Íránská vlajka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vlajka Íránu

Vlajka Íránu má tři vodorovné pruhy v tradičních íránských barvách, zelené, bílé a červené, bílý pruh je však o něco širší než dva ostatní a zasahuje do nich úzkými obdelníkovými zuby. Na dolním okraji pruhu červeného se vždy jedenáctkrát opakuje stylizovaným arabským písmem bíle psané heslo Bůh je veliký (Alláhu akbar). Uprostřed bílého pruhu je umístěn červený íránský znak. Ten tvoří čtyři malé půlměsíce, obklopující svisle ležící čepel meče, nad kterou je umístěn znak arabského písma nazývaný at-tašdíd. Kresba znaku je stylizace Alláhova jména. Pět hlavních prvků znaku symbolizuje pět základních pilířů islámu a jejich svislá poloha naznačuje cestu k jedinému bohu. Čtyři půlměsíce představují fázi jeho narůstání, tak jak roste islámská víra. Meč znamená sílu a statečnost, která je navíc zesílena znakem at-tašdíd. Podoba znaku zároveň evokuje představu zemského glóbu. Červená barva vlajky znamená revoluci, bílá mír, zelená islám. Dvaadvacetkrát se opakujíci text na okrajích barevných pruhů připomíná 22. bahmán revolučního roku 1357 (11. únor 1979), který je oslavován jako den vítězství íránské revoluce.

I když republika byla v Íránu vyhlášena již 1. dubna 1979, novou íránskou vlajku schválil parlament až 29. července 1980. Do té doby byla používána íránská trikolóra bez císařského lva nebo se lvem bez císařské koruny.