Giovanni Palatucci
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Giovanni Palatucci (31. květen 1909, Montella - 10. únor 1945, Dachau) byl italský právník, policista a bojovník proti nacismu, který jako velitel policie ve Fiume za druhé světové války zachránil tisíce Židů před deportací do vyhlazovacích táborů. Zemřel v koncetrační táboře v Dachau. V roce 1990 jej Jad Vašem prohlásil spravedlivým mezi národy. Katolická církev otevřela v roce 2004 proces jeho blahořečení.
Obsah |
[editovat] Život a kariéra
Giovanni Palatucci se narodil v městečku Montella v provincii Avellino v Kampánii Felicemu a Angelině Palatucciovým. Rod Palatucciů tradičně silně inklinoval ke katolické víře, mezi Giovanniho příbuznými byla celá řada významných postav římskokatolické církve. On sám se této tradici nijak nevymykal a byl hluboce zbožným katolíkem.[1] Byl velmi nadaný a schopný student, vystudoval práva na Turínské univerzitě (promoval v roce 1932). Po čtyřech letech právnické praxe vstoupil do služeb policie v Janově a o rok později byl přidělen do města Fiume (dnes Rijeka v Chorvatsku). Zde se stal rychle nejprve šéfem cizineckého oddělení, v roce 1938 pak šéfem policie.
[editovat] Boj proti holokaustu
| „ | Chtějí nás přesvědčit, že srdce je pouhý sval, aby nám zabránili činit, jak nám naše srdce a víra káží...[2] | “ |
Když Itálie v roce 1938 vyhlásila přes odpor katolické církve[3] rasové zákony proti Židům, rozhodl se jim Palatucci pomoci, neboť pronásledování Židů odmítal jak z lidských, tak náboženských důvodů.[4][5] Italská protižidovská politika sice neplánovala vyhlazování Židů, nicméně bylo zde riziko vydávání Židů do Německa, zejména pak pokud šlo o židovské uprchlíky z cizích zemí, jakož i možnost, že si Němci likvidaci či vydávání italských Židů vynutí.
Palatucci dospěl k závěru, že mají-li být Židé v bezpečí, musí prostě z Fiume zmizet. Rozhodl se tedy, že většinu nechá „úředně deportovat“ do střední a jižní Itálie, do internačních táborů, nad nimiž budou držet ochrannou ruku jeho strýcové Giuseppe (minorita a biskup Campagna) a částečně i Alfonso (provinciál františkánského řádu v Apulii, jeho podíl byl menší, protože disponoval podstatně menším finančním zázemím).
Palatucci velmi obratně působil tak, aby na nezasvěcené úředníky, před nimiž nemohl akci utajit, udělal dojem, že jde o regulérní deportace, většina z nich se ovšem nikde neevidovala a deportovaní dostávali falešné doklady, takže v internačních táborech už byli přijímáni jako nežidé. Faktický výsledek byl ten, že Židé končili v bezpečnějších oblastech, zcela mimo evidenci úřadů. O tom, kde vlastně jsou, věděli pouze Palatucciové a několik jejich nejbližších spolupracovníků. Projekt bezchybně fungoval a Židé se v těchto táborech dočkali osvobození od spojeneckých armád. Jedinou vážnou komplikací byly finance - podpora táborů pro tisíce uprchlíků přivedl diecézi i františkánskou provincii na pokraj krachu, prostředky se ale nakonec podařilo sehnat, část z nich poskytl papež Pius XII.[6][7]
Palatucci též začal shromažďovat na svém úřadu veškerou úřední evidenci o Židech ve Fiume a tamních uprchlických táborech, oficiálně kvůli jejímu prostudování a aby byla po ruce, až bude potřeba, ve skutečnosti ovšem většinu těchto dokumentů okamžitě ničil.
Palatucci si též dokázal minimálně do roku 1943 udržovat přehled o všech větších akcích proti Židům nejen ve Fiume, ale i v Jaderském moři, a pilně je sabotoval. V roce 1939 znemožnil plánované přepadení lodi s 800 židovskými uprchlíky, kterou nacističtí příznivci hodlali zastavit a vrátit do Třetí říše. Na jeho zásah skončili i tito uprchlící v jižní Itáli v bezpečných táborech. Pravidelně informoval židovské představitele o plánovaných „lovech na Židy“, takže se skrývající členové jejich komunity měli vždy čas přemístit a ukrýt.
Když Itálie v roce 1943 kapitulovala, Fiume obsadili Němci. Palatucci zůstal hlavou místní policejní správy, ovšem ztratil většinu pravomocí. Patrně teprve nyní si nacisté a jejich kolaboranti uvědomili, že s Palutuccim „nebude něco v pořádku“: když jej požádali o dokumentaci týkající se Židů ve Fiume, dodal jim pouze zlomek předpokládaných dokumentů, který navíc obsahoval pouze údaje o židovských rodinách, které už dávno emigrovaly (všechny ostatní dokumenty již byly dávno zničeny). Židé, kterých mělo podle nacistů ve Fiume žít na 3500, nebyli většinou k nalezení, stejně jako většina Židů z uprchlických táborů.
Brzy se stalo veřejným tajemstvím, že zatčení policejního šéfa je pouze otázkou času. Švýcarský konzul v Terstu, blízký Palatucciho přítel, mu dal nevyplněné vízum a doporučil mu, ať urchleně zmizí do Švýcarska. Palatucci vízum přijal, nicméně dal je své snoubence (Židovce) a ve Fiume a v úřadu setrval. Pokračoval v zachraňování Židů a spolupracoval s hnutím odporu.
