Weisshorn
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Weisshorn | |
---|---|
Weisshorn, vlevo Schalihorn a Schaligrat, vpravo východní hřeben. | |
Pohoří | Walliské Alpy |
Vrchol | 4505 m |
Světadíl | Evropa |
Státy | Švýcarsko |
Prvovýstup | 19. srpna 1861 |
Povodí | Rhóna |
Weisshorn je 4505 m vysoká hora ve Walliských Alpách, vypínající se na východě nad údolím Mattertal nad Randou, na západě nad dolinou Val d'Anniviers ve Švýcarsku. Weisshorn má tvar dosti pravidelné 3-hrané pyramidy, tvořené třemi ostrými hřebeny a strmými stěnami.
Weisshorn je pátou nejvyšší horou Švýcarských Alp, a bývá označován za jednu z nejkrásnějších hor Alp vůbec - v tomto ohledu je srovnáván i s Matterhornem, i když není tak známý. Kromě tvaru alpinisté na Weisshornu oceňují také relativně dobrou kvalitu skály na klasických výstupových cestách, které vedou hřebeny.
[editovat] Historie
První výstup na Weisshorn se zdařil 19. srpna 1861 Johnu Tyndallovi s vůdci J. J. Bennenem a Ulrichem Wengerem východním hřebenem, který je dodnes normální cestou.
[editovat] Klasické cesty
Východní hřeben
- Obtížnost: AD, skalní lezení III UIAA (místa), I-II, firnové svahy do 40-50˚
- Délka: 7 hodin (pro zdatné horolezce za optimálních podmínek)
- Východisko: Weisshornhütte (2932 m)
Severozápadní hřeben
- Obtížnost: AD+, skalní lezení III+ UIAA, kombinovaný sněholedový terén
- Délka: 8 hodin
- Východisko: Cabane de Tracuit (3256 m)
Jihozápadní hřeben (Schaligrat)
- Obtížnost: D, skalní lezení IV UIAA (místa), za dobrých podmínek relativně bez ledu
- Délka: 5 hodin
- Východisko: Schalijochbiwak (3780 m)