Bitva u Hradce Králové
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Bitva u Hradce Králové | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Konflikt: Prusko-rakouská válka | |||||||||||
| Soubor:Battle of Königgrätz by Georg Bleibtreu.jpg |
|||||||||||
|
|||||||||||
| Strany | |||||||||||
| dědičné země Habsburků | Prusko | ||||||||||
| Velitelé | |||||||||||
| Ludvík Benedek | král Vilém I. Pruský | ||||||||||
| Síla | |||||||||||
| asi 200 000 mužů | asi 225 000 mužů | ||||||||||
| Ztráty | |||||||||||
| 5700 mrtvých, 7500 pohřešovaných, 7500 raněných, 22000 zajatých | 2 000 mrtvých, 300 pohřešovaných, 7000 raněných | ||||||||||
| {{{poznámky}}} | |||||||||||
Bitva u Hradce Králové, také Bitva na Chlumu či Bitva u Sadové byla rozhodující bitvou Prusko-rakouské války k níž došlo 3. července 1866.
Obsah |
[editovat] Souvislosti
Po nástupu kancléře Otto von Bismarcka v polovině 19. století získalo ve střední Evropě stále větší vliv Prusko. Rozhodujícím momentem bylo obsazení Holštýnského vévodství Pruskem a vyloučení Rakouska z Německého spolku z podnětu Pruska. Odvetou vyhlásilo Rakousko Prusku 17. června 1866 válku.
[editovat] Průběh bitvy
Rakouské a saské jednotky se začaly formovat na pravém břehu Labe již 2. července. Po půlnoci se rozmístily do přibližně půlkruhové linie o délce 10 kilometrů, zahrnující i vrchol Chlum. Část sil byla ponechána v záloze. Proti nim stály tři pruské armády nazývané První, Druhá a Labská armáda, přičemž 2. pruská armáda nebyla v době zahájení bitvy doposud v dotyku s Rakušany.
Bitva začala za rozbřesku 3. července. Během dopoledne mělo Rakousko mírnou převahu. Rakouské dělostřelectvo, vybavené moderními bronzovými čtyř a osmiliberními děly s dosahem několika kilometrů, odráželo nápor 1. pruské armády palbou od obce Lípa.
K obratu došlo v důsledku špatné rakouské taktiky poté, co začala útočit rakouská infanterie. Ve výbavě pěšáků mělo výraznou převahu Prusko, neboť pruští vojáci byli vybaveni novým typem pušek - zadovkami, sestrojené podle N. Dreyse, které již používaly patrony a proto se nabíjely daleko rychleji než zepředu nabíjené rakouské pušky konstrukce J. Lorenze. Klasický rakouský bodákový útok v mohutných praporních srazech se v pruské rychlopalbě hroutil. Dva rakouské armádní sbory (II. a IV.)se také zapletly do z taktického hlediska zbytečného boje o les Svíb o nějž svedly krvavý zápas se 7. pruskou divizí.
Bitvu však rozhodl až příchod 2. pruské armády korunního prince Fridricha Viléma na bojiště. Rakousko ve dvouhodinovém boji o vrch Chlum ztratilo dosavadní převahu a okolo třetí hodiny byl Chlum obsazen Pruskem. Severní armádě hrozilo obklíčení a úplné zničení; proto zahájila ústup na Moravu přes Třebechovice pod Orebem, Holice a Českou Třebovou. Pruská armáda ji vzhledem k vlastnímu oslabení nepronásledovala.
Bitvu dnes připomíná řada památníků. Např. v „Aleji mrtvých“ v lese Svíb, na svahu Chlumu stojící pískovcový sloup se sochou Austrie postavený na památku Baterie mrtvých setníka Augusta van der Groebena, pískovcové mauzoleum u Lípy a muzeum otevřené v roce 1936 u příležitosti 70. výročí bitvy.
