Chotěboř
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chotěboř | |
---|---|
znak |
|
status: | město |
NUTS 5 (obec): | CZ0611 568759 |
kraj (NUTS 3): | Vysočina (CZ061) |
okres (NUTS 4): | Havlíčkův Brod (CZ0611) |
obec s rozšířenou působností: | Havlíčkův Brod |
pověřená obec: | Chotěboř |
historická země: | Čechy |
katastrální výměra: | 54,05 km² |
počet obyvatel: | 9 739 (2005) |
zeměpisná šířka: | 49° 43' 15" s. š. |
zeměpisná délka: | 15° 40' 13" v. d. |
nadmořská výška: | 515 m |
PSČ: | 583 01 |
zákl. sídelní jednotky: | 9 |
místní části: | 24 |
katastrální území: | 9 |
adresa městského úřadu: | Městský úřad Chotěboř Trčků z Lípy 69 583 01 Chotěboř |
starosta / starostka: | Ing. Tomáš Škaryd |
Oficiální web: http://www.chotebor.cz E-mail: mu@chotebor.cz |
Chotěboř je město v Kraji Vysočina. Na rozdíl od mnoha jiných středověkých měst se nenachází v blízkosti žádný vodní tok. Rozkládá se (vč. místních částí) na 5405 hektarech, centrum v nadmořské výšce 515 m je na 49,72 stupni sev. šířky a 15,67 stupni východní délky. Žije zde 9 739 obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Obsah |
[editovat] Historie města
Město se rozkládá na západním okraji Českomoravské vrchoviny v oblasti s výskytem stříbrné a uranové rudy. V těchto místech byla odbočka z Libické stezky (Čáslav – Žďár nad Sázavou) směrem na Smilův Brod. Původní osada s kostelíkem stála podle dochovaných nálezů už ve 12. století. Název obce se odvozuje od Chotěborova dvorce, pravděpodobně šlo o Chotěbora ze Vchynic.
První doložená písemná zmínka je z r. 1265, kdy majitel panství Smil z Lichtenburka věnoval kapli sv. Jakuba Většího klášteru ve Žďáru nad Sázavou. Úspěšná těžba vedla k rozvoji osady a posléze i povýšení na městečko Chotebors civitas r. 1278 za vlády krále Přemysla Otakara II.. Český král Jan Lucemburský městečko r. 1329 koupil a r. 1331 ho udělením jihlavského městského práva povýšil na město. Za vlády jeho následovníka Karla IV. byl r. 1350 Chotěboři udělen městský znak (erb zemí Koruny české) a r. 1356 povolení vybudovat hradby. Jako věnné město českých královen byla Chotěboř v majetku královského rodu až do r. 1393.
Pohnutou historii zažili místní občané za husitských válek. Nejprve jej v lednu r. 1421 dobyl a poškodil táborský kněz Petr Hromádka z Jistebnice. Brzy ale město oblehlo katolické vojsko a místní husitská posádka se 2. února 1421 vzdala za příslib volného odchodu. Obléhatelé ale slovo nedodrželi a 300 zajatců upálili ve stodole. Tragickou událost připomíná malý pomníček.
Rozkvět města nastal za vlády Trčků z Lípy, kteří město vlastnili od r. 1497 až do r. 1634, kdy za třicetileté války upadli u císaře Ferdinanda II. v nemilost a panství jim bylo zabaveno. Další majitéle se rychle střídali. Za zmínku stojí Kinští, za jejichž vlády byla r. 1702 zdejší tvrz přestavěna na barokní zámek později doplněný o anglický park. V roce 1836 ho získali Dobřenští z Dobřenic, kteří jej vlastní dodnes.
Rozvoj města v 19. století ovlivnily i požáry v r. 1800 a zejména v r. 1832, kdy byla zničena většina domů na náměstí, vnitřní město i předměstích. Nové kamenné domy už neměly podloubí a byly také pobořeny i zbylé brány, poslední pozůstatky středověkého opevnění. Po bouřlivých událostech v polovině 19. století a následných reorganizacích byl v r. 1849 zřízen Okresní soud v Chotěboři, spadající pod krajský soud v Kutné Hoře. V roce 1850 pak vzniklo i Okresní hejtmanství pro soudní okresy Chotěboř a Habry.
Bohatý byl i kulturní a společenský život té doby. Nevyhovující dvoj a později čtyřtřídní škola byla přemístěna do nové budovy (základní kámen položen 1865, výuka od r. 1869), později je následovala chlapecká (1876) a dívčí (1890) měšťanská škola, gymnázium (1921), střední zemědělská technická škola (1960) – dnes obchodní akademie a vyšší odborná škola. Postupně vznikaly i různé spolky – dodnes existující pěvecký spolek Doubravan (1862), divadelní spolek Palacký (1869-1914), sbor dobrovolných hasičů (1878), sokolská jednota (1882), městské vlastivědné muzeum (1885) aj.
