třídy.
[editovat] Sumky
- Podrobnější informace naleznete v článku sumky.
Žijí přisedlým životem a především ve velmi studených vodách. Larva se tělem velmi podobá pulci a žije zhruba 2 až 3 dny. Dospělec měří zhruba 0,5 cm, žije průměrně rok a je primitivnější než larva.
[editovat] Salpy
- Podrobnější informace naleznete v článku salpy.
Mají červenou nebo oranžovou barvu. Žijí v koloniích, které se vznášejí mořem a nebo přisedle. Jsou menší než 20 cm. Pohybují se pomocí protékání a pumpují vodu podobně jako medúzy. Na rozdíl od sumek je v jejich pohlavním cyklu přítomna rodozměna.
[editovat] Vršenky
- Podrobnější informace naleznete v článku vršenky.
Nejvyspělejší z pláštěnců. Jako jediní pláštěnci mají hřbetní strunu po celý život. Žijí u hladiny, jelikož k životu potřebují světlo a živí se řasami, které se zde nacházejí. Žijí ve všech oceánech a mají takzvané sítko, kterým filtrují. Když se toto sítko zanese, vršenky se z něj svléknou. Jejich schránku tvoří vápník a bílkovina.
