František Kramář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

František Vincenc Krommer, též František Kramář (27. listopadu 1759, Kamenice u Jihlavy – 8. ledna 1831, Vídeň) byl český hudební skladatel.

[editovat] Život a tvorba

František se narodil 27. listopadu 1759, v matrice byl zapsán s příjmením Kramarz. Ale to již jeho rodiče i strýc používaly poněmčený tvar Krommer, či zkráceně Kromer. V rodině nebyla nouze o hudební talent a mladý František nastoupil do učení u strýce Antonína Matyáše Krommera, učitele hudby a ředitele kůru v Tuřanech u Brna.

Další cesta ke slávě se odvíjela v rámci tehdejší říše, ale dnes jeho stopy hledáme v zahraničí. Pro krátké praxi ve Vídni následovalo Maďarsko, kde to byla nejprve kapela hraběte Styruma v Szimonthurnu, pak následovala Pécs (česky Pětikostelí), kde byl ředitelem kůru, pak působil jako kapelník plukovní hudby hraběte Grassalkoviče.

Po rozpuštění kapely se věnoval především skládání. Jako znamenitý komponista se věnoval zvlášť skladbám pro dechové soubory, skladby pro klarinet, hoboj a orchestr, známá je i partitura pro dva klarinety, dva lesní rohy a dva fagoty. Složil na 160 opusů, přes 100 kvartetů, 40 koncertů a 5 symfonií. Ve své skladatelské činnosti navazoval na Mozarta a Beethovena, byla pro něj typická bohatá melodičnost, využívající i českých lidových prvků. Stal se předchůdcem stylu raného biedermayeru. Ale s tím ani tehdy dlouho nevydržel a ucházel se o místo houslisty ve dvorní kapele. A tam se jeho kariéra začala obracet vzhůru.

Roku 1815 byl jmenován po smrti krajana Leopolda Koželuha dvorním skladatelem a kapelmeistrem dvorní komorní hudby. Krommer je poslední, komu císař tento titul udělil. V této funkci císařského kapelníka a skladatele se vydal na cestu po Evropě a koncertoval v Itálii i Francii. Jeho obliba byla tak veliká, že mu byla udělena řada titulů a členství v akademiích.

Po svůj celý život až do pozdního věku udržoval styk s domovem. Naposledy navštívil rodný kraj v roce 1829, jako sedmdesátiletý. Krommer zemřel 8. ledna 1831 ve Vídni.