Fenol
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Fenol | |
|---|---|
  |
|
| Obecné | |
| Systematický název | fenol |
| Triviální název | kyselina karbolová |
| Ostatní názvy | benzenol,hydroxybenzen |
| Latinský název | |
| Anglický název | |
| Německý název | |
| Funkční vzorec | C6H5OH |
| Sumární vzorec | C6H6O |
| Vzhled | |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 108-95-2 |
| Registrační číslo EINECS | |
| SMILES | |
| InChI | |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 94,11 g/mol |
| Molární koncentrace cM | |
| Teplota tání | 40,5 °C |
| Teplota varu | 181,7 °C |
| Teplota sublimace | |
| Teplota rozkladu | |
| Teplota změny krystalové modifikace | |
| Teplota skelného přechodu | |
| Hustota | 1,07= g/cm³ |
| Viskozita | |
| Dynamický viskozitní koeficient | |
| Kinematický viskozitní koeficient | |
| Index lomu | |
| Tvrdost | |
| Kritická teplota | °C |
| Kritický tlak | hPa |
| Kritická hustota | |
| Disociační konstanta pKa | 9,95 |
| Disociační konstanta pKb | |
| Rozpustnost ve vodě | 8,3 g/100 ml (20 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
|
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech |
|
| Součin rozpustnosti | |
| Teplota hoření | °C |
| Meze výbušnosti | |
| Relativní permitivita | |
| Tlak páry | |
| Van der Waalsova konstanta pro stavovou rovnici | |
| Izoelektrický bod | |
| Součinitel elektrické vodivosti | |
| Součinitel tepelné vodivosti | |
| Součinitel elektrického odporu | |
| Součinitel délkové roztažnosti | |
| Součinitel objemové roztažnosti | |
| Měrná vodivost | |
| Měrný elektrický odpor | |
| Ionizační energie | |
| Povrchové napětí | |
| Průměrný výskyt | |
| Rychlost zvuku | |
| Krystalová struktura | |
| Hrana krystalové mřížky | |
| Koordinační geometrie | |
| Tvar molekuly | |
| Dipólový moment | |
| Standardní slučovací entalpie ΔfH | |
| Entalpie tání ΔHt | |
| Entalpie varu ΔHv | |
| Entalpie rozpouštění ΔHv | |
| Entalpie sublimace ΔHv | |
| Standardní molární entropie S | |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔfG | |
| Měrné teplo | |
| Izobarické měrné teplo cp | |
| Izochorické měrné teplo cV | |
| R-věty | |
| S-věty | |
| NFPA 704 | |
| Číslo RTECS | |
| Teplota vznícení | 715 °C |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Fenol, dříve nazývaný kyselina karbolová, je za normálních podmínek bezbarvá pevná krystalická látka zapáchající po dehtu. Složení vystihuje vzorec C6H5OH, molekulu tvoří hydroxylová skupina napojená na uhlovodíkový zbytek z benzenu nazývaný fenyl. To znamená, že fenol je aromatická sloučenina.
Obsah |
[editovat] Výroba
Fenol se vyrábí částečnou oxidací benzenu nebo kyseliny benzoové kumenovou metodou nebo Raschigovým procesem. Lze jej také získat jako jeden z mnoha produktů při oxidaci uhlí.
[editovat] Vlastnosti
Rozpustnost fenolu ve vodě je omezená, má slabě kyselou reakci, v porovnání s alifatickými alkoholy vykazuje mnohem větší kyselost. Jeho schopnost odštěpovat vodíkový ion H+ je však velmi malá, ten se odštěpuje z hydroxylové skupiny, poté vzniká velmi rozpustný fenoxidový anion C6H5O-.
[editovat] Fenoly
- Podrobnější informace naleznete v článku Fenoly.
Jako fenoly označujeme velkou skupinu látek, jejichž základem je právě aromatické jádro a hydroxylová skupina. Jedná se vlastně o skupinu alkoholů.
[editovat] Použití
Vzhledem ke svým antiseptickým účinkům se používá k výrobě různých antiseptik, používal jej již Joseph Lister., dále k výrobě léků, je počáteční surovinou při průmyslové výrobě aspirinu, herbicidů a syntetických pryskyřic, např. bakelitu.