Po hospodářské stránce byla Chotěboř pod dlouhou dobu zemědělským městem. Postupnému rozvoji průmyslu (především textilní a dřevozpracující) napomáhalo mj. i založení pošty (1850), která zajišťovala přepravu cestujících i zásilek koňskými potahy (do Golčova Jeníkova a Hlinska), vybudování silnice do Německého Brodu (1868), dokončení železniční trati Německý Brod – Rosice nad Labem (1871), zprovoznění městské elektrárny (1911) a zavedení autobusových linek (1923). Z novodobých průmyslových podniků stojí za zmínku Závody elektrotepelných zařízení (ZEZ) Praha, jejichž pobočný závod se v Chotěboři zabýval výzkumem a vývojem vysokofrekvenčních indukčních ohřívačů pro kovárny a průmyslových manipulačních robotů (dnes ROBOTERM). V letech 1955–1959 probíhala v okolí nedalekého 'Horního mlýna těžba uranových rud. Pozdější geologické průzkumy v 90. letech minulého století potvrdily nerentabilnost a k obnovení těžby nedošlo.
Poslední smutnou kapitolou v historii města byl konec 2. světové války. Dne 5. května 1945 obsadili povstalci město, odzbrojili místní německý oddíl a následně pak převzali i muniční sklad v nedalekém Bílku. Odtud pak byla vypravena dvě auta s mužstvem proti německým oddílům v oblasti Ždírce a Krucemburku. Nedaleko Sobíňova ale narazili na velký německý transport. Došlo k přestřelce s tragickými následky – 29 padlých Čechů a 7 raněných. Německé jednotky pak obsadily město a krutě se mstily až do 9. května, kdy se začaly přesouvat směrem na Čáslav.
[editovat] Významné památky ve městě
[editovat] Zámek
Z původního sídla majitelů chotěbořského panství (tvrze) se do dnešních dnů nedochovalo nic. V době, kdy byla Chotěboř v majetku českých králů, a i v pozdějším období, kdy její vlastníci byli představitelé zámožnějších rodů, nebyla využívána jako sídlo majitele, ale především k hospodářsko-správním účelům. Jako sídlo sloužila pak ještě krátce v 17. století chudému rodu Rašínů. Po smrti posledního z nich r. 1660 tvrz chátrala a pravděpodobně byla zničena požárem r. 1692. Další majitel (Vilém Leopold Kinský) se pak rozhodl postavit na místě zničené tvrze nové honosnější sídlo – dnešní zámek. Umístění původní tvrze není spolehlivě doložitelné, ale podle archeologických průzkumů lokality stojí zámek pravděpodobně přímo na jejich základech. Léta kdy stavba probíhala se dají určit jen z chronogramů Magno trIno DeoConseCrat (=1701) a Magno Deo CapeLLa Ista ornata est (=1701) v portálu zámecké kaple Nejsvětější trojice a apodle letopočtu MDCCII (=1702) v portálu hlavního průčelí. Stavba je převážně ve stylu raného baroka a má podobu čtyřkřídlé jednopatrové budovy s uzavřeným nádvořím.
Další majitelé se rychle střídali. V roce 1836 pak panství přešlo sňatkem do rukou Dobřenských z Dobřenic. Za jejich vlády byla provedena přestavba části prvního patra do novorenesančního stylu (1865–1870), zřízení rozsáhlého anglického parku se vzácnými dřevinami (1870–1875) a dále pak rekonstrukce po požáru z 25. února 1927. Dobřenští vybudovali také rodinný hřbitov, vzdálený asi 1 km od zámku.
Poslední majitelé (Jan Maxmilián Dobřenský a jeho žena Leopoldina roz. Lobkovicová) v roce 1948 odešli do Kanady a zámek převzal stát. Po roce 1948 se využívání zámku měnilo (byty, hudební škola, jídelna státního statku), takže z původního mobiliáře se mnoho nedochovalo. Od r. 1952 je zámek sídlem Městského muzea, které si ho v r. 1966 převzalo do správy a nechalo provést nutné opravy. V těch pak pokračovali Dobřenští, kterým byl zámek 15. července 1992 vrácen. Městské muzeum zde sídlí dodnes, takže se zámek opět stal kulturním centrem a místem setkávání místních občanů i návštěvníků Chotěboře.
[editovat] Turisticky významné objekty v blízkém okolí
[editovat] Sport
- Lyžařský areál „Svatá Anna“ - web zde
- Zimní a letní stadion
[editovat] Další zajímavosti
- Přírodní památka Písník u Sokolovce nad údolím řeky Doubravy
- Přírodní rezervace Údolí Doubravy - mezi Bílkem a Chotěboří
- Vyhlídky na Doubravu - Sokolohrady a Čertův stolek
- CHKO Železné hory - hraničící s Chotěboří
- Přírodní rezervace Niva Doubravy - mezi Bílkem a Sobíňovem
- Přírodní rezervace Mokřadlo - u Hařilovy Lhotky katastr Bezděkov
- Přírodní rezervace Zlatá louka - u obce Podmoklany, Sloupno a Bezděkov.
[editovat] Slavní rodáci a osobnosti
- Ignát Herrmann - český spisovatel, humorista a redaktor
- František Sláma - slezský buditel, spisovatel a politik
- František Xaver Boštík - básník, spisovatel, fotograf
[editovat] Místní části
[editovat] Externí odkazy
- www.chotebor.cz – Oficiální stránky města Chotěboř
- ichotebor.cz – Novinky z Chotěboře a okolí
[editovat] Reference
Mgr. Stanislav Pavlíček (ed.): Chotěboř. Město Chotěboř 2001, 1. vydání, ISBN 80-238-7647-3 (vázané)
Město Chotěboř | |
---|---|
Místní části: Bílek | Dobkov | Chotěboř | Klouzovy | Počátky | Příjemky | Rankov | Střížov | Svinný ZSJ: Marieves |