Burgstall
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Burgstall (Hradisko) jsou zbytky římského opevnění na vrchu poblíž dnes již zaniklé obce Mušov v okresu Brno-venkov.
[editovat] Historické pozadí
Za Markomanských válek, v období vlády císaře Marka Aurelia, dochází k pronikání římských vojsk pod velením samotného císaře za severní břeh řeky Dunaje. Některé prameny uvádějí myšlenku vytvoření nové římské provincie na území Jižní Moravy, kdy se roku 172 n.l. vojska Marka Aurelia vydávají na vojenské tažení podél toku řek Moravy a Dyje, známého jako Markomanské války (přibližně 166-180 n.l.) proti germánským kmenům Markomanům. Doklad tohoto tažení z tábora Karnutum (Carnutum), dnešního Rakouska, je vypodobeno na sloupu pojmenovaném po samotném císaři a umístěného dnes na náměstí Plaza di Colone v Římě (při tomto tažení došlo k jevu označeného Markem Aureliem jako zázrak „Zázračný déšť Marca Aurelia“, kdy římská vojska byla napadena početnějším germánským kmenem a padající hořící déšť zachránil římskou legii před porážkou. Četné nálezy krátkodobých římských táborů (do současnosti je jich objeveno na 25) jednoznačně potvrzují římskou přítomnost na našem území. Jedním z nich je i římské opevnění Burgstall nacházející se dnes v katastrálním území obce Pasohlávky.
[editovat] Popis lokality a archeologický průzkum
Základy tábora se nalézají v těsné blízkosti dnešního rekreačního zařízení. Tábor byl z vojenského hlediska umístěn na místě, které skýtalo dobrý rozhled krajinou a umožňovalo vhodné obranného postavení. Takto postavené tábory poskytovaly střežení významných obchodních cest a center barbarského osídlení.
O pobytu Římanů v této oblasti se ví již dlouhou dobu, neboť místní zemědělci při svých pracech objevovali římské předměty. V roce 1925 začal na Hradisku provádět výkopy jeho majitel Josef Lieber a za tři dny se mu podařilo nalézt první římskou cihlu. Po vybrání asi 30 kusů cihel práce na této lokalitě zastavil. 10 těchto cihel bylo odesláno do Moravského zemského muzea. Pokračovat v nich měla příslušná státní instituce. Státní archeologický ústav zde zahájil výkopové práce v září roku 1927. Tým odborníků vedl zkušený prof. dr. Antonín Gnirs. Podařilo se mu odkrýt plochu o přibližné rozloze 100 x 100 metrů, kde objevil pozůstatky dvou domů - obytné místnosti a lázní. Obsahovaly podpodlažní topení a vodovod, stěny byly omítnuty barevnými omítkami. Podle cihel zde nalezených lze usuzovat, že stavební materiál dodávala vindobonská legie X Gemina Pia Fidelis, jejíž značky se na cihlách nacházely. Ve sbírkách Moravského zemského muzea se nachází ještě úlomek cihly, na níž je otisk kolku ..)GXIII(.., což může znamenat, že jde o cihlu legie XIII Geminae (sídlila ve Vindoboně v l. 98-107) nebo XIIII Geminae Martiae (ve Vindoboně 107-114). Teprve po nich přišla legie X. Z toho je možné usuzovat, že římský vojenský tábor na Mušově – Hradisku vznikl někdy na počátku 2. stol. n.l. Nalezeno zde bylo také velké množství výstroje a výzbroje římské armády, mezi nimi také unikátní spínací destička slavnostního šupinového pancíře (lorica squamata) jezdce X.legie. O době, kdy římská vojska pravděpodobně odešla nám asi nejpřesvědčivější důkaz poskytuje nález mincí s ražbou Septimia Severa (193-211). Lze tedy usuzovat, že armáda z této lokality odešla až nějaký čas po skončení markomanských válek.
Archeologické výzkumy zjistily, že se zřejmě jednalo nikoliv o dočasný tábor,ale o možné trvalé předsunuté postavení římských legií. Nálezy prokázaly rozsáhlý areál s nejen vojenskými, ale i ryze civilními zařízeními. Historikové vyslovili hypotézu, která se přiklání k možné snaze Říma o vybudování nové provincie nazvané jako Markomania. Tuto teorii o rozšíření římského impéria severně od Dunaje podporují současné nálezy nových římských táborů na území Moravy, a to severně od Mušova, Modřice u Brna a roku 2001 odkryté vojenské postavení v Olomouci.