13. září 1944 byl Palatucci zatčen gestapem a krátce poté odsouzen k smrti „pro zradu a spiknutí“. Rozsudek byl posléze na nátlak jeho přátel a známých z vysokých vrstev italské společnosti a církevních a diplomatických kruhů změněn na deportaci do Dachau (provedena 22. října 1944), kde jako vězeň č. 117 826 později zemřel, podle některých zdrojů na podvýživu, podle jiných zastřelen dozorci.[8]
[editovat] Odkaz a pocty
Palatucci patří mezi nejúspěšnější zachránce Židů během holokaustu. Odhaduje se, že v průběhu svého sedmiletého úsilí zachránil podnik Palatucciů více než 5000 Židů.[9] Protože však pracoval v přísném utajení a jeho hlavní architekt zemřel v Dachau, stal se známým poměrně pozdě. Izraelská komise Jad Vašem oficiálně vyhlásila Giovanniho Spravedlivým mezi národy v roce 1990. Římskokatolická církev otevřela v roce 2004 proces jeho blahořečení.
Bylo po něm pojmenováno několik ulic, náměstí a parků.
Amos Luzzatto, prezident Unie italských židovských společenství, se na adresu Palatucciho vyjádřil takto:
| „ | Byly zde dvě formy hrdinství. První, které vzešlo s neočekávaných potřeb a impulsů, a Palatucciho každodenní hrdinství, které bylo stále znovu a znovu opakováno a potvrzováno tváří v tvář jistotě smrtelného nebezpečí. Jako součást bezpečnostních struktur si policejní šéf musel být vědom rizika. Jednal s vědomím, že je na cestě k sebeobětování. Podle něj se vyplatilo dát svůj život i jen za jediného člověka.[10] | “ |
[editovat] Odkazy
[editovat] Související články
- Alfonso Palatucci
- Giuseppe Maria Palatucci
[editovat] Externí odkazy
- (cs) Giovanni Palatucci na WebTolerance
- (it) Giovanni Palatucci
- (en) New book tells story of young Italian police officer who saved five thousand Jews - článek a stručný zpravodajský šot
- (en) Giovanni Palatucci na stránkách rodu Palatucciů
- (en) Článek z Jerusalem Post, angl.
- (en) Článek na Catholic Culture
[editovat] Literatura o Palatuccim
- Goffredo Raimo: A Dachau, per amore. Giovanni Palatucci. Montella (AV) 1992.
- Luigi Parente, Francesco Saverio Festa: Giovanni Palatucci. La scelta, le differenze, Mephite, Avellino,2004
- Angelo Picariello: Capuozzo, accontenta questo ragazzo. La vita di Giovanni Palatucci. San Paolo edizioni, Cinisello Balsamo, 2007
[editovat] Reference
- ↑ http://palatucci.com/_wsn/page4.html
- ↑ A Brief Biography of Giovanni Palatucci (1909 – 1945) od Antidefamační ligy, str. 1, dostupné: http://www.adl.org/education/curriculum_connections/palatucci/Biography%20of%20Palatucci%20Handout.pdf (navštíveno 12. 5. 2008)
- ↑ Katolická církev obecně odsoudila rasismus i antisemitismus jako neslučitelný s křesťanskou vírou v řadě kázání svých nejvyšších představitelů (včetně např. papeže Pia XI.), encyklikách (Mit brennender Sorge v roce 1937) i výnosech Svatého officia (1928); Svatý stolec a Pius XI. osobně se snažili zabránit zavedení rasových zákonů v Itálii a tvrdě je kritizovali, viz F. X. Halas: Fenomén Vatikán, CDK, Brno 2004, ISBN 80-7325-034-9; str. 386-395
- ↑ Chtějí nás přesvědčit, že srdce je pouhý sval, aby nám zabránili činit, jak nám naše srdce a víra káží...; A Brief Biography of Giovanni Palatucci (1909 – 1945) od Antidefamační ligy, str. 1, dostupné: http://www.adl.org/education/curriculum_connections/palatucci/Biography%20of%20Palatucci%20Handout.pdf (navštíveno 12. 5. 2008)
- ↑ Giovanni Palatucci měl víru v Boha a v nespravedlivě pronásledovaných Židech viděl Krista. - msgre. Giuseppe Amato, asistent biskupa Palatucciho, podle Antonio Gaspari: Uncovered: Correspondence Of Pius XII, dostupné: http://www.catholicculture.org/library/view.cfm?recnum=4685 (navštíveno 11. května 2008)
- ↑ http://www.catholicculture.org/library/view.cfm?recnum=4685
- ↑ http://res.claritatis.cz/?id=2457 Židovský hitorik Martin Gilbert v rozhovoru na stránkách Res Claritatis
- ↑ A Brief Biography of Giovanni Palatucci (1909 – 1945) od Antidefamační ligy, str. 1, dostupné: http://www.adl.org/education/curriculum_connections/palatucci/Biography%20of%20Palatucci%20Handout.pdf (navštíveno 12. 5. 2008
- ↑ http://isurvived.org/Rightheous_Folder/Palatucci_Giovanni.html
- ↑ http://www.ewtn.com/vnews/getstory.asp?number=1947
