Viktoriiny vodopády
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Viktoriiny vodopády | |
---|---|
Světové dědictví | |
Smluvní stát | Zambie a Zimbabwe |
Typ | přírodní dědictví |
Kritérium | vii, viii |
Odkaz | 509 (en) |
Oblast | |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 1989 (13. zasedání) |
Název podle oficiálního zápisu v seznamu; oblast podle oficiálního určení UNESCO. (en) |
Viktoriiny vodopády (anglicky Victoria Falls) jsou jedny z největších vodopádů na světě. Nacházejí se v jižní Africe na řece Zambezi na hranicích mezi Zambií a Zimbabwe. Šířka vodpádu je 1800 m. Voda padá dolů z útesu vysokého 120 m do úzkého (130 m) a hlubokého (140 m) kaňonu v čediči. Místní obyvatelstvo vodopád nazývá dým, který hřmí nebo duha. Průtoky v průběhu roku silně kolísají. Průměrný průtok je 1400 m³/s. Vodopády byly objeveny v roce 1855 anglickým cestovatelem Davidem Livingstonem a nazván podle britské královny Viktorie. V roce 1875 je prozkoumal český cestovatel Emil Holub, který je autorem jejich první mapy, která vyšla v cestopise Sedm let v jižní Africe. E. Holub je také autorem první samostatné publikace o Viktoriiných vodopádech – útlého šestnáctistránkového sešitku The Victoria Falls - a few pages from a diary of Emil Holub, M. D. (…), který v roce 1879 vyšel v jihoafrickém Grahamastownu (reprint v roce 2004).
[editovat] Literatura
- (ru) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Виктория“.