Římskokatolická farnost Třebíč-zámek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Římskokatolická farnost Třebíč-zámek
Děkanát	Třebíč
Diecéze	Brněnská
Provincie	Morava
Farář	P. František Puchnar
Obce farnosti:
Budíkovice, Podklášteří, Račerovice, Sokolí, Týn
Adresa
Zámek 1, 674 01 Třebíč
Stav z roku 2007 (X.)

Římskokatolická farnost Třebíč-zámek je jedno z územních společenství křesťanů – římských katolíků v městě Třebíči s farním kostelem bazilikou sv. Prokopa na Podklášteří.

[editovat] Dějiny farnosti

Na počátku dějin zámecké farnosti stojí rozhodnutí Josefa z Valdštejna, představitele třebíčské vrchnosti, vrátit celému zámeckému kostelu jeho původní účel. Stalo se tak roku 1724; předtím náboženským účelům sloužila jen stavebně oddělená „kaple svatého Prokopa“. Schválení olomoucké konzistoře však přišlo až o tři roky později^[1]. V roce 1759 vznikla při zámeckém kostele lokálie; jejím prvním duchovním správcem (lokalistou, kaplanem) byl Filip Zwach^[2].

Zámecká lokálie byla povýšena na farnost roku 1859, třetí farností na území města se však stala až o téměř sto let později, když se Podklášteří připojilo k Třebíči. Začátkem 20. století čítalo území zámecké farnosti 2778 katolíků, 132 nekatolíků a 619 židů^[2].

[editovat] Území farnosti

Farnosti na území města Třebíče

Do farnosti náleží městské části města Třebíče:

Podklášteří,
Týn (s jeho domovem důchodců),
Sokolí,
Račerovice,
Budíkovice.

[editovat] Faráři

Zámeckými faráři^[3] v 18. a 19. století byli: Filip Zwach (1759–1776), Josef Schneider (1776–1780), Ignác Zwach (1781–1810), Antonín Durta (1810–1815), Karel Kotil (1815–1823), Jan Racek (1823–1827), Antonín Schirek (1827–1843), Jan Janoušek (1843–1854), Alois Schrotz (1854–1875)^[4].

[editovat] Zdroje

Související články obsahuje
Portál Třebíč

Římskokatolická farnost Třebíč-zámek na webu Biskupství brněnského,
FIŠER, R., NOVÁČKOVÁ, E., UHLÍŘ, J. Třebíč. Dějiny města I. 1. vyd. Brno : Blok, 1978. 208 s.
JANÁK, J. Třebíč. Dějiny města II. 1. vyd. Brno : Blok, 1981. 224 s.

[editovat] Reference

↑ Fišer, Nováčková, Uhlíř, l. c., str. 167.
↑ ^a ^b Janák, l. c., str. 182.
↑ BOROVÝ, K. Úřední sloh církevní. Příruční kniha praktického úřadování pro katolické duchovenstvo. 2., rozšířené vydání. Praha, 1887. Str. 148: „Lokalisté (v Tyrolsku nazývají se kuráti, v Solnohradsku vikáři) jsou farářové v pravém slova smyslu, byť se v starých dekretech capellani locales nazývají.“
↑ Janák, l. c., 183.