Vzpoura v Boce Kotorské
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vzpoura v Boce Kotorské v Černé Hoře bylo povstání proti Rakousko-Uhersku v roce 1918. Začala na křižníku Sankt-Georg. Zúčastnilo se jí přibližně 40 převážně slovanských posádek lodí. Rakušané jí izolovali, potlačili a účastníky popravili, včetně Čecha Františka Raše.
[editovat] Průběh
Vzpoura začala 1. února 1918 výstřelem křižníku Sankt Georg, který kotvil poblíž vsi Đenovići. Důvodem vzpoury byly původně protesty proti nelidským podmínkám na lodích – námořníci trpěli hlady, zatímco důstojníci prodávali pro osobní zisk potraviny; nakonec se však vyvinula v protest proti nerovnému postavení národů v rakouské monarchii. Vzpoura však nebyla vnitřně jednotná a byla izolována od ostatních nespokojených posádek. Rakušané proti vzbouřencům nasadili tři bitevní lodě a dělostřelectvo, Němci pak ponorky. 3. února 1918 byla vzpoura potlačena, 700 námořníků bylo vsazeno do těžkého žaláře a čtyři popraveni, mezi nimi i rodák z Přerova, sociální demokrat František Raš, narozen roku 1888, který se na vzpouře silně podílel. Jeho pamětní deska se nalézá u kotorského soudu, hroby námořníků na hřbitově Škaljari v okolí města.[1]
[editovat] Související články
[editovat] Reference
- ↑ Černá Hora, edice Průvodce o zahraničí, Kartografie Praha
Související články obsahuje Portál Černá Hora |