Friedrich Paulus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Friedrich Wilhelm Ernst Paulus (* 23. září 1890, Breitenau – † 1. února 1957, Drážďany) byl německý generál a později polní maršál v druhé světové válce. Proslul jako velitel německé 6. armády, která byla koncem roku 1942 obklíčena sovětskými vojsky v průběhu bitvy o Stalingrad.
Obsah |
[editovat] Dětství a mládí
Paulus se narodil v Breitenau jako syn místního učitele. Po ukončení školní docházky se neúspěšně pokoušel o kariéru kadeta císařského námořnictva, později studoval právo na univerzitě v Marburgu. Studia však nedokončil a v únoru 1910 vstoupil jako důstojnický kadet do 111. pěšího pluku císařské armády. Oženil se 4. července 1912 s Elenou Rosetti-Solescu.
[editovat] Vojenská kariéra
[editovat] První světová válka
Na začátku války byl Paulusův pluk nasazen ve Francii v oblasti pohoří Vogézy a u Arrasu. Později působil jako štábní důstojník jednotek horských myslivců v Makedonii, Francii a Srbsku. Válku zakončil jako kapitán.
[editovat] Meziválečné období
Do roku 1933 působil na různých vojenských postech, mezi lety 1934-35 jako velitel motorizovaného pluku a v říjnu 1935 byl jmenován náčelníkem štábu velitelství tankových jednotek. V únoru 1937 byl jmenován náčelníkem štábu Guderianova XVI. motorizovaného sboru. V květnu 1939 byl povýšen do hodnosti generálmajora a stal se náčelníkem štábu 10. armády.
[editovat] Druhá světová válka
Po zahájení válečných operací působila 10. armáda nejprve v Polsku, později v Nizozemí a Belgii. Poté došlo ke změně označení a z 10. se stala 6. armáda. V srpnu 1940 získal hodnost generálporučíka a v následujících měsících byl jmenován zástupcem náčelníka generálního štábu německé armády. V této době pracoval na vytvoření plánu útoku na Sovětský svaz.
V lednu 1942 byl Paulus jmenován velitelem 6. armády, která v té době působila na východní frontě. V létě a na podzim téhož roku byla 6. armáda nasazena v rámci skupiny armád Don při ofenzívě na jižním úseku fronty. Od října 1942 se účastnila bitvy o Stalingrad a zde byla také o měsíc později obklíčena sovětskými vojsky. Německé velení se sice pokusilo obklíčenou armádu zásobovat letecky, ale pokračující ruská protiofenzíva ve směru na Rostov na Donu a nedostatečné kapacity transportního letectva byly příčinou špatného zásobování municí, palivem i jídlem. Koncem ledna 1943 přestala 6. armáda existovat a její zbytky, včetně velitele F. Pauluse upadly do sovětského zajetí. Dne 30. ledna 1943 byl Paulus povýšen Adolfem Hitlerem do nejvyšší vojenské hodnosti a den poté (31. ledna 1943) se tak stal prvním polním maršálem v německé válečné historii, který upadl do zajetí. V sovětském zajetí se Paulus stal kritikem nacistického režimu.
[editovat] Poválečné období
V roce 1953 byl Paulus propuštěn ze sovětského zajetí a poslední léta svého života působil ve východní části obsazeného Německa jako policejní inspektor. Zemřel v roce 1957 v Drážďanech.
| Polní maršálové Třetí Říše |
|---|
|
Werner von Blomberg | Fedor von Bock | Eduard Böhm-Ermolli | Walter von Brauchitsch | Ernst Busch | Wilhelm Keitel | Ewald von Kleist | Günther von Kluge | Georg von Küchler | Wilhelm von Leeb | Wilhelm List | Erich von Manstein | Walter Model | Friedrich Paulus | Walter von Reichenau | Erwin Rommel | Gerd von Rundstedt | Ferdinand Schörner | Maximilian von Weichs | Ervin von Witzleben |
