Bitva u Poltavy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Bitva u Poltavy | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Konflikt: Severní válka | |||||||||||
 Bitva u Poltavy od Denise Martense mladšího, 1726 |
|||||||||||
|
|||||||||||
| Strany | |||||||||||
 Švédsko |
 Rusko |
||||||||||
| Velitelé | |||||||||||
| Carl Gustaf Rehnskiöld | Petr I. | ||||||||||
| Síla | |||||||||||
| 8200 pěchoty, 7800 jízdy a 1000 valašských jezdců • Trén: 200 jezdců, neznámý počet kozáků a 1800 jezdců na dolním toku Vorskly |
asi 25 000 pěchoty a 9000 jízdy; 4000 pěchoty a 16 děl na opevnění • 3000 Kalmyků dorazilo ke konci bitvy; 1000 pěchoty a 1000 jízdy u vsi Jakovcy |
||||||||||
| Ztráty | |||||||||||
| asi 11 000 mrtvých a raněných, 18 108 zajatých | asi 1345 mrtvých a 3290 raněných | ||||||||||
| {{{poznámky}}} | |||||||||||
Bitva u Poltavy byla nejdůležitější bitvou severní války. Ruská vojska vedená carem Petrem Velikým zde 27. června (v dobovém juliánském kalendáři) /8. července 1709 s velkou převahou porazila švédská vojska, v jejichž čele stál maršál Carl Gustaf Rehnskiöld.
Obsah |
[editovat] Pozadí
Roku 1700 začala severní válka mezi Ruskem, Dánskem, Polskem a Saskem na jedné straně a Švédskem na straně druhé. 30. listopadu 1700 utrpěla ruská vojska těžkou porážku v bitvě u Narvy. Protišvédská koalice šla od porážky k porážce. Na začátku roku 1708 zahájil švédský král Karel XII. tažení do Ruska; přidal se k němu ukrajinský hejtman Ivan Mazepa se svými kozáky. I zde dosahoval velkých vítězství (např. v bitvě u Charkova), ale bitva u Lesné (poblíž běloruského Mohyleva) v září 1708 znamenala porážku generála Lewenhaupta a švédské zásobovací kolony, a Švédové tak dostali malé posily a málo potravin. V červnu 1709 začal Karel obléhat Poltavu. Při bitvě na řece Vorskla byl Karel postřelen a velení převzal polní maršál Rehnskiöld. Mezitím se car Petr vydal na pomoc Poltavě. Tentokrát už Rusové byli zkušenější než u Narvy a měli větší šance na vítězství; jejich vojáci dorazili vbrzku a na sever od Poltavy vybudovali opevněný tábor.
[editovat] Bitva
V noci na 27. června / 8. července se začali Švédové připravovat k útoku. Za úsvitu zaútočili na ruské pevnůstky, z nichž některé obsadili; začal tuhý boj. Mezitím generál Alexandr Menšikov vedl silný jízdní útok, ale postavil se mu Rehnskiöld se svými muži. Brzy bylo ukořistěno 14 švédských standart, ale ruská jízda byla odražena. Poté švédská pěchota na levém křídle obsadila otevřený prostor za pevnůstkami proti Petrovu táboru. Mezitím Lewenhaupt napadl ruský tábor, dokud nebyl odvolán Rehnskiöldem, aby zaujal místo s ostatní armádou. Nakonec se k ní připojil. Kolem šesté hodiny ranní se švédské síly chystaly zaútočit na na ruský tábor. Generál Roos, útočící na pevnůstky, byl mezitím obklíčen a vzdal se. Rehnskjöld nakonec zaútočil na Rusy. Ruskému vítězství, již tak téměř jistému, napomohly 3 tisíce Kalmyků, kteří přispěchali před koncem bitvy. Po těžkém boji byly zbytky švédské armády zahnány na útěk na břeh Dněpru, k místu zvanému Perevoločna, kde Švédové 10. července kapitulovali. Rehnskiöld i Lewenhaupt padli do zajetí, v němž zůstali do konce života (1718, resp. 1719).
[editovat] Následky
Bitva u Poltavy znamenala přelom v celé severní válce: Rusko získalo převahu nad Švédskem a stalo se tak skutečnou evropskou velmocí, zatímco Švédsko po století, kdy výrazně určovalo evropské dějiny, čekal úpadek. Bitva u Poltavy byla vedle bitvy u Kircholmu nejhorší porážkou švédských dějin.
Švédové stratili okolo 10 000 mužů; Rehnskiöld a Lewenhaupt padli do ruského zajetí, v němž zůstali do konce života (1718, resp. 1719). Král Karel XII. za pomoci Ivana Mazepy mohl prchnout s několika tisíci muži do moldavské pevnosti Bendery (tehdy součást Osmanské říše). Válka skončila roku 1721 konečnou porážkou Švédska.
[editovat] Zajímavosti
V Poltavě, dnes jednom z oblastních měst Ukrajiny, byl zřízen památník a muzeum poltavské bitvy. V ukrajinštině a ruštině se vžilo rčení „dopadl jak Švédové u Poltavy“, podobné českému „jak sedláci u Chlumce“.
