Fenol
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fenol | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | fenol |
Triviální název | kyselina karbolová |
Ostatní názvy | benzenol,hydroxybenzen |
Latinský název | |
Anglický název | |
Německý název | |
Funkční vzorec | C6H5OH |
Sumární vzorec | C6H6O |
Vzhled | |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 108-95-2 |
Registrační číslo EINECS | |
SMILES | |
InChI | |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 94,11 g/mol |
Molární koncentrace cM | |
Teplota tání | 40,5 °C |
Teplota varu | 181,7 °C |
Teplota sublimace | |
Teplota rozkladu | |
Teplota změny krystalové modifikace | |
Teplota skelného přechodu | |
Hustota | 1,07= g/cm³ |
Viskozita | |
Dynamický viskozitní koeficient | |
Kinematický viskozitní koeficient | |
Index lomu | |
Tvrdost | |
Kritická teplota | °C |
Kritický tlak | hPa |
Kritická hustota | |
Disociační konstanta pKa | 9,95 |
Disociační konstanta pKb | |
Rozpustnost ve vodě | 8,3 g/100 ml (20 °C) |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
|
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech |
|
Součin rozpustnosti | |
Teplota hoření | °C |
Meze výbušnosti | |
Relativní permitivita | |
Tlak páry | |
Van der Waalsova konstanta pro stavovou rovnici | |
Izoelektrický bod | |
Součinitel elektrické vodivosti | |
Součinitel tepelné vodivosti | |
Součinitel elektrického odporu | |
Součinitel délkové roztažnosti | |
Součinitel objemové roztažnosti | |
Měrná vodivost | |
Měrný elektrický odpor | |
Ionizační energie | |
Povrchové napětí | |
Průměrný výskyt | |
Rychlost zvuku | |
Krystalová struktura | |
Hrana krystalové mřížky | |
Koordinační geometrie | |
Tvar molekuly | |
Dipólový moment | |
Standardní slučovací entalpie ΔfH | |
Entalpie tání ΔHt | |
Entalpie varu ΔHv | |
Entalpie rozpouštění ΔHv | |
Entalpie sublimace ΔHv | |
Standardní molární entropie S | |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔfG | |
Měrné teplo | |
Izobarické měrné teplo cp | |
Izochorické měrné teplo cV | |
R-věty | |
S-věty | |
NFPA 704 | |
Číslo RTECS | |
Teplota vznícení | 715 °C |
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
Fenol, dříve nazývaný kyselina karbolová, je za normálních podmínek bezbarvá pevná krystalická látka zapáchající po dehtu. Složení vystihuje vzorec C6H5OH, molekulu tvoří hydroxylová skupina napojená na uhlovodíkový zbytek z benzenu nazývaný fenyl. To znamená, že fenol je aromatická sloučenina.
Obsah |
[editovat] Výroba
Fenol se vyrábí částečnou oxidací benzenu nebo kyseliny benzoové kumenovou metodou nebo Raschigovým procesem. Lze jej také získat jako jeden z mnoha produktů při oxidaci uhlí.
[editovat] Vlastnosti
Rozpustnost fenolu ve vodě je omezená, má slabě kyselou reakci, v porovnání s alifatickými alkoholy vykazuje mnohem větší kyselost. Jeho schopnost odštěpovat vodíkový ion H+ je však velmi malá, ten se odštěpuje z hydroxylové skupiny, poté vzniká velmi rozpustný fenoxidový anion C6H5O-.
[editovat] Fenoly
- Podrobnější informace naleznete v článku Fenoly.
Jako fenoly označujeme velkou skupinu látek, jejichž základem je právě aromatické jádro a hydroxylová skupina. Jedná se vlastně o skupinu alkoholů.
[editovat] Použití
Vzhledem ke svým antiseptickým účinkům se používá k výrobě různých antiseptik, používal jej již Joseph Lister., dále k výrobě léků, je počáteční surovinou při průmyslové výrobě aspirinu, herbicidů a syntetických pryskyřic, např. bakelitu.