Dračí řád
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dračí řád (Latinsky: Ordo equestris Draconis Hungariae) byl rytířský řád založený roku 1408 nebo 1409 uherským králem a pozdějším římským císařem Zikmundem, podle vzoru Řádu sv. Jiří.
Obsah |
[editovat] Předchůdce řádu
Během turecké expanze sultána Murada I. na Balkán založil srbský rytíř Miloš Obilić tajný Řád draka sv. Jiří. Jeho znakem bylo slunce s dvanácti paprsky, které znázorňovaly dvanáct rytířů, příslušníků řádu. Miloš Obilić byl zpodobňován v přilbě s drakem. Cílem řádu bylo usmrcení sultána Murada I.
15. června 1389 v bitvě na Kosově poli Miloš Obilić pronikl lstí jako domnělý přeběhlík do tureckého ležení. Tam ve stanu sultána Murada I. probodl. Po sultánově smrti byl na příkaz sultánova syna Bajezida I. spolu se všemi srbskými zajatci popraven.
[editovat] Obnovení řádu
Formálním účelem řádu, obnoveného králem Zikmundem, byla obrana křesťanské víry, resp. boj proti nevěřícím (zejména Turkům) a později i proti heretikům (husitům). Faktickým cílem však byla snaha o upevnění královské moci. Zikmund předpokládal, že členové řádu ho budou podporovat v jeho rozhodnutích. Členství v řádu přinášelo šlechticům zvláštní výsady. K privilegiím členů patřila skutečnost, že případný spor mezi členem řádu a králem byl řešen smírčím soudem řádu. Řádní členové měli právo zúčastnit se projednávání státních záležitostí. V případě smrti člena měl král povinnost chránit vdovu a sirotky.
Řád patřil ve své době k nejvýznamnějším světským rytířským řádům. Postupem času se změnil z uzavřeného společenství na reprezentativní a otevřený spolek evropského významu. Po Zikmundově smrti však řád rychle ztratit svůj vliv a prestiž.
[editovat] Insignie
Znakem řádu bylo stočené tělo draka s ocasem obtočeným okolo krku. Na zádech byl drak rozetnut červeným křížem sv. Jiří. Drak symbolizoval nepřátele křesťanství, kříž vítězství Krista nad silami zla. Později se červený kříž oddělil a figurka draka byla pod ním zavěšena.
[editovat] Členové řádu
Řád měl původně dvacet čtyři řádné členy. Mezi ně patřili král, královna Barbora Cellská a dvacet dva šlechtici. Král Zikmund přijímal do řádu především spojence a také příbuzné. V roce 1431 Zikmund významně rozšířil počet členů řádu.
Někteří členové řádu:
- Hermann, hrabě z Celje, otec královny Barbory a jeho syn Fridrich
- Pippo z Ozory
- paladin Mikuláš Gary a jeho bratr Jan Gary
- Arnošt Železný, vévoda rakouský
- Vladislav, polský král
- Vitold, litevský velkokníže
- Štěpán Lazarević, srbský kníže
- Vlad II. Dracul, valašský kníže a jeho syn Vlad III.
- Marsiglio Carrara z Padovy
- Čeněk z Vartenberka
- Hervoja, vojvoda bosenský a vévoda splitský
- Kristián III., vévoda bavorský a král dánský
- Alfonso V., král aragonský a neapolský
- Jindřich V., anglický král
- Oswald von Wolkenstein, německý básník
[editovat] Řád v moderní době
Po Zikmundově smrti se řád postupně propadá do obskurity a jeho novější historie není známa. Nejstarším známým historickým artefaktem je kopie ustavujícího ediktu z roku 1707, jež se nachází v bukurešťské universitě.
Na veřejnosti je znám tzv. „The Imperial and Royal Dragon Court and Order“ (Císařský a královský dračí řád). Tento spolek, jenž by dle svého tvrzení měl být registrován u budapešťského vrchního soudu, se prohlašuje za následovníka Dračího řádu. Jedním z jeho prominentních členů je Michel Lafosse, který se vydává za krále Anglie a Skotska.
[editovat] Externí odkazy
 |
Související články obsahuje Portál Křížové výpravy |
