Demokratická strana (Srbsko)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Demokratická strana - Demokratska stranka - Демократска странка | |
| Založena: | 1919, obnovena 1989 |
| Barvy: | žlutá (modrá a žlutá) |
| Politické ideologie: | sociální demokracie |
| Politické zařazení: | středové až levicové |
| Současný předseda: | Boris Tadić |
| Evropská strana: | Strana evropských socialistů, Socialistická internacionála |
| Aktuální volební výsledek: | 25,6% (volby do srbského parlamentu 2007) |
| Webové stránky: | www.ds.org.yu |
Demokratická strana (srbsky Demokratska stranka, демократска странка) je největší prodemokratická strana v Srbsku. Jejím současným předsedou je Boris Tadić, který je od června 2004 také prezidentem republiky. Demokratická strana v současnosti má 64 poslanců v Poslanecké sněmovně a 37 poslanců v Shromaždění Autonomní oblasti Vojvodina (podle výsledků vole z 21. ledna 2007). Demokratická strana získala v těchto volbách druhé místo.
Zoran Đinđić, první předseda srbské vlády, v období po svržení režimu Slobodana Miloševiće byl členem a předsedou Demokratické strany.
DS je současně vládnoucí strana, v centrálním Srbsku je v koalici s Demokratickou stranou Srbska (Vojislav Koštunica) a stranou G17 plus (Mlađan Dinkić). Podobné postavení má i ve Vojvodině.
Strana se hlásí k základům sociálně demokratické politiky, v praxi i k sociálnímu liberalismu (je tedy rozkročena od levého k pravému středu). Skládá se ze tří menších uskupení a je proevropsky zaměřená.
Demokratická strana od obnovení její činnosti v roce 1990 přežila celou řadu štěpení a odchodů svých významných politiků. Prakticky všichni nynější politici v Srbsku, kteří se hlásí k demokratickým principům, byli dříve členové Demokratické strany.
Obsah |
[editovat] Dějiny
Demokratická strana byla původně založena 16. února 1919 v Sarajevu a hrála významnou roli v předválečné Jugoslávii, i když u moci byla jen krátce, a to hned dvakrát, v letech 1919 a 1924.
Původně stál v jejím čele Ljubomir Davidović, po jeho smrti v roce 1940 se stal lídrem Milan Grol.
Po druhé světové válce ve volbách v listopadu roku 1945 uspěl Svaz SKJ a ten následně zakázal všechny ostatní politické strany, včetně DS.
[editovat] Obnovení působení v 90. letech
Zakládací kongres se uskutečnil 3. února 1990. Předsedou byl zvolen Dragoljub Mićunović, a za předsedu výkonné rady pak Kosta Čavoški. Strana se zúčastnila prvních protivládních demonstrací. Koncem roky 1990 se uskutečnily první vícestranické volby, a Demokratická strana získala 7 poslanců (měla své kandidáty v 176 z 250 volebních okruhů). Několik dní před volbami stranu opustili Nikola Milošević a Kosta Čavoški, ti následně zakládají novou Srbskou liberální stranu.
V roce 1992 se v souvislosti s možností založení opoziční koalice DEPOS (s jinou opoziční stranou SPO - Srbské hnutí obnovy), odštěpila skupina v čele s Vojislavem Koštunicou, která zakládá Demokratickou stranu Srbska. Na kongresu v roce 1994, předsedou strany byl zvolen Zoran Đinđić.
[editovat] Demonstrace v letech 1996/97
V létě roku 1996, byla založena koalice Zajedno (Společně). Byla to koalice Demokratické strany (DS), Srbského hnutí obnovy (SPO), Občanského svazu Srbska (GSS) a Demokratické strany Srbska (poslední se v koalici zúčasnila pouze federálních voleb). Po federálních volbách DSS vystoupila z koalice, a tak se teď už tříčlenná koalice zúčasnila lokálních voleb, na kterých zvítězila v několika městech v Srbsku. Režim neuznal výsledky voleb, což vedlo k tříměsíčním protestům. Konečně, začátkem roku 1997 byly výsledky uznány.
[editovat] Vítěství DOS-u
Na začátku ledna 2000 vzniká koalice Demokratické opozice Srbska (DOS), což je seskupení celkem 18 dalších stran, mezi ně patřila právě i DS. Za kandidáta na prezidentskou funkci vybrala koalice 24. září 2000 Vojislava Koštunicu. Ten sice ve volbách zvítězil, avšak tyto výsledky opět nebyly uznány. Následovaly proto opět mnohé protesty v srbských městech. Ústavní soud nakonec ale rozhodl ve prospěch Koštunici, což hlavně uvítalo mnoho protestujících.
[editovat] Đinđićova vláda
Demokratická opozice Srbska ve volbách do poslanecké sněmovny (Skupštiny) Srbska 23. prosince 2000 uspěla a získala dvoutřetinovou většinu v parlamentu. Za předsedu nové vlády Srbska je zvolen Zoran Đinđić.
Strana jugoslávského předsedy Koštunici, DSS, v srpnu 2001 opustila seskupení DOS a odešla i z vlády. To zahájilo velkou krizi vládní koalice, avšak premiér Đinđić udržel většinu v zákonodárném sboru a koaliční vláda tak fungovala i nadále.
[editovat] Atentát na Đinđiće a konec DOS-u
12. března 2003 se odehrál atentát na Đinđiće, při kterém byl premiér zabit. Pohřeb se konal o tři dny později v Bělehradě. Ve funkci byl nahrazen Zoranem Živkovićem, který se stal také i předsedou DS.
DOS se rozpadl na podzim roku 2003, kdy vláda ztratila většinu v poslanecké sněmovně. Vypsány jsou proto předčasné volby na 28. prosince. V té však DS neuspěla a získala pouhých 37 křesel. Vládní koalici vytvořily strany DSS, G17+, SPO-NS a SPS.
[editovat] Nové vedení
Na prosincových volbách se stal Boris Tadić, místopředseda DS a tehdejší ministry obrany SCG předsedou poslaneckého klubu strany v poslanecké sněmovně. V řádných volbách v únoru 2004 byl pak volen nový lídr DS, kde Tadić zvítězil drtivou většinou. Dále jsou zvoleni i čtyři místopředsedové, Nenad Bogdanović, Bojan Pajtić, Dušan Petrović i Slobodan Gavrilović.
Tadić se stal kandidátem DS na funkci prezidenta Srbska do voleb, které se následně konaly v červnu 2004. Zvítězil nakonec v jejich druhém kole 27. června, kdy porazil kandidáta Srbské radikální strany, Tomislava Nikoliće.
Ve volbách do poslanecké sněmovny (Národní skupštiny) 21. ledna 2007 byla DS součástí koalice se stranou Rasima Ljajića.
