Znětínek
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Znětínek | |
|---|---|
Letecký snímek |
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | 597139 |
| kraj (NUTS 3): | Vysočina (CZ061) |
| okres (NUTS 4): | Žďár nad Sázavou (CZ0615) |
| obec s rozšířenou působností: | Žďár nad Sázavou |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 4,30 km² |
| počet obyvatel: | 207 |
| zeměpisná šířka: | |
| zeměpisná délka: | |
| nadmořská výška: | 554 m |
| PSČ: | 59444 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| místní části: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Znětínek 2 59444 Radostín nad Oslavou |
| starosta / starostka: | Ing. Vratislav Novotný |
| Oficiální web: http://www.nasemorava.cz/obcedetail.asp?id=309 E-mail: znetinek@post.cz |
|
Znětínek je obec v okrese Žďár nad Sázavou nedaleko měst Velké Meziříčí a Nové Město na Moravě.
Obsah |
[editovat] Současnost
Obec Znětínek má zhruba 210 obyvatel a 70 domů. Leží v okrese Žďár nad Sázavou, spadajícímu pod Kraj Vysočina. Poblíž jsou města Velké Meziříčí a Nové město na Moravě, kde se jezdí Zlatá lyže. Krom této akce je město významné tím, že v něm leží okresní nemocnice. Ještě o kousek dál leží město Bystřice nad Pernštejnem s krásným hradem Pernštejn. Mezi další atraktivní místa na Vysočině patří Telč, Zelená hora (obě tyto památky jsou na seznamu UNESCO), nádrže Velké a Malé Dářko. V Jihlavě můžete navštívit krásnou ZOO, aquapark, podzemí, muzeum nebo galerii.
Obec má svůj vlastní zdroj pitné vody a vlastní nezávislý obecní vodovod. Nedávno bylo toto místo plynofikováno.
[editovat] Historie obce
První písemná zmínka o Znětínku je z r. 1370, kdy se jménem Wznetin náležel k hradu a panství moštišstkému, s nímž byl tohoto roku postoupen Janovi, Moravskému markraběti. Dům č. 18. býval svobodnou rychtou. Dne 29. září 1649 potvrdil Rudolf hrabě z Kounic na žádost Vavřince Procházky privilea, dané dřívější vrchností domu a rychtě. Privilegia se týkala osvobození od všech robot a práva, „aby oni, kteří toho domu neb té rychty se vším příslušenstvím budou užívati, jako svým purgkrechtním dědictvím mohli vládnouti.“ Hrabě přidal k tomu myslivost všelikého ptactva. Za to měly být platy řádně spravovány a dovezena bečka vína z některého města. Kolem roku 1670 vlastnil obec Kristián Dvořák, roku 1775 Kristian Urban, jenž platil 33 korum gruntovní činže, a dále pak 15 korun za hlásku, 4 slepice, 16 vajec. Jiné povinnosti měl jako radostínský rychtář.
Roku 1775 bylo v obci kromě rychtáře ještě 7 sedláků, kteří dávali po 4 slepicích, 16 vejcích, 41 korun za předivo, 38 korun gruntovní činže, a 15 korun za hlásku; 2 chalupníci platili po 45 korunách (činže, za hlásku a předivo). Obec měla pastoušku a kovárnu. Robotu vykonávali sedláci u Radostna. Radostínský farář obdržel od obce ročně 21 m. žita, 63 m. ovsa, od sedláka o Zeleném čtvrtku po 4 vejcích, od chalupníka po 2 vejcích a o svátku sv. Filipa a Jakuba 1 zlatý a 22,5 koruny od obce za služby Boží.
Znětínek byl přifařen a přiškolen k Pavlovu. Od roku 1875 zde stojí kaple sv. Josefa; 3 kříže jsou z novější doby. Když byl Pavlov meziříčskou filiálkou, dávali Znětínští meziříčskému děkanovi desátku dle urbáře 21 m. žita a 63 m. ovsa. Berany nedávali s výmluvou, že prý dovážejí za to desátek.
V letech 1656-1742 si zachovaly domy rodiny: Dvořákova, Pavlíčkova, Bílkova, Markova. U obce lze nalézt turmalíny, černé záhnědy, někdy citriny, z nichž prý se některé cení stejně jako brazilské topasy. V dvorním museu ve Vídni jest krásná záhněda zde nalezená.
V blízkosti obce stávala samota, Znětínský mlýn s 5 obyvateli, který náležel vrchnosti, a která z něj roku 1775 dostávala čtvrtletně 10 zlatých za nájem.
V letech 1850-1867 byl Znětínek osadou obce Radostín, od roku 1976 patřil pod MNV Radostín nad Oslavou. Od roku 1990 je Znětínek opět samostatný.
[editovat] Památky
Na návsi stojí kaple sv. Josefa (z roku 1875 s věžičkou a barevnými vitrážemi. Stojí před ní mramorový křížek, jenž jmenovitě připomíná 17 zdejších obětí 1. světové války. V obci i okolí stojí celá řada křížů, jeden uvnitř obce připomíná památku padlého Františka Dvořáka (1891-1915). Další u silnice do Pavlova zase smrt Cyrila Kocoura (zemřel 1933 ve věku 28 let), nedaleko něj stojí ještě bílý mramorový kříž (1892), další je za rybníkem Dolník a dva pak u silnice do Pokojova (železný a bílý mramorový) V lesích k Jelečkovu má pomník František Pavlíček, jež padl na konci 2. světové války.
U obce se nalézaly turmalíny, záhnědy (jedna skončila až ve Vídeňském dvorním muzeu) a další polodrahokamy.
