Štít
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Štít je obranný prostředek sloužící k odrážení úderů a osobní ochraně vojáků. Štít se drží v ruce. Existují i jiné obranné prostředky, používané ke stejnému účelu – např. brnění, drátěná košile nebo neprůstřelná vesta. Ty se ale nedrží v ruce.
Štíty se vyráběly s různého materiálu. Někdy byly kovové, mnohem častěji se ale používaly jiné materiály – dřevo, proutí, nebo třeba želví krunýř. Policejní štíty jsou vyrobeny z tvrzeného plastu.
Stejně tak byla rozdílná jejich velkost a váha. Používaly se malé, tenké a lehké štíty, stejně jako těžké a velké, které chránily téměř celou postavu (např. husitská pavéza).
Po celý starověk a středověk byl štít častou součástí výzbroje pěchoty i jízdy. Římská armáda využívala štíty jako součást některých bojových formací. Příkladem může být želva, kdy se jednotka pěchoty zcela skryla pod svými štíty a také štítová hradba, která byla složena především z těžké pěchoty a stála nehnutě po celou dobu bitvy.
Po celou dobu své historie měl štít nejen ochrannou, ale i dekorativní funkci. Z maleb na štítu se vyvinul erb. S nástupem palných zbraní přestal štít poskytovat účinnou ochranu, a proto byl z výzbroje armád vypuštěn.
Dnes je štít už jen ve výzbroji některých policejních jednotek.
Obsah |
[editovat] Vývoj štítu
[editovat] Starověké a antické štíty
Zprávy o starověkých štítech jsou velice kusé. Používaly se povětšinou velké štíty chránící celého bojovníka. Těmito velkými štíty byli v Babyloně chránění například lučištníci. Každý lučištník měl proto k dispozici štítonoše. Z Babylonu je také doložen menší bronzový kuželovitý štít.
Řecké štíty byly kulaté, chránící bojovníka do pasu, obvykle vyrobené z bronzu nebo ze dřeva potaženého měděným plechem s velice složitým tepáním na přední straně.
U římských štítů jsou doloženy dva základní typy a to štít obdélníkový a oválný (převzatý od Keltů).
Keltské štíty byly oválné nebo kulaté, vyrobené ze dřeva a vyztužené podélným žebrem a ve středu zesílené kováním.
[editovat] Středověké štíty
Středověké štíty lze v zásadě rozdělit na jezdecké a pěší. Zatímco u těch prvních vývoj vedl k postupnému zmenšování, u těch druhých byl trend přesně opačný. Raně středověké jezdecké štíty byly oválné, od 11. století měly mandlovitý tvar. Byly vyrobeny ze dřeva potaženého surovou kůží a měly středovou kovovou puklici a kovaní na hranách. Pěší štít tohoto období byl vyroben stejně, ovšem bez prohnutí a kruhového tvaru. Ve 12. století zanikla u některých jezdeckých štítů horní zaoblená hrana a štít dostal tvar sférického trojúhelníka, který se postupně zmenšoval a ve 13. století kryl jezdce pouze do pasu. Na některých vyobrazeních z počátku 13. století můžeme sice ještě vidět kapkovitý tvar štítu, ale obecně lze říci že od druhé čtvrtiny 13. století byl tvar štítu víceméně ustálený. Ve 14. století získal štít tvar na výšku postaveného obdélníka s výřezem na pravé straně (z pohledu jezdce) do kterého zakládal jezdec při útoku kopí. Pěší štíty se v tomto období ubíraly dvěma různými směry. Na jedné straně to byly pěstní štítky a na druhé straně velké štíty zejména pro ochranu střelců tzv. bojové pláště a pavézy. V 15. století jezdecké štíty téměř vymizely a jejich místo zastoupil u těžkooděného jezdce masivní hrudní plát – kyrys. Za zmínku stojí pouze lehké dřevěné štíty používané lehkou jízdou tzv. litevské pavézy a tarče, používané zejména při turnajů. Naproti tomu u pěchoty se i nadále zachovalo používání pavéz a objevil se nový a ještě větší typ štítu, tzv. taras, který sloužil především pro střelce z palných zbraní. V průběhu 16. století štíty z výzbrojí evropských armád vymizely a poslední jednotkou která je používala byli za třicetileté války rondašíři. Tato jednotka se však v boji příliš neuplatnila tak byli rondašíři záhy zrušeni.
[editovat] Dnes
Dnes jsou štíty používány policejními a armádními jednotkami. pořádkové jednotky používají průhledné štíty jako ochranu před davem. Jednotky zvláštního určení používají tzv. balistické štíty, jako ochranu před střelbou protivníka, například při průchudu různými chodbami či dlouhými odkrytými prostory. Tyto štíty bývají přizpůsobeny použití v často nepříznivých světelných podmínkách a proto na nich bývá též upevněno světlo.
